Ludvíkov

Ludvíkov
Kostel Narození Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vrbno pod Pradědem
Obec s rozšířenou působností	Bruntál (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′27″ s. š., 17°20′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	277 (2024)[1]
Rozloha	21,12 km²[2]
Katastrální území	Ludvíkov pod Pradědem
Nadmořská výška	620 m n. m.
PSČ	793 26
Počet domů	127 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Ludvíkov 122 793 26 Vrbno pod Pradědem starosta@obecludvikov.cz
Starostka	Dana Selingerová
Oficiální web: www.obecludvikov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ludvíkov
Další údaje
Kód obce	551996
Kód části obce	186058
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvíkov (německy Ludwigsthal,^[4] polsky Ludwików) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije v ní 277^[1] obyvatel. Je součástí mikroregionu Sdružení obcí Vrbenska.

Obec vznikla v údolí Bílé Opavy při železárnách, které byly zřízeny v roce 1672 řádem německých rytířů.^[5] Provoz železáren si žádal velké množství dřeva a to musel někdo vytěžit a zpracovat, proto v letech 1687–1732 nastal příliv nových osadníků.

Jako zakladatel obce je označován velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu. Franz Ludwig zde nechal postavit jednu vysokou pec, dva železné hamry, jednu kovárnu, jeden dům pro hamrovního správce, jeden dům pro hamrovního písaře a ještě 15 domů, které byly podmíněně postoupeny dělníkům.

Roku 1701 jsou založeny dvě slévárny, tři hutě a hamr s pohonem vodním kolem. K roku 1819 se připomíná jedna tavicí pec, dva hamry na železo, přibyl jeden hamr na plech a kovárna. Roku 1795 zde bylo vyrobeno během 22 týdnů 550 tun surového železa.

Roku 1823 to bylo 875 tun surového železa a roku 1833 684 tun surového železa a 109 tun výrobků z litiny. Litina se zde začala vyrábět od roku 1818. Na této výrobě se podílel i známý sochař z Horního Údolí Bernard Kutzer.

Byly zde vyráběny kříže, medaile, plakety, litinové vany, umyvadla, kotle, nářadí pro laboratoře a lékárnictví, kování dveří, mříže, ozdobná zábradlí, těžítka, domovní znamení, zdobné vázy i hřbitovní plastiky^[6]

Roku 1734 měla obec 30 stavení, roku 1780 62 stavení, roku 1805 82 stavení a 485 obyvatel a roku 1879 100 stavení a 847 obyvatel.^[7] K roku 1850 měly železárny dvě pece a těžila se zde železná ruda, k roku 1855 zde bylo 120 zaměstnanců. Roku 1879 železárny zanikly a byly nahrazeny dřevoprůmyslem. K roku 1930 měla pila a dřevoprůmysl 280 zaměstnanců. K roku 1910 a 1939 se připomíná výroba kovového zboží a roku 1925 výroba razítek.^[8]

Firma Adolf Grohmann a syn z Vrbna pod Pradědem zde roku 1880 vyrábí drát, lana, řetězy, hřebíky a začíná zde i výroba pletiv. Začátkem 20. století bylo provedeno několik pokusů o obnovu těžby rud, ale malá výtěžnost další pokračování hornické činnosti ukončila.^[9] Ludvíkov byl původně přifařen pod město Andělská Hora od roku 1723 pod Vrbno.

V okolí obce se těžilo i zlato. V 19. století se od jeho těžby pro nerentabilnost upustilo. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy. Ve střední části údolí se nacházejí šachty, štoly a zářezy po jejich těžbě. Tato těžba zde probíhala až do roku 1918 s výtěžkem kolem 20 tun ročně. Těžbu dnes připomíná hornická naučná stezka Vysoká – Hláska, která se nachází na svazích Vysoké hory a vrcholu Hláska. Zde se nachází důlní pole, šachty, štoly a pinky.^[10]

Od roku 1892 zde byla pošta, v letech 1872 až 1879 konzum (znovu k roku 1930) a v roce 1852 bratrská pokladna, která zanikla roku 1884 zřejmě z důvodu zániku hutí. K roku 1853 obecná škola, která měla k roku 1900 dvě třídy.^[8]

K roku 1860 se připomínají dodnes funkční železité minerální prameny. Až do roku 1945 byla obec převážně německá (pod názvem Ludwigsthal – česky Ludvíkovo údolí). Obsazena Rudou armádou 8. května 1945.^[8] Po odsunu německého obyvatelstva sem přicházeli lidé z jiných oblastí, a to především ze Slovenska.

