Ludvig Norman

Ludvig Norman
Ludvig Norman.jpg
Základní informace
Narození28. srpna 1831
Stockholm
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí28. března 1885 (ve věku 53 let)
Stockholm
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (1885 – Desetiletí od 2010; 59°21′25″ s. š., 18°1′53″ v. d.)
Žánrysymfonie
Povoláníklavírista, dirigent, hudební skladatel, vysokoškolský učitel a kapelník
Nástrojeklavír
Manžel(ka)Vilemína Nerudová (1864–1869)
DětiFrancis Louis Eugene Norman-Neruda
Felix Wilhelm Waldemar Norman-Neruda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvig Norman, celým jménem Fredrik Vilhelm Ludvig Norman (28. srpna 1831 Stockholm — 28. března 1885 Stockholm[1]), byl švédský hudební skladatel, dirigent, klavírista a učitel hudby. Spolu s Franzem Berwaldem a Adolfem Fredrikem Lindbladem se řadí mezi nejvýznamnější švédské symfoniky 19. století.

Biografie

Norman se učil hudbě nejprve u skladatele Adolfa Lindblada a později studoval na Lipské Konzervatoři (1848–1852), kde se také seznámil s Robertem Schumannem. V roce 1857 začal učit na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Roku 1860 se stal dirigentem Nya harmoniska sällskapet a následující rok získal post kapelníka v Královské švédské opeře.

Roku 1864 se oženil s houslistkou Vilemínou Nerudovou. Jejich syn Ludwig Norman-Neruda byl slavný horolezec.

Jako dirigent se proslavil především premiérou čtvrté symfonie Franze Berwalda, která se uskutečnila 9. dubna 1878.[2][3]

Německý skladatel Woldemar Bargiel, nevlastní bratr Clary Schumannové, mu věnoval svůj Smyčcový oktet c moll.[4]

Mezi jeho žáky patřily mimo jiné i švédská varhanistka, dirigentka a skladatelka Elfrida Andrée[5] a skladatelka Helena Munktell.

Ludvig Norman zemřel v roce 1885, také ve Stockholmu.[1]

Vybraná díla

Orchestr

  • Symfonie č. 1 F dur, op. 22 (1857)
  • Symfonie č. 2 Es dur, op. 40 (1871)
  • Symfonie č. 3 d moll, op. 58 (1881)
  • Koncertní Předehra Es dur, op. 21 (1856)
  • Předehra k Shakespearově Antoniovi a Kleopatře, op. 57 (1881)
  • Slavnostní předehra C dur, op. 60 (1882)
  • Concertstück pro klavír a orchestr, op. 54 (rev. 1880)

Komorní hudba

  • Klavírní trio č. 1 D dur, op. 4 (1849, pub. 1853)[6]
  • Klavírní trio č. 2 b moll, op. 38[7]
  • "5 Tonbilder im Zusammenhange" pro housle a klavír, op. 6 (1851, pub. 1854)
  • Sonáta pro housle a klavír d moll, op. 3 (1848, pub. 1852)[6]
  • Klavírní kvartet e moll, op. 10
  • Smyčcový sextet A dur, op. 18
  • Sextet pro klavír a smyčce a moll, op. 29
  • Sonáta pro violu a klavír g moll, op. 32
  • Smyčcový oktet C dur, op. 30
  • Sonáta pro violoncello a klavír D dur, op. 28
  • Smyčcový kvartet č. 1 Es dur (1848)
  • Smyčcový kvartet č. 2 E dur, op. 20 (1855, pub. 1882)[8]
  • Smyčcový kvartet č. 4 d moll, op. 24[9] (1858)
  • Smyčcový kvartet č. 5(?) C dur, op. 41/42 (1871-1883)[10]
  • Smyčcový kvartet č. 6 a moll, Op. 65 (1884, pub. 1887)[6][11]
  • Smyčcový kvintet c moll, op. 35

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludvig Norman na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b MusicSack [online]. [cit. 2011-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Woodstra, Chris; Brennan, Gerald; Schrott, Allen (2005).
  3. ↑ Norman is described as Berwald's greatest advocate during his (Berwald's) lifetime and in the years after his death by Frederick Key Smith (2002) in Nordic Art Music: From the Middle Ages to the Third Millennium na Knihách Google.
  4. ↑ Notes to Recording of Bargiel and Mendelssohn Octets [online]. Hyperion Records, 1989 [cit. 2008-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Sadie, Julie Anne; Samuel, Rhian (1995).
  6. ↑ a b c Hofmeisters Monatsbericht
  7. ↑ See OCLC 611070938
  8. ↑ Hofmeisters Monatsberichte, August 1882, p.212.
  9. ↑ Swedish Musical Heritage, Detailed Information on Norman Quartet No.4 [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. (Swedish) 
  10. ↑ Swedish Musical Heritage- Detailed Information on Norman Quartet in C major (no number given) [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Swedish Musical Heritage, Detailed Information on Norman Quartet No.6 in A minor [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. (Swedish) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce