Ludwig Fleck

Ludwik Fleck
Narození	11. července 1896 Lvov
Úmrtí	5. června 1961 (ve věku 64 let) Nes Cijona, Izrael Izrael
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Alma mater	Lvovská univerzita Danylo Halytsky Lviv National Medical University
Povolání	biolog, imunolog, lékař, sociolog, filozof, vysokoškolský učitel, spisovatel, mikrobiolog a vědec
Zaměstnavatel	Lvovská univerzita
Ocenění	důstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ludwik Fleck (11. července 1896, Lvov – 5. července 1961, Nes Cijona, Izrael) byl polský mikrobiolog, lékař a teoretik vědy židovského původu.

Život

Ludwik Fleck nejprve studoval na polském lyceu a následně byl studentem medicíny na univerzitě ve Lvově. Roku 1920 se stal asistentem a nejbližším spolupracovníkem biologa Rudolfa Weigla. Společně ve lvovské laboratoři pracovali na vývoji očkovací látky proti skvrnitému tyfu. Mezi lety 1923 a 1935 pracoval v oddělení vnitřní medicíny ve Všeobecné nemocnici ve Lvově a jako ředitel bakteriologického ústavu. Od roku 1935 působil v Bakteriologickém institutu, který sám založil. Když byl roku 1939 Lvov obsazen sovětskou armádou, přešla lékařská část univerzity pod Ukrajinský lékařský institut. Po obsazení Lvova německou armádou ztratil Fleck místo a se svou ženou Ernestinou Waldmanovou a synem Ryszardem museli odejít do židovského ghetta, kde pracoval jako lékař a zároveň se nadále věnoval vědecké činnosti.

Dokázal izolovat z moči látky potřebné pro očkování proti tyfu. Zjistil, že určité protilátky obsahuje i moč nemocných tyfem. Jelikož byl již před válkou známý díky svým publikacím v zahraničí, neušel další pozornosti nacistů. Ti ho v prosinci 1942 společně s jeho rodinou uvěznili a nutili ho vyrábět sérum proti tyfu pro Němce. V lednu 1943 byl i s rodinou deportován do Osvětimi i tam se věnoval výzkumu vakcín proti tyfu, syfilidě a jiným nemocem. Od prosince 1943 až do osvobození 11. dubna 1945 byl nucen pracovat v laboratoři koncentračního tábora Buchenwald pro takzvaný Institut hygieny SS.

Ludwik Fleck, jeho žena i syn válku přežili. V období 1945–1952 pracoval jako vedoucí mikrobiologického institutu fakulty medicíny na univerzitě Marie Sklodowské-Curie v Lublinu. Roku 1952 se i se svou ženou přestěhoval do Varšavy, kde se stal ředitelem oddělení mikrobiologie a imunologie na polském státním institutu. Roku 1954 byl zvolen do polské akademie věd.

Po infarktu a nálezu rakovinného bujení emigroval Fleck s manželkou za svým synem do Izraele. Tam vedl Fleck institut pro biologický výzkum v Nes Cijona. Zde 5. července 1961 na druhý infarkt zemřel.

Ludwik Fleck se jako vědec zabýval také filozofií a sociologií vědeckého poznání. Zavedl pojem „kolektivní myšlení“: lidé, myslící nějakým způsobem podobně, patří do stejné myšlenkové skupiny. Poznání musí být chápáno jako funkce tří součástí: je to vztah mezi jedincem, nějakým záměrem a danou komunitou, která si je podobná myšlením a uvnitř které se jedinec pohybuje. To ovšem funguje pouze v tom určitém způsobu myšlení mající původ v dané komunitě. Jeho hlavní dílo Entstehung und Entwicklung einer wissenschaftlichen Tatsache. Einführung in die Lehre vom Denkstil und Denkkollektiv, které vyšlo v roce 1935 v Basileji, zůstalo téměř bez povšimnutí. Až v roce 1962 americký fyzik a filozof Thomas S. Kuhn v předmluvě ke své knize Struktura vědeckých revolucí (česky 1997) vyzdvihl Fleckovu knihu jako jednu ze svých základních inspirací.

Dílo

• Vznik a vývoj vědeckého faktu
• Zkušenost a fakta
• Zpráva o vyvraždění Židů ve Lvově a Treblince

Literatura

• KLEVEMAN, Lutz C. Lvov: Zapomenutý střed Evropy. Praha: Argo, 2023. 348 s. ISBN 978-80-257-4103-0. 
• NOSKOVÁ, Lucie. Ludwik Fleck – Život a dílo. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická, 2010. 106 s.