Mezi lety 1869–1959 Ludvíkov byl obcí v okrese Bruntál. V letech 1960–1990 patřil jako část města k Vrbnu pod Pradědem a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.^[13]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.^[14]

• Barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1792. Kostel a část mobiliáře je od roku 2008 kulturní památkou ČR. Varhany pochází z roku 1874 a jsou od firmy Franz Rieger a syn z Krnova. ^[15]
• Dřevěná kaple z roku 1923, postavená jako památník obětem první světové války, která dnes slouží i jako památník obětem druhé světové války. Kaple byla postavena dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky především za pomoci místních řemeslníků. Peníze na ni byly získány ze sbírky a dobrovolných darů.
• Hřbitov byl budován ve stejnou dobu jako kostel, kolem roku 1869 byla zřízena kamenná ohradní zeď a márnice. Jsou zde litinové náhrobníky, většinou ve tvaru křížů, z místních železáren, centrální (velký) litinový kříž je z roku 1862.^[16]
• Dům č. p. 30 je zděnou stavbou, která dokládá původní lidové stavitelství. Jde o cenný příklad domu východosudetského typu z 18. století s mohutnou sedlovou střechou. Od roku 2002 jde o kulturní památku.^[16]
• Novorenesanční vila č. p. 18 (tzv. zámeček) z roku 1889 patřila místní významné podnikatelské rodině Gaidosch.^[17]
• Původní Wilhelmova huť, dnes výroba řeziva a pelet (Dřevovýroba Ludvíkov).^[17]
• Museum v prostorách obecního úřadu (historie, dobové pohlednice, archiválie, výrobky z litiny atd.).
• Zřícenina hradu Fürstenwalde severně nad obcí, na Zámeckém vrchu. Významný slezský hrad zanikl asi již v druhé polovině 15. století a tak jsou dochovány jen malé zbytky zdiva paláce, věže a hradeb.

• 
  Dům čp. 30 (pohled od severu)
• 
  Hřbitov v Ludvíkově
• 
  Zbytky zříceniny Fürstenwalde

• Ludvíkovské skalní město je nepískovcové skalní město využívané k horolezectví. Ke skalám nevedou turistické stezky, ale nachází se nedaleko hřbitova, odkud se lze po pěšině ke skalám dostat.
• Vyhlídka Franze Ludwiga (pojmenovaná po zakladateli obce).^[18]
• Vyhlídka Nad Ludvíkovem nabízí pěkný výhled na celé údolí. Nachází se jižně od obce, cesta vede nejprve po trase naučné stezky, poté od rozcestí U Malé hvězdy po modré (50°5′11″ s. š., 17°20′3″ v. d.).
• Na Zámecké hoře (v těsném sousedství výše popsané zříceniny hradu Fürstenwalde) byla v roce 2012 postavena malá dřevěná rozhledna, odkud je výhled na Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Vysokou horu, na druhé straně je viditelné pásmo Orlíka a oblast nad Bílým Potokem.

• 
  Ludvíkovské skalní město
• 
  Rozhledna na Zámecké hoře
• 
  Jeden z výhledů od rozhledny

Na katastrálním území obce Ludvíkov se v roce 2024 nachází celkem pět vyhlášených památných stromů, z toho čtyři jsou v intravilánu obce. Jedle Vévodkyně se nachází ještě v extravilánu, necelý kilometr před začátkem obce Ludvíkov, u silnice z Karlovy Studánky. Dále již v intravilánu (ve směru na Vrbno pod Pradědem a po proudu Bílé Opavy) to postupně jsou jasan v bývalém areálu Jitřenka (jasan ztepilý), třetí je lípa nad řekou (kříženec lípa obecná), čtvrtá je lípa u zámečku (rovněž lípa obecná) a pátý jasan u zámečku (také jasan ztepilý).^[19]

• 
  Jedle vévodkyně od severovýchodu
• 
  Jasan v bývalém areálu Jitřenka (detail kmene)
• 
  Lípa nad řekou od severovýchodu
• 
  Lípa u zámečku od jihovýchodu
• 
  Jasan u zámečku

• PELA, Emil. Ludvíkov: Jeseníky. Karlovice : Actaea, společnost pro přírodu a krajinu, 2012. ISBN 978-80-260-3348-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvíkov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Ludvíkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)