Luisa Anhaltsko-Desavská

Luisa Anhaltsko-Desavská
oławská a wołówská vévodkyně
Narození	10. února 1631 Dessau
Úmrtí	25. dubna 1680 Oława
Sňatek	24. listopadu 1648
Manžel	Kristián Břežsko-Lehnický
Potomci	Karolína Lehnicko-Břežská Luisa Lehnická Jiří Vilém Lehnický Kristián Ludvík Lehnický
Rod	Askánci
Otec	Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
Matka	Anežka Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Anhaltsko-Desavská (10. února 1631, Dessau – 25. dubna 1680, Oława) byla anhaltsko-desavská princezna z rodu Askánců a sňatkem vévodkyně z lehnická, břežská, wołówská a oławská vévodkyně.

Život

Luisa se narodila jako páté dítě knížete Jana Kazimíra Anhaltsko-Desavského a jeho první manželky Anežky, dcery lankraběte Mořice Hesensko-Kasselského.

24. listopadu 1648 se sedmnáctiletá Luisa v rodném městě Dessau provdala za o třináct let staršího Kristiána Břežsko-Lehnického. V době sňatku byl její manžel spoluvládce se svých starších bratrů Jiřího III. a Ludvíka IV. O čtyři roky později, v roce 1652, Luisa porodila první dítě, dceru Karolínu.

V roce 1653, poté, co obdržel dědictví po svém strýci Jiřím Rudolfovi Lehnickém, se bratři rozhodli rozdělit si domény; Kristián získal malá a chudá vévodství Wołów a Oława. Manželé se usadili v Oławě, kde Luisa v roce 1657 porodila druhou dceru Luisu, která však 6. února 1660 zemřela. 29. září 1660 se páru narodil dlouho očekávaný syn a dědic Jiří Vilém. Čtvrté, poslední dítě se narodilo v roce 1664, druhý syn Kristián Ludvík nicméně po měsíci života zemřel.

Možnost, že by Kristián zdědil všechny lehnické země se zdála nevyhnutelnou, protože žádný z jeho starších bratrů neměl přeživšího mužského potomka. Smrtí Ludvíka IV. v roce 1663 a Jiřího III. v roce 1664 se Kristián stal samostatným vládcem všech rodinných zemí.

Vévoda Kristián zemřel 28. února 1672. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Jiří Vilém, protože byl ale nezletilý, bylo regentství podle vévodovi poslední vůle svěřeno Luise. Regentka, která byla tolerantní a velkorysou osobou, finančně pomáhala katolíkům, čímž si vysloužila nenávist protestantského obyvatelstva vévodství. Ti se rozhodli uspíšit prohlášení mladého vévody za plnoletého. Navzdory Luisiným protestům císař Leopold prohlásil 14. března 1675 Jiřího Ludvíka za plnoletého a za vládce vévodství. Jedním z prvních činů vévody bylo, že zbavil svou matku Wołówa, části jejího vdovského údělu. Vláda Jiřího Ludvíka však byla krátká; zemřel po osmi měsících vlády, 21. listopadu 1675 na neštovice. Protože byl bezdětný, vymřeli jím Piastovci po meči.

Louise si ponechala své věnné pozemky a odešla do Oławy, kde strávila poslední léta budováním barokního mauzolea slezských piastovců v kostele sv. Jana Křtitele v Lehnici, nazývaném také Piasteum, kde pohřbila ostatky svého manžela, syna a některých z jejich předků. Luisa zemřela 25. dubna 1680 ve věku 49 let a byla pohřbena vedle svého manžela. Její panství převzal její lenní pán, habsburský český král.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvika z Anhalt-Dessau na Wikimedia Commons