Ludwig Wenzel Lachnitt

Ludwig Wenzel Lachnitt
Základní informace
Narození7. července 1746
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí3. října 1820 (ve věku 74 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a hornista
Nástrojelesní roh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwig Wenzel Lachnitt, také Louis-Wenceslas nebo Venceslav Lachnith, (7. června 1746 Praha – 3. října 1820 Paříž) byl hudební skladatel a hornista pocházející z Čech.

Život

Ludvík Václav byl syn Františka Lachnitta, který byl v Praze chrámovým hudebníkem u sv. Mikuláše na Malé Straně. Již v mládí hrál na housle, cembalo a lesní roh. Od roku 1768 byl hudebníkem ve službách hraběte z Zweibrückenu. Je doloženo, že 28. března 1773 hrál na koncertě v Paříži svůj vlastní koncert pro lesní roh a orchestr. Natrvalo zřejmě přesídlil do Paříže až po roce 1780 a dále studoval hru na lesní roh u J. J. Rodolpha a skladbu u François-André Philidora. Léta Velké francouzské revoluce 1788–1799 prožil v exilu, ale v roce 1801 se vrátil a až do roku 1816 byl korepetitorem pařížské opery.

Zkomponoval mnoho symfonických a komorních děl, ale známým se stal díky své operní tvorbě. Jeho první opera L´heureuse réconciliation (Šťastné smíření, 1785) byla sice po hudební stránce vynikající, ale doplatila na slabé libreto. Provedena byla pouze dvakrát. Největší úspěch sklidil s pasticciem na základě Mozartovy Kouzelné flétny. Původní operu přepracoval, mluvené dialogy nahradil recitativy, zařadil árie i z jiných Mozartových oper a dokonce i jednu Haydnovu symfonii. Pod názvem Les mystères d´Isis se pak v Paříži hrála 25 let. Autorův cíl, seznámit pařížské obecenstvo s Mozartovým operním stylem, tak splnila. Hector Berlioz se o této kompilaci vyjádřil jako o ubohé směsi, obecenstvo však bylo jiného názoru.

Ve spolupráci se skladatelem německého původu Christianem Kalkbrennerem pak zpracoval několik pasticcií na náboženská témata, která byla jako oratoria uváděna v pařížské opeře v době Velikonoc.

I v orchestrální a komorní hudbě se věnoval úpravám skladeb jiných autorů. Upravil tak např. klavírní sonáty Haydnovy a Pleyelovy pro komorní obsazení.

Dílo

Opery

  • L´heureuse réconciliation (podle J. F. Marmontela, 1785)
  • L'Antiquaire (parodie, patrně ve spolupráci s Pasquale Anfossim, 1789)
  • Eugénie et Linval, ou Le mauvais fils (1798)
  • Les fêtes lacédémoniennes (Jean-Baptiste Santerre Lourdet), 1808)

Pasticcia

Orchestrální skladby

  • 6 symfonií op.1 (1779)
  • 3 symfonie op.3 (1784)
  • 3 symfonie op.4 (1783)
  • 3 symfonie op.6 (1781)
  • 6 symfonií op. 11 a op. 12 (1785);
  • 6 koncertů pro klavír nebo cembalo ä orchestr op. 9 a op. 10 (1785)

Komorní skladby

Vedle Ludwiga Wenzela Lachnitta působil v té době také skladatel Anton Lachnitt. Není vyloučeno, že některé skladby signované pouze příjmením a připisované Ludwigovi, mohou být dílem tohoto autora.

  • 6 sonát pro housle a klavír op. 2 (1777)
  • 6 quatuors concertants (smyčcových kvartet) op.7 (1780)
  • 3 sonáty pro housle a klavír op.3 (před r. 1782)
  • 6 trií op.5 (c1782)
  • 3 sonáty pro housle a klavír, op.8 (c785)
  • 6 sonates concertantes pro housle a klavír, op.14 (1788)
  • 3 sonáty pro housle a klavír, op.18
  • 3 sonáty pro housle a klavír, op.20
  • 5 smyčcových kvartet (rkp.)
  • 6 sonát pro housle a klavír (rkp.)

Pedagogické dílo

  • Méthode ou principe général du doigté pour le forte-piano (spoluautor J.L. Adam, obsahuje také úpravy skladeb Luigi Cherubiniho, J. Haydna aj., 1798)
  • Exercices préparatoires pour le piano (okolo r.1800)

Literatura

  • L. Petit de Bachaumont: Mémoires secrets (London, 1780-89)
  • M. Tourneux, ed.: Correspondance littéraire, philosophique et critique par Grimm, Diderot, Raynal, Meister, etc. (Paris, 1877-82)
  • A. Jullien: Paris dilettante au commencement du siècle (Paris, 1884), 114-23
  • G. Servières: Episodes d´histoire musicale (Paris, 1914), 147-70
  • H. Gougelot: La romance française sous la Révolution et l´Empire, (Melun, 1938)
  • W. Gruhn: Ergänzungen zur Zweibrücker Musikgeschichte, Mf, xxiii (1970), 173-5
  • R. Angermüller: Les mystères d´Isis (1801) und Don Juan (1805, 1834) auf der Bühne der Pariser Oper, MJb 1980-83, 32-97
  • J. Mongrédien: Les Mystères d´Isis (1801) and Reflections on Mozart from the Parisian Press at the Beginning of the Nineteenth Century, Music in the Classic Period: Essays in Honor of Barry S. Brook, ed. A.W. Atlas (New York, 1985), 195-211
  • H. Vanhulst: Une traduction française inachevée de Die Zauberflöte (B-Br Fétis 2817)’, D´un opéra l´autre: hommage à Jean Mongrédien, ed. J. Gribenski (Paris, 1996), 273-81
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, 29 dílů, London 2001

Externí odkazy

Média použitá na této stránce