Luisa Max-Ehrlerová

Luisa Max–Ehrlerová
Luise Max-Ehrleová. Ženský portrét
Luise Max-Ehrleová. Ženský portrét
Rodné jménoEhrlerová
Narození10. srpna 1850
Florencie
Úmrtí24. července 1920 (ve věku 69 let)
Aigen (Salcburk)
Povolánímalířka
Manžel(ka)Jindřich Max
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Luisa Max-Ehrlerová, 1894: Telegram (Národní galerie Praha)

Luisa Max–Ehrlerová, nepřechýleně Luise Max–Ehrler (10. srpna 1850 Florencie[1] – 24. července 1920 Aigen, dnes Salcburk[2]) byla německá malířka, manželka českoněmeckého malíře Jindřicha Maxe.

Život

Luisa Max–Ehrlerová byla dcera podplukovníka (Oberstleutnant) Franze Ehrlera von Erlenburg (1816–1876) a jeho manželky Terezie, rozené Aumüllerové.[p 1] Luisa Ehrlerová měla mladšího bratra Quida. Od roku 1864 pobývala rodina penzionovaného Franze Ehrlera v Praze.[3] Zde započala svá umělecká studia u Emia Johanna Lauffera.

Dne 27. prosince 1877 se v Praze provdala za malíře Jindřicha Maxe.[1] Po smrti dalšího jejího učitele malby Hanse Makarta (1840–1884) přesídlili manželé nastálo do Mnichova, kde žili až do smrti Jindřicha Maxe.[4] V Mnichově studovala u Josepha Flüggena (1842–1906).

Po smrti manžela žila ve své vile v Aigenu u Salcburku, kde také zemřela.

Dílo

Její dílo bylo ovlivněno historickými malbami Hanse Mackarta. Dále ji ovlivnil její manžel Jindřich a švagr Gabriel.[5]

Český tisk věnoval v 80. a 90. letech 19. století Luise Max–Ehrlerové častou pozornost, i po jejím přesídlení do Mnichova. Např. Zlatá Praha zveřejnila reprodukce jejich obrazů.[6][7] Pravidelně také obesílala svými obrazy každoroční výstavy Krasoumné jednoty. Po roce 1900 již ale zmínky o umělkyni a jejích pracích z českého tisku mizí.

Obraz Telegram, který zakoupila Krasoumná jednota v roce 1895, vlastní Národní galerie Praha.[5]

Galerie

  • Lovecké zátiší

    Lovecké zátiší

  • Zátiší s květinami (Blumenstillleben)

    Zátiší s květinami (Blumenstillleben)

  • Odposlouchávání (Heimlich lauschen)

    Odposlouchávání (Heimlich lauschen)

  • Orlíkův odpočinek (Le repos de l'Aiglon)

    Orlíkův odpočinek (Le repos de l'Aiglon)

  • Madona pod lomeným obloukem (Madonna unter Spitzbögen)

    Madona pod lomeným obloukem (Madonna unter Spitzbögen)

  • Matka s dítětem (Mutter mit Kind)

    Matka s dítětem (Mutter mit Kind)

  • Nejnovější zprávy (Neueste Nachrichten)

    Nejnovější zprávy (Neueste Nachrichten)

  • Portrét v kroji (Trachtenporträt)

    Portrét v kroji (Trachtenporträt)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V době pražského pobytu byl Franz Ehrler ženat s druhou manželkou, Annou, rozenou Lavanteovou.

Reference

  1. ↑ a b Matrika oddaných, sv. Štěpán 1877-1883, snímek 24 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ HOHLFELD, Dora. Eine Heimgegangene (nekrolog Luisy Maxové). S. 354. Salzburger Volksblatt [online]. 1920-07-30 [cit. 2021-02-06]. S. 354. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Soupis pražských obyvatel: Ehrler Franz [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ HOHLFELD, Dora. Eine Heimgegangene (nekrolog Luisy Maxové). S. 354. Salzburger Volksblatt [online]. 1920-07-30 [cit. 2021-02-06]. S. 354. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b MAX-EHRLEROVÁ, Luisa. Telegram [online]. Praha: Národní galerie [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ MAX-EHRLEROVÁ, Luisa. Po výprasku. S. 299. Zlatá Praha [online]. 1890-05-09 [cit. 2021-02-08]. S. 299. Dostupné online. 
  7. ↑ MAX-EHRLEROVÁ, Luisa. Lehká mysl - lehká váha. S. 141. Zlatá Praha [online]. 12/1891 [cit. 2021-02-08]. S. 141. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce