Luhe-Wildenau

Luhe-Wildenau
znak
Poloha
Souřadnice	49°35′0″ s. š., 12°8′56″ v. d.
Nadmořská výška	389 m n. m.
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Falc
Zemský okres	Neustadt an der Waldnaab
Luhe-Wildenau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,7 km²
Počet obyvatel	3 397 (2019)[1]
Hustota zalidnění	87,8 obyv./km²
Správa
Status	městys
Oficiální web	www.luhe-wildenau.de
Telefonní předvolba	09607
PSČ	92706
Označení vozidel	NEW
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luhe-Wildenau je městys (Markt) v německé spolkové zemi Bavorsko. Je součástí zemského okresu Neustadt an der Waldnaab ve vládním obvodu Horní Falc. Žije zde přibližně 3 400^[1] obyvatel.

Geografie

Zeměpisná poloha

Obec se nachází v údolí řeky Náby obklopena rozsáhlými lesy. Na severu katastru města vzniká řeka Nába soutokem říček Waldnaab a Haidenaab. V části Luhe se do Náby vlévá řeka Luhe. Údolí Náby je otevřeno severojižním směrem, zatímco na východ a západ vyrůstají hřebeny horního Falckého lesa. V údolí řeky Náby prochází železniční trať Regensburg - Oberkotzau (–Hof), dálnice A93 a bývalá dálková silnice č. 15.

Na břehu řeky Waldnaab byl v provozu malý vodní hamr. První mlýn na řece Nábě je v Luhe. Dříve zde vodní energie poháněla pilu a obilný mlýn, dnes voda napájí elektrické generátory.

Sousední obce

Luhe-Wildenau sousedí s následujícími obcemi od západu: Kohlberg, Etzenricht, okresní město Weiden in der Oberpfalz, Pirk, Wernberg-Köblitz a Schnaittenbach.

	Etzenricht	Weiden in der Oberpfalz	Pirk
	Kohlberg		Pirk
		Luhe-Wildenau
	Schnaittenbach	Wernberg-Köblitz	Wernberg-Köblitz

Místní části

Luhe-Wildenau má 14 místních částí

• Forsthof
• Gelpertsricht
• Glaubenwies
• Grünau
• Luhe
• Meisthof
• Neudorf bei Luhe

• Neumaierhof
• Oberwildenau
• Ödhof
• Schwanhof
• Seibertshof
• Sperlhammer
• Unterwildenau

Historie

Slovanské osídlení

Existují důkazy o osídlení již před 6. stoletím před naším letopočtem (mohyla v Neumaierhofu). Dlouho před rokem 1000 pronikali slovanští osadníci z východu do oblasti horního Falckého lesa a i do údolí řeky Náby. Dokument z roku 905 vypráví o určitém majetku, který král Ludvík Dítě na žádost markraběte Luitpolda daroval tzv. Hube, tj. dvůr s půdou, od toku řeky Luhe, který dříve vlastnil otrok jménem Gruonkin: (‚… cuidam homini suo nomine Immo in comitatu senioris sui prope aquam que dicitur Loua unam quam sclauus quidam nomine Gruonkin quondam obsederat …^[2]‘).

Letecký pohled na část Luhe

Vznik obce

Původ místa Luhe se tradujue ke „křižovatce tří starých cest“ [5]. Podél Náby z Řezna do Magdeburgu kolem Schwarzenfeldu, Nabburgu, Pfreimdu a Wernbergu na sever, která vedla k Wismarské zátoce přes střední Německo. Tato pravděpodobně nejstarší obchodní cesta v Horní Falci protínala Luhe, „kterou prý zmiňoval již ve 2. století n. l. Claudius Ptolemajský z Alexandrie...^[3]“ Druhá stará obchodní stezka vedla z Norimberku přes Amberg a Luhe do Chebu. Poslední „starobylá cesta“^[4] přicházela ze Sulzbachu vedla přes Luhe podél stejnojmenné řeky k Michldorfu, Kaimlingu, Waldau a odtud přes Georgenberg do Tachova.

Městys Luhe

Přesný čas vzniku obce Luhe nelze určit. Je však jisté, že Luhe vznikl již před rokem 1280, protože tehdy byl poprvé zmíněn jako trhová obec v dodatku k Parkstein-Weiden-Flosského Urbáře berního úřadu ve Straubingu. V polovině 13. století byla Luhe udělena tržní práva. Toto privilegium potvrdil v roce 1331 císař Ludvík Bavor a v roce 1383 pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Obyvatelům Luhe bylo umožněno pořádat dvakrát ročně výroční trh a každou středu tržní den. Privilegium z roku 1331 zahrnovalo také propůjčení soudních pravomocí. V roce 1376 bylo pražským arcibiskupem povoleno také pořádání pouti. Starý trh v Luhe získal jako hospodářská křižovatka značný hospodářský význam. Právě zde se středověká Magdeburger Straße, která vede severojižním směrem, protíná s Alte Heerstraße (část Zlaté cesty) vedoucí z Norimberku do Prahy. Dalším důležitým spojením byl Amberg, centrum pozdně středověké těžby železné rudy. Obchod a řemesla těžily v Luhe z centrálního umístění. O cestující, formany a tažná zvířata se musel někdo postarat. V té době už byly v Luhe čtyři mlýny, několik hostinců, pekáren, řezníků a obchodů se smíšeným zbožím. Trasa poštovního dostavníku zřízeného na konci 17. století vedla přes Luhe z Řezna do Chebu. Železnice byla postavena v roce 1863. Do roku 1910 zde byly vybírány mýtné poplatky. V 17. a 18. století byly v Luhe k nalezení všechny obvyklé obchody. Kromě potravinářského průmyslu také tkalci, kováři, koláři, kovotepci, kožedělníci, ševci a tesaři se zvláštními řemeslnými předpisy. Od roku 1420 se v Luhe také vařilo pivo.

V roce 1928 se velká část městyse Luhe stala obětí požáru. Při mlácení vypukl z elektrického zkratu oheň. Celé tržiště a mnoho dalších domů v obci bylo zničeno (zasaženo bylo 44 nemovitostí), oheň se zastavil před farním kostelem.

Pamětihodnosti

• 

  Poutní kostel svatého Mikuláše v Luhe
  Farní kostel svatého Martina v Luhe: středověký opevněný kostel s barokním a rokokovým interiérem a se sedmi oltáři
• Barokní svatyně svatého Mikuláše v Luhe / Koppelbergu
• Novogotická kaple Panny Marie Bolestné v Luhe
• Stará radnice s historickým tržištěm v Luhe (se švédskou věží, pranýřem a kamenným reliéfním mečem)
• Stará barokní fara v Luhe
• Hamernický zámeček a kaple svatého Vavřince v Unterwildenau ze začátku 17. století
• Novobarokní socha Madony na náměstí v Luhe
• 

  Hamerský zámeček v Unterwildenau
  Kostel svatého Michaela v Oberwildenau

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhe-Wildenau na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky