Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská

Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská
	španělská infantka
	Luisa Šarlota (Vicente López Portaña, cca 1819)
Úplné jméno	Luisa Šarlota Marie Isabela
Narození	24. října 1804; Neapol
Úmrtí	29. ledna 1844 (39 let); Madrid
Sňatek	12. června 1819
Manžel	František de Paula Španělský
Potomci	František Cádizský, Jindřich Sevillský, Amálie Španělská, Marie Kristýna Španělská, Josefína Fernanda Španělská, Isabela Ferdinanda Španělská, Infantka Luisa Teresa Španělská, František z Assisi Ludvík Bourbonský, Ferdinand Maria Španělská, Eduard Filip Španělský a Marie Tereza Španělská
Dynastie	Bourbon-Obojí Sicílie
Otec	František I. Neapolsko-Sicilský
Matka	Marie Isabela Španělská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská (Luisa Šarlota Marie Isabela; 24. října 1804 – 29. ledna 1844) byla jako dcera Františka I. Neapolsko-Sicilského neapolsko-sicilskou princeznou a španělskou infantkou.

Rodina

Luisa Šarlota se narodila v paláci Portici jako nejstarší potomek Františka I. Neapolsko-Sicilského a Marie Isabely Španělské. Její dědečkem z matčiny strany byl Karel IV. Španělský. Luisa měla jedenáct mladších sourozenců, včetně Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského.

Manželství a potomci

Luisa Šarlota se 12. června 1819 v Madridu provdala za svého strýce Františka de Paula Španělského, který byl o deset let starší než ona. Měli spolu jedenáct dětí:

1. František de Asís (6. 5. 1820 Madrid – 15. 11. 1821 tamtéž)
2. Isabela Ferdinanda (18. 5. 1821 Madrid – 8. 5. 1897 Paříž)
- ⚭ 1841 hrabě Ignatius de Gurowski (17. 5. 1812 Kališ – 18. 4. 1887 Paříž), morganatické manželství
3. František Cádizský (13. 5. 1822 Aranjuez – 17. 4. 1902 Épinay-sur-Seine), cádizský vévoda, v letech 1846 až 1868 španělský král-choť
- ⚭ 1846 Isabela II. Španělská (10. 10. 1830 Madrid – 9. 4. 1904 Paříž), královna španělská v letech 1833 až 1868, kdy byla svržena z trůnu
4. Jindřich Sevillský (17. 4. 1823 Sevilla – 12. 3. 1870 Madrid), 1. vévoda ze Sevilly
- ⚭ 1847 Elena María de Castellví y Shelly (16. 10. 1821 Valencie – 29. 12. 1863 Madrid), morganatické manželství
5. Luisa Teresa (11. 6. 1824 Madrid – 27. 12. 1900 tamtéž)
- ⚭ 1847 José María Osorio de Moscoso y Carvajal (12. 4. 1828 Alfoz de Lloredo – 4. 11. 1881 Cabra), vévoda ze Sessy, morganatické manželství
6. Duarte Filip (4. 4. 1826 Madrid – 22. 10. 1830 tamtéž)
7. Josefina (25. 5. 1827 Madrid – 10. 6. 1910 Neuilly-sur-Seine)
- ⚭ 1847 José Güell y Renté (14. 9. 1818 – 20. 12. 1884), morganatické manželství
8. Tereza (16. 11. 1828 Madrid – 13. 11. 1829 tamtéž)
9. Fernando (15. 4. 1832 Madrid – 17. 7. 1854), svobodný a bezdětný
10. Marie Kristýna Španělská (5. 6. 1833 Madrid – 19. 1. 1902 tamtéž)
- ⚭ 1860 Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský (4. 11. 1811 Rio de Janeiro – 14. 2. 1875 Pau)
11. Amálie Cádizská (12. 10. 1834 Madrid – 27. 8. 1905 Mnichov)
- ⚭ 1856 Adalbert Vilém Bavorský (26. 8. 1828 Mnichov – 21. 9. 1875 tamtéž), princ bavorský a dědičný princ řecký

Luisa Šarlota přála španělský trůn své neteři Isabele spíš, než jejímu strýci Karlovi. Byla zapojená do incidentu během nemoci španělského panovníka, ohledně tohoto problému: když španělský král ležel nemocný, domnívaje se, že zemře (1832), snažila se Luisa Šarlota od premiéra Tadea Calomarda násilím získat dokument zakazující ženskou posloupnost a hodit ho do ohně. Když se Calomarde pokoušel dokument zachránit, udeřila ho do obličeje, načež pronesl dobře známá slova: "Madame, bílé ruce nehřešíǃ"

Když se Luisina neteř v roce 1833 stala španělskou královnou a sestra Marie Kristýna regentkou, soupeření mezi sestrami se zhoršilo a Luisa Šarlota odešla ze Španělska do Paříže.

Luisa Šarlota zemřela v Madridu ve 39 letech.