Ludwig Landgrebe

Ludwig Landgrebe
Narození9. března 1902
Vídeň
Úmrtí14. srpna 1991 (ve věku 89 let)
Kolín nad Rýnem
Alma materVídeňská univerzita
Freiburská univerzita
Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolánífilozof a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléHamburská univerzita
Kielská univerzita
Kolínská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludwig Landgrebe, (9. března 1902 Vídeň14. srpna 1991 Kolín nad Rýnem) byl fenomenologický filosof 20. století.

Životopis

Landgrebe se narodil v rodině obchodníka, studoval filosofii, historii a geografii nejprve ve Vídni, pod dojmem z četby M. Schelera přešel do Freiburgu, kde se roku 1923 stal asistentem Edmunda Husserla a 1927 promoval prací o W. Diltheyovi. Roku 1935 se habilitoval v Praze u O. Krause a podílel se na záchraně Husserlovy pozůstalosti. Od roku 1939 pracoval spolu s E. Finkem v Husserlově archivu v Lovani. Protože jeho žena byla Židovka, byl roku 1940 deportován do Hamburku, kde byl pracovně nasazen. Roku 1945 se znovu habilitoval v Hamburku, od roku 1947 byl profesorem filosofie na univerzitě v Kielu a od roku 1954 na univerzitě v Kolíně nad Rýnem.

Dílo

Landgrebe byl jedním z nejbližších žáků Husserlových, věnoval se však i dalším oblastem dějin, náboženství a politiky. Na rozdíl od svého učitele měl také blíže k metafysice, kterou pokládal za „myslící rozpomínání člověka v celku bytí“. Už od svých pražských let byl také blízkým přítelem Jana Patočky, za nímž – pokud poměry dovolily – také zajížděl. Český čtenář může ocenit jeho myšlení v knížce „Filosofie přítomnosti“, jež podává přehled německé filosofie 20. století včetně bohaté bibliografie.

Spisy

  • L. Landgrebe, Filosofie přítomnosti, Praha 1968

Odkazy

Poznámky


Externí odkazy