Ludvík Vaněk
Ludvík Vaněk | |
---|---|
JUDr. Ludvík Vaněk | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 14. října 1860 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. listopadu 1926 (ve věku 66 let) Praha Československo |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Děti | Karel Vaněk |
Příbuzní | Anna Pitašová (dědeček) |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
JUDr. Ludvík Vaněk (14. října 1860 Praha[1][2] – 11. listopadu 1926 Praha[3]) byl český a československý, právník, politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Několik let rovněž působil jako první náměstek pražského primátora.
Biografie
Narodil se 14. října 1860 v rodině podučitele Ludvíka Vaňka.[4] Již během gymnaziálních studií se sblížil s Karlem Kramářem, později byli spolužáky i při studiu práv.[5]
Po právnických studiích[6], které absolvoval v roce 1885 přijal zaměstnání v zemském výboru. Tam působil v železničním oddělení, které mimo jiné schvalovalo státní záruky za nově budované místní dráhy, a brzy se zde vypracoval na sekčního šéfa. Byl rovněž vedoucím předkladatelské komise sněmu království českého a jako ústavní expert se účastnil jednání o česko-německém dorozumění.[4]
V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[7] V rámci meziparlamentní komise se účastnil jednání v Anglii a Španělsku.[4] Jako vrchní zemský rada[8] rovněž protestoval proti zrušení historických zemí a zavedení žup.[9]
Věnoval se i záležitostem obecní samosprávy. Po skončení poslaneckého mandátu se stal prvním náměstkem předsedy Ústřední správní komise a později prvním náměstkem pražského primátora. Byl předsedou kulturní a pozemkové komise, ale zabýval se i řadou dalších agend.[10] Účastnil se mezinárodních jednání. Například 30. září 1925 předsedal plenární schůzi mezinárodního svazu měst v pařížském Grand Palais[11] a 3. října téhož roku zastupoval Prahu při odhalení pomníku Ernesta Denise v Nîmes, přičemž společně s nepřítomným primátorem Baxou získal čestné občanství tohoto města.[12]
Byl oblíbený a uznávaný pro své hluboké právnické a jazykové znalosti (angličtina, francouzština) a taktní, smířlivé vystupování.[4]
Zemřel náhle 11. listopadu 1926 na infarkt myokardu při sledování opery Vojcek[p 1] v Národním divadle.[4] Pohřben byl 16. listopadu na Vyšehradě[13].[10]
Rodina
V roce 1896 se oženil[14] s dcerou ředitele banky Slavie Karla Petra Kheila[15], Zdeňkou. Jeho syny jsou JUDr. Ludvík Vaněk ml. a JUDr. Karel Vaněk.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Složil Alban Berg podle dramatu G. Büchnera. Viz např. Alban Berg v Národním divadle. Národní listy. 1926-10-18, roč. 66, čís. 286, s. 3. Dostupné online [cit. 2013-10-13].
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Víta na pražských Hradčanech
- ↑ Národní politika, 11. 11. 1941, s. 5.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 49
- ↑ a b c d e Dr. Ludvík Vaněk. Národní listy. 1926-11-12, roč. 66, čís. 310, s. 1. Dostupné online [cit. 2013-10-13].
- ↑ Lustigová, Martina: Karel Kramář, první československý premiér [online]. ivysehrad.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-21.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900) - Právnická fakulta, Vaněk Ludvík 1860
- ↑ Ludvík Vaněk [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Vocásková, Irena: Přijetí a realizace župního zákona z roku 1920 [online]. is.muni.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Karel Baxa. Za drem Lud. Vaňkem. Národní listy. 1926-11-13, roč. 66, čís. 311, s. 3. Dostupné online [cit. 2013-10-13].
- ↑ Pohřeb Leona Burgeoise. Národní listy. 1925-10-01, roč. 65, čís. 268, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-10-13].
- ↑ Na radnici v Nîmes. Národní listy. 1925-10-04, roč. 65, čís. 271, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-10-13].
- ↑ hrob Ludvíka Vaněka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-07.
- ↑ Matriční záznam o sňatku JUDr. Ludvíka Vaňka se Zdeňkou Kheilovou farnost při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ Úvod k fondu Karla Petra Kheila. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2018-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-22.
Externí odkazy
- Autor Ludvík Vaněk ve Wikizdrojích
- Ludvík Vaněk v Revolučním národním shromáždění v roce 1919
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Vaněk Ludvík 1860
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Vaněk Ludvík 1860
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života Česko-Slovenského -
JUDr. Ludvík Vaněk