Luisa Meklenbursko-Střelická

Luisa Meklenbursko-Střelická
královna pruská, kurfiřtka braniborská
Luisa Meklenbursko-Střelická roku 1802
Doba vlády	1797–1810
Úplné jméno	Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg -Strelitz
Narození	10. března 1776 Hannover
Úmrtí	19. července 1810 (ve věku 34 let) Zámek Hohenzieritz, Braniborsko
Pohřbena	Charlottenburg, Berlín
Sňatek	24. prosince 1793
Manžel	Fridrich Vilém III.
Potomci	Fridrich Vilém Vilém Charlotta Frederika Karel Alexandra Ferdinand Luisa Albrecht
Dynastie	Meklenburští
Otec	Karel II. Meklenbursko-Střelický
Matka	Frederika Hesensko-Darmstadtská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Meklenbursko-Střelická (německy: Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen^[1]; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Luisa Augusta von Mecklenburg-Strelitz se narodila 10. března roku 1776 v Hannoveru jako šesté^[2] dítě (čtvrtá z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hesensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery lankraběte Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla starší sestrou hannoverské královny Frederiky Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.

Biografie

Mládí a manželství

Po smrti své první ženy se Luisin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hesensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.

Dne 14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) (od roku 1797 pruského krále) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796). Z manželství Luisy a Fridricha Viléma vzešlo deset potomků^[3], mezi nimi dva pruští králové.

Luisa byla krásná žena, vzdělaná, výjimečně inteligentní; měla na svého muže velký vliv, silně zapůsobila i na ruského cara Alexandra I. Byla iniciátorkou tajné prusko-ruské dohody proti Napoleonovi, uzavřené v roce 1805 v Postupimi nad sarkofágem Fridricha II. Velikého.

Období napoleonských válek

Po demisi Karla Augusta von Hardenberga stanula v čele protifrancouzské strany, která se v roce 1806 postavila Napoleonovi. Po prohraném střetu uprchla s manželem z Berlína přes Schwedt, Štětín, Grudziądz, Osterode do Ortelsburgu, odkud se královský pár vydal 10. prosince 1806 do Královce. V lednu 1807 se Luisa v Klaipėdě setkala s ruským carem Alexandrem I. V době mírového jednání v Tylži (6.–7. srpna 1807) se pokořila před císařem Napoleonem, prosíc ho o zmírnění podmínek diktovaných poraženým Prusům v Tylžské mírové smlouvě. Nepodařilo se jí však zachránit pro Prusy strategicky důležitou pevnost v Magdeburgu.

Od ledna roku 1806 do ledna roku 1809 pobývala v Rusku. Královský pár trávil většinu času v Petrohradu, dále v Královci a Klaipėdě. V lednu roku 1809 se vrátili do Berlína, kde Luisa podporovala tajné přípravy Ferdinanda von Schilla a Gerharda von Scharnhorsta na novou válku s Francií.

Smrt a odkaz

Luisa zemřela v 34 letech v náručí svého manžela na zápal plic a na nádor v oblasti plic a srdce^[4] dne 19. července roku 1810 na zámku Hohenzieritz v Braniborsku, v sídle svého otce, kterého sem přijela navštívit. Pochována byla v mauzoleu v Charlottenburgu.^[5] V roce 1840 byl po jejím boku pochován i její manžel.

Vlastenectví a odvaha, které projevila v průběhu napoleonských válek, jí přinesly obrovskou popularitu, slávu a respekt.^[6]

V Prusku byla královna Luisa vzorem dobročinnosti. Byla symbolem mateřství, označována jako Pruská madona (Preussische Madonna) a nazývána matkou králů. August Wilhelm Schlegel ji nazýval Královnou srdcí (Königin des Herzens).^[7]

V roce 1814 založil Fridrich Vilém III. Řád Luisin (Luiseorden), udělovaný ženám za péči o choré a nemohoucí. V tomtéž roce na její počest byla založena Luisina nadace (Luisenstift) k výchově a vzdělávání dívek. V roce 1880 byla odhalena Luisina socha v Zoologické zahradě v Berlíně.

Potomci

1. Narozená mrtvá dcera (7. října 1794)^[8]
2. Fridrich Vilém (15. října 1795 – 2. února 1861) – od roku 1840 pruský král, neuchâtelský kníže ⚭ 1823 Alžběta Ludovika Bavorská (13. listopadu 1801 – 14. prosince 1873), bavorská princezna
3. Vilém (22. března 1797 – 9. března 1888) – vévoda lauenburský, pruský král (1861–1888), první německý císař (1871–1888) ⚭ 1829 Augusta Sasko-Výmarská (30. září 1811 – 7. ledna 1890)
4. Šarlota (13. července 1798 – 1. listopadu 1860) – od roku 1817 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna (známá jako Alexandra Fjodorovna),
5. Frederika (13. července 1799 – 30. března 1800)
6. Karel (29. června 1801 – 21. ledna 1883), velmistr Řádu johanitů (braniborské bailivy) ⚭ 1827 Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 – 18. ledna 1877)
7. Alexandra (23. února 1803 – 21. dubna 1892) ⚭ 1822 velkovévoda Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřinský (15. září 1800 – 7. března 1842)
8. Ferdinand (13. prosince 1804 – 1. dubna 1806)
9. Luisa (1. února 1808 – 6. prosince 1870) ⚭ 1825 princ Frederik Nizozemský (28. února 1797 – 8. září 1881)
10. Albrecht (4. října 1809 – 14. října 1872), generálplukovník

    ⚭ 1830 Marianna Oranžská (9. května 1810 – 29. května 1883)

    ⚭ 1853 Rosalie von Rauch (29. srpna 1820 – 5. března 1879), morganatický sňatek

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Osoba Luisa Meklenbursko-Střelická ve Wikicitátech
• Galerie Luisa Meklenbursko-Střelická na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Meklenbursko-Střelická na Wikimedia Commons
• královna Luisa na oficiálním webu Hohenzollernů
• Patricia Drewes: Königin Luise von Preußen – Geschichte im Spiegel des Mythos Archivováno 13. 8. 2011 na Wayback Machine.
• biografie
• Königin Luise von Preussen – Hans Dieter Mueller.
• Památník na místě úmrtí
• Hohenzieritz

Pruská královna
Předchůdce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská	1797–1810 Luisa Meklenbursko-Střelická	Nástupce: Alžběta Ludovika Bavorská

Braniborská kurfiřtka
Předchůdce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská	1797–1806 Luisa Meklenbursko-Střelická	Nástupce: –

Neuchâtelská kněžna
Předchůdce: Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská	1797–1806 Luisa Meklenbursko-Střelická	Nástupce: Marie Alžběta Bavorská