Ludwig Folliot de Crenneville
Ludwig hrabě Folliot de Crenneville | |
---|---|
Rodový erb | |
Guvernér v Sedmihradsku | |
Ve funkci: 7. prosince 1861 – 7. května 1867 | |
Předchůdce | Bedřich z Lichtenštejna |
Nástupce | Emanuel Péchy |
Velitel spolkové pevnosti v Mohuči | |
Ve funkci: 1858 – 1860 | |
Předchůdce | Vilém I. Pruský |
Nástupce | Alfred Windischgrätz |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | generálmajor 1852, polní podmaršál 1859, generál jezdectva 1867 |
Narození | 1813 |
Úmrtí | 1876 (ve věku 62–63 let) |
Rodiče | Ludwig Karl Folliot de Crenneville |
Příbuzní | Franz Folliot de Crenneville, Karl Folliot de Crenneville-Poutet a Viktória Eugénia Creneville-Folliot (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludwig hrabě Folliot de Crenneville (22. ledna 1813 Vídeň – 21. dubna 1876 Montreux) byl rakouský šlechtic a generál francouzského původu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, vyznamenal se během revoluce 1848–1849. Svou kariéru zakončil jako místodržitel v Sedmihradsku (1861–1867). V roce 1867 byl při odchodu do výslužby jmenován generálem jezdectva.
Životopis
Pocházel z francouzské šlechtické rodiny, která po velké francouzské revoluci přešla do rakouských služeb. Narodil se jako prostřední ze tří synů c. k. generála jezdectva Ludwiga Karla Folliota (1765–1840). Již v šestnácti letech vstoupil jako kadet do rakouské armády a ještě v roce 1829 byl jmenován podporučíkem. U různých jednotek jezdectva rychle postupoval v hodnostech, jako rytmistr byl v roce 1838 jmenován také císařským komořím.[1] V revolučních letech 1848–1849 byl pobočníkem maršála Nugenta a pod jeho velením se zúčastnil bojů v Itálii a Uhrách. Mezitím byl v roce 1848 povýšen na podplukovníka a po porážce revoluce dosáhl hodnosti plukovníka (1849). V roce 1850 byl jmenován prvním komorníkem arcivévody Ferdinanda Maxmiliána a doprovázel jej na cestách po světě. Po návratu byl v roce 1852 povýšen na generálmajora a stal se velitelem v Benátkách.
V hodnosti polního podmaršála (1859) byl poté velitelem spolkové pevnosti v Mohuči (1858–1860).[2] Po prohrané válce se Sardinií a uzavření příměří ve Villafranca byl v roce 1859 předsedou mezinárodní komise pro úpravu hranic. Na jaře 1860 byl přeložen do Uher, kde byl zástupcem vrchního velitele, téhož roku byl jmenován c. k. tajným radou. V říjnu 1861 doprovázel arcivévodu Karla Ludvíka do Königsbergu na korunovaci Viléma I. pruským králem. Od listopadu 1861 zastával funkci guvernéra, respektive prezidenta zemské vlády v Sedmihradsku.[3] V tomto úřadu setrval do roku 1867, kdy byl v hodnosti generála jezdectva penzionován.[4] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1864) a nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1867).[5]
Rodina
V roce 1852 se oženil s hraběnkou Ernestinou Kinskou z Vchynic a Tetova (1827–1917), dcerou generála Kristiána Kinského[6] a později dámou Řádu hvězdového kříže (1853).[7] Manželství zůstalo bez potomstva.[8]
Ludwigův mladší bratr Franz (1815–1888) dosáhl v armádě hodnosti c. k. polního zbrojmistra, byl dlouholetým generálním pobočníkem císaře Františka Josefa (1859–1867) a císařským nejvyšším komořím (1867–1884). Jejich sestra Viktorie (1816–1900) byla manželkou dlouholetého rakouského ministra zemědělství hraběte Julia Falkenhayna (1827–1899). Jejich bratranec František de Paula Colloredo (1799–1859) byl rakouským diplomatem, velvyslancem v Londýně a Římě.
Odkazy
Reference
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 185 dostupné online
- ↑ Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1858; s. 1019 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Služební postup Ludwiga Folliota de Crenneville in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Vídeň, 2007; s. 48 [1]
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 61, 78 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Kinských dostupné online
- ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 219 ISBN 978-80-85955-39-2
- ↑ Rodina Folliot de Crenneville in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1865; s. 87–88 dostupné online
Literatura
- RISTOVSKÁ, Radoslava: Hermína Choteková a vetva Folliot de Crenneville in: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti; Filozofická fakulta Trnavské univerzity, Slovenská akademie věd; Trnava, 2021; s. 43–69 ISBN 978-80-568-0428-5
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Wappen der Grafen Folliot de Crenneville