Luisa Hannoverská

Luisa Hannoverská
královna dánská a norská
Královna Luisa kolem roku 1745
Doba vlády	1746 – 1751
Tituly	vévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská
Křest	22. prosince 1724
Narození	18. prosince 1724 Londýn
Úmrtí	19. prosince 1751 (ve věku 27 let) Kodaň
Pohřbena	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce	Juliana Marie Brunšvická
Manžel	Frederik V.
Potomci	Kristián (1745–1747) Žofie Magdalena Karolina Vilemína Kristián VII. Luisa
Rod	Welfové
Dynastie	Hannoverská
Otec	Jiří II.
Matka	Karolina z Ansbachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 18. prosince 1724, Londýn – 19. prosince 1751, Kodaň) byla jako první manželka krále Frederika V. od roku 1746 až do své smrti dánská a norská královna. Byla nejmladší přeživší dcerou krále Jiřího II. Britského a Karoliny z Ansbachu.

Sňatek mezi Luisou a Frederikem V. Dánským byl domluven výhradně z politických důvodů (ministři krále Jiřího chtěli dánskou podporu ve sporech s Pruskem).^[1] Přestože byl sňatek domluvený, pár spolu vycházel celkem dobře, alespoň během prvních let manželství. Luisa, která podporovala vystoupení herců a hudebníků, byla u dánského dvora populární, i když nikdy neměla na rozhodování svého manžela významný vliv.^[1][2]

Luisa se narodila 18. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.

10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (1723–1766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.

Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.

Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.

Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).

Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.

Protože byla mezi Dány nesmírně oblíbená a milovaná, byla mladá královna postupem času stále více oslavována. Příkladem této glorifikace je německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock, který ke královně Luise cítil velkou oddanost a úctu; byl hluboce dojat jejími útrapami a brzkou smrtí a své pocity i pocity lidu ventiloval v ódě An den König (později nazývané Die Königin Luise) v roce 1752.^[3] Ve srovnání s tímto ideálem byly následující královny, jak druhá manželka jejího manžela Juliana Marie, tak její neteř a pozdější snacha Karolina Matylda, souzeny mnohem přísněji.^[4]

• Podle princezny Luisy byl v roce 1742 pojmenován okres Louisa ve Virginii.^[5]

Dne 30. srpna 1727 bylo jako dítěti panovníka Luise povoleno používat erb říše bez císařské koruny Svaté říše římské.^[6]

Erb z 30. srpna 1727

Erb královny Luisy

Monogram královny Luisy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise of Great Britain na anglické Wikipedii.

• Dějiny Dánska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hannoverská na Wikimedia Commons
• http://www.rosenborgslot.dk/ (anglicky nebo dánsky)
• http://genealogy.euweb.cz/welf/welf7.html#LG2

Dánská královna
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

Norská královna
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

Šlesvická vévodkyně
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

Holštýnská vévodkyně
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská	1746–1751 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská

Oldenburská hraběnka
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická