Ludwik Szaciński
| Ludwik Szaciński | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. dubna 1844 Suwałki |
| Úmrtí | 8. července 1894 (ve věku 50 let) Christiania |
| Povolání | fotograf |
| Manžel(ka) | Hulda Szaciński (od 1871) |
| Děti | Stanislaw Szaciński |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludwik Szaciński de Rawicz (16. dubna 1844, Suwałki – 8. července 1894 na ostrově Ormøya v Norsku) byl polský fotograf, účastník lednového povstání a emigrant. Jeden z prvních profesionálních fotografů v Norsku.[1]
Životopis
Narodil se v Suwałki jako čtvrtý z deseti dětí Felikse a Józefy rozené Frydrychové. Rodina Szacińských přišla do Suwałki z litevského města Wierzociąg. Ludwik byl poslán do kadetní školy ve Varšavě, kde zůstal až do vypuknutí lednového povstání. Zúčastnil se bojů a za své služby získal hodnost poručíka kavalérie. Při útěku z ruského vězení utrpěl zranění nohy. Emigroval do zahraničí a rok cestoval po Evropě[2], pravděpodobně navštívil Vídeň, Paříž a Švýcarsko. Spolu se svým mladším bratrem Kazimierzem a přáteli – Władysławem Strutyńským a Michałem Wielgoławským – dorazil do Christianie v Norsku, kde se usadil.
Díky svému talentu a dovednostem navazování kontaktů se rychle stal nejžádanějším fotografem ve městě. Dne 9. září 1871 se oženil s rybářovou dcerou Huldou Hansenovou. Měli spolu syna Stanniho.
Ludwik Szaciński se zasloužil o založení Norské fotografické společnosti[3] a odborového svazu fotografů, jehož byl předsedou. V roce 1882 mu bylo uděleno norské občanství. V roce 1888 byl jmenován královským dvorním fotografem.[4] Ve svém ateliéru na ulici Karl Johansgata 4 fotografoval mimo jiné také královskou rodinu[5], švédskou aristokracii nebo umělce. Mezi jeho studenty patřil také dvorní fotograf pocházející ze Švédska Karl Anderson. Szaciński také spolupracoval s policií, pro kterou pořizoval portréty zadržených prostitutek.[6]
Za svou práci získal ocenění v Paříži, ve Vídni, Drážďanech, Filadelfii i Christianii. Byl příznivcem lovu a rybolovu. Patřil k norské lovecké společnosti.[1]
Dne 8. července 1894 spáchal sebevraždu[1] v lovecké chatě na ostrově Ormøya.[6] Byl pohřben s honoracemi.
Po smrti svého manžela Hulda Hansen pokračovala ve vedení rodinného ateliéru. Společnost fungovala do roku 1914.
Galerie
Fridtjof Nansen se svou rodinou v Polhøgdě. Vpředu zleva: Irmelin, Odd (nesen jeho matkou), Eva Nansenová, Kåre a Liv.
Zleva Julie Heiberg, Thea Sommerfeldt a Bebba Fougner. Ve městě jezdí v kočáru taženém koňmi.
Polárníci Fridtjof Nansen (vlevo) a Otto Neumann Knoph Sverdrup táhnou saně. Pózují ve fotoateliéru. Protože sám pořizoval všechny fotografie během Grónské expedice, musely být rekonstruovány ilustrace, které zobrazovaly Fridtjofa Nansena v akci. Ty měly být použity v knize o přechodu Grónska. 1889–1890.
Členové grónské expedice na palubě «Kong Carl» na cestě domů do Christianie. Uprostřed, stojící mezi cestujícími, Samuel (Johnsen) Balto, za ním zleva: Ole (Nielsen) Ravna, Kristian Kristiansen (Trana), Oluf Christian Dietrichson, Fridtjof Nansen a Otto Neumann Knoph Sverdrup.
Fridtjof Nansen a Eva Nansenová pózují na lyžích ve fotoateliéru
Bergliot Ibsen a Erling Bjørnson som barn, 1872–1873
Portrét neznámé dívky
Portrét neznámé dívky
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwik Szaciński na polské Wikipedii.
- ↑ a b c Polscy Emigranci w Norwegii w Norwegii w XIX-XX wieku [online]. Opplandsarkivet avd. Maihaugen [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Monika Sokół-Rudowska Opplandsarkivet avd. Maihaugen. MojaNorwegia : Portal Polaków w Norwegii [online]. www.mojanorwegia.pl, 2010-08-27 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Elżbieta Later Chodyłowa. Polacy w Norwegii [online]. www.norwegofil.pl, 2002-01-23 [cit. 2014-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych [cit. 2014-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
- ↑ Marysia Duszyńska. W starym obiektywie [online]. www.mojanorwegia.pl, 2014-08-15 [cit. 2014-12-15]. MojaNorwegia : Portal Polaków w Norwegii. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b Sylwia Skorstad. WP Wiadomości [online]. wiadomosci.wp.pl [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (polsky)
Související články
Literatura
- M. Sokół-Rudowska Ludwik Szaciński – powstaniec i fotograf w: Polacy w Norwegii (XIX-XXI w.) wybór materiałów źródłowych, Archiwum Państwowe w Krakowie, Kraków 2010.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwik Szaciński na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Fridtjof Nansen with his family at Polhøgda. In front from the left: Irmelin, Odd (being carried by his mother), Eva Nansen, Kåre and Liv.
Fridtjof Nansen (to the left) and Otto Neumann Knoph Sverdrup pulling a sledge. They are posing in the photographers studio. Because he himself had taken all the photos during the Greenland Expedition, illustrations that showed Fridtjof Nansen in action had to be reconstructed. These were to be used in the book about the crossing of Greenland.
The members of the Greenland expedition on board «Kong Carl» on their way home to Christiania. In the middle, standing among the passengers, Samuel (Johnsen) Balto, behind him from the left: Ole (Nielsen) Ravna, Kristian Kristiansen (Trana), Oluf Christian Dietrichson, Fridtjof Nansen and Otto Neumann Knoph Sverdrup.
Autor:
Fotograf Ludwik Szacinski, portrett, mann, fotograf, brystbilde, skjegg.
Bildet er hentet fra Nasjonalbibliotekets bildesamling
Bildet er hentet fra Nasjonalbibliotekets bildesamling
Fra venstre Julie Heiberg, Thea Sommerfeldt og Bebba Fougner. De kjører med hest og vogn i byen.
Bildet er hentet fra Nasjonalbibliotekets bildesamling
Fridtjof Nansen and Eva Nansen posing on skis in the photographer's studio.