Luisa Augusta Dánská
Luisa Augusta Dánská | |
---|---|
vévodkyně šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-augustenburská | |
Luisa Augusta na portrétu Antona Graffa, 1791 | |
Doba vlády | 13. listopadu 1794 – 14. června 1814 |
Tituly | dánská a norská princezna |
Náboženství | luteránství |
Narození | 7. července 1771 Hørsholm |
Úmrtí | 13. ledna 1843 (ve věku 71 let) Augustenborg |
Sňatek | 27. května 1786 |
Manžel | Frederik Kristián II. Augustenburský |
Potomci | Karolina Amálie Kristián August Frederik Emil August |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Kristián VII. |
Matka | Karolina Matylda Hannoverská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luisa Augusta Dánská (7. července 1771 Hørsholm – 13. ledna 1843, Augustenborg) byla dánská princezna z dynastie Oldenburgů, dcera krále Kristiána VII. a jeho ženy Karoliny Matyldy.
Životopis
Luisa Augusta byla oficiálně druhým potomkem krále Kristiána VII. a britské princezny Karoliny Matyldy; pravděpodobnější však je, že jejím skutečným otcem byl Johann Friedrich Struensee, německý lékař jejího otce a milenec její matky. Nebyla však prohlášena za nelegitimní a zbavena práv členky dánského královského rodu.
V roce 1772 byla matka Luisy Augusty obviněna z cizoložství, manželem zapuzena a vypovězena z Dánska, a to na popud královy ambiciózní nevlastní matky, královny vdovy Juliany Marie. Děti nešťastné královny (Luisa Augusta a její starší bratr, budoucí král Frederik VI.) pak bez matky žily v paláci Christiansborg pod dohledem této nevlastní babičky; za těchto okolností se mezi oběma sourozenci vytvořily velmi těsné vztahy, které trvaly celý život.
Manželství a potomci
Již v Luisiných osmi letech vznikl v jejím okolí plán provdat ji za příslušníka některé z vedlejších větví oldenburské dynastie, aby u jejích eventuálních budoucích dětí, jež by se mohly stát následníky dánského trůnu, byla zajištěna krev dánského panovnického rodu; u ní panovalo podezření, že není dcerou královou. Nakonec byl vybrán její vzdálený bratranec, augustenburský princ následník. 27. května 1786, ve věku 14 let, uzavřela Luisa Augusta sňatek s augustenburským princem Frederikem Kristiánem.
Z manželství vzešly tři děti, dcera a dva synové:
- 1. Karolina Amálie (28. 6. 1796 Kodaň – 9. 3. 1881 tamtéž)
- ⚭ (22. 5. 1815 Augustenborg) Kristián VIII. (18. 9. 1786 Kodaň – 20. 1. 1848 tamtéž), dánský král od roku 1839 až do své smrti
- 2. Kristián August (19. 7. 1798 Kodaň – 11. 3. 1869 Przemków), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-augustenburský
- ⚭ (18. 9. 1820 Gisselfeld) Luisa Žofie z Danneskiold-Samsøe (22. 9. 1796 Gisselfeld – 11. 3. 1867 Przemków)
- 3. Frederik Emil August (23. 8. 1800 Kiel – 2. 7. 1865 Bayreuth)
Po smrti manžela strávila Luisa Augusta zbytek života správou augustenburského panství a výchovou a zabezpečením svých dětí. V době její smrti dcera Karolina Amálie byla již jako manželka Kristiána VIII. dánskou královnou.
Potomstvo Luisy Augusty bylo a je početné. Mezi jinými lze jmenovat Fridricha VIII. Šlesvicko-Holštýnského a jeho pravnuka, současného švédského krále Karla XVI. Gustava, řeckého krále Konstantina II. a jeho sestru, španělskou královnu Sofii, matku španělského krále Filipa či dánskou královnu Markétu II.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luisa Augusta de Dinamarca na španělské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Augusta Dánská na Wikimedia Commons
- http://www.angelfire.com/realm/gotha/gotha/holstein.html
- http://www.rosenborgslot.dk/ (dánsky nebo anglicky)
- http://www.thepeerage.com/p10230.htm#i102295
- Luisa Augusta na stránkách genealogy.euweb
Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-augustenburská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Šarlota Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönská | 1794–1814 Luisa Augusta Dánská | Nástupce: Luisa Žofie z Danneskiold-Samsøe |
Média použitá na této stránce
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.
Danish: Maleriet var oprindeligt i den augustenborgske slægts eje. Efter 1850 blev augustenborgernes godser konfiskeret af den danske stat, og slægten måtte drage i landflygtighed med sit indbo til dens schlesiske ejendomme. Ved Ernst Günthers død i 1921, uddøde den augustenborgske mandslinje, og godset og indboet tilfaldt flere forskellige kvindelige medlemmer af slægten, der, som følge af den almindelige fattigdom i Tyskland i kølvandet på 1. verdenskrigs afslutning, besluttede at realisere effekterne. Samlingen, som bestod af talrige kunstværker og genstande med tilknytning til det danske kongehus, blev solgt enkeltvis og i mindre portioner.
I 1930 var en mindre samling af effekterne endt i Matthies antikvitetshandel i Berlin. Her købte museumsinspektør Otto Andrup hele samlingen på 300 genstande, bestående af malerier, møbler og bl.a. sølvtøj, for ca. 120.000 kr. Købet var lidt af en satsning fra Andrups side, idet han på grund af juleferie, ikke havde kunnet komme i kontakt med Frederiksborgmuseets bestyrelse, og dermed ikke havde bemyndigelse til det store udlæg. Købet blev derfor officielt foretaget af Andrup selv, på trods af at han ikke selv havde sådanne midler til rådighed. Det lykkedes dog et par dage efter for Andrup at få bestyrelsen til at acceptere købet, som bl.a. indeholdt dette maleri af prinsesse Louise Augusta, malet af Jens Juel.
Frederiksborgmuseet udvalgte end del genstande til den nationalhistoriske udstilling og resten blev efterhånden bortsolgt til anden side.
- Kilde: Zelia N. Andrup, Otto Andrup og livet omkring ham, Rosenkilde og Bagger, 1970, s. 118-125.