Luisa Stefaniová

Luisa Stefaniová
Luisa Stefaniová na French Open 2019
Luisa Stefaniová na French Open 2019
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození9. srpna 1997 (26 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěWesley Chapel, Florida,
Spojené státy americké
Výška168 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 191 016 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů85–66
Nejvyšší umístění431. místo (20. května 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů243–99
Tituly9 WTA, 3 WTA 125, 15 ITF
Nejvyšší umístění9. místo (1. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open3. kolo (2020, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Opensemifinále (2021, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2023)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open1. kolo (2021, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz2020 Tokioženská čtyřhra

Luisa Veras Stefaniová (* 9. srpna 1997 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka, deblová specialistka. Na grandslamu zvítězila ve smíšené soutěži Australian Open 2023 s krajanem Rafaelem Matosem.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět deblových turnajů včetně Canadian Open 2021, Guadalajara Open 2022 a Qatar Open 2024 z kategorie WTA 1000. K nim přidala tři trofeje ze čtyřhry série WTA 125. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 431. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 9. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2015 na 10. místě. Trénuje ji Sandžaj Singh.[4][1]

V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 základním blokem I. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrála s Carolinou Meligeni Alvesovou čtyřhru. Kolumbijky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.[5]

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. Do ženské čtyřhry nastoupila s Laurou Pigossiovou. Na pokraji vyřazení se ocitly už ve druhém kole, kde musely odvracet čtyři mečboly proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové.[6] Po semifinálové prohře se Švýcarkami Belindou Bencicovou a Viktorijí Golubicovou se utkaly o bronz s Ruskami Jelenou Vesninovou a Veronikou Kuděrmetovovou, které přehrály poměrem [11–9] v rozhodujícím supertiebreaku poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě.[7] Bronzovou medaili získala také na Panamerických hrách 2019 v Limě, kde do ženské čtyřhry nastoupila Carolinou Meligeni Alvesou.[4]

Soukromý život

Narodila se roku 1997 v brazilském Sãu Paulu do rodiny podnikových manažerů Marcela a Alessandry Stefaniových. Rodina se přestěhovala do floridského Wesley Chapelu, kde vyrostla. Tenis začala hrát v deseti letech v místní Saddlebrookově akademii. Na Pepperdine University v Malibu studovala reklamu a čtyři sezóny hrála univerzitní tenis. Na americkém univerzitním žebříčku (ICA) vystoupala na 2. místo singlové klasifikace. Bratr Arthur Stefani, jenž reprezentoval Florida Atlantic University, se stal tenisovým trenérem.[4][8]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2013, když na turnaj v rodném São Paulu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře nad Argentinkou Nadiou Podoroskou postoupila do semifinále, v němž podlehla krajance Roxaně Weisembergové z páté světové stovky žebříčku.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2016 v Atlantě, na turnaji s rozpočtem 50 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly Alexandru Stevensonovou a Taylor Townsendovou.[7][3]

S bronzovou medailí ze čtyřhry LOH 2020

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na Rio Open 2014 v Rio de Janeiru po zisku divoké karty. V jejím prvním kole nestačila na devadesátou hráčku klasifikace, Izraelku Julii Gluškovou. Na divokou kartu pak odehrála i první zápas v hlavní soutěži WTA, do níž zasáhla na Brasil Tennis Cupu 2015. Vyřadila ji však Rumunka z konce druhé světové stovky Ana Bogdanová.[7]

Do premiérového finále na túře WTA postoupila ve čtyřhře Korea Open 2019. Po boku stabilní americké spoluhráčky Hayley Carterové prohrály závěrečný duel se španělsko-německou dvojici Lara Arruabarrenová a Tatjana Mariová.[9] Až o týden později, na zářijovém Tashkent Open 2019, vybojovala s Carterovou premiérový titul. Ve finále zdolaly slovinsko-americké turnajové trojky Dalilu Jakupovićovou se Sabrinou Santamariovou.[10] Druhý triumf přidaly po koronavirovém přerušení sezóny na lexingtonském Top Seed Open 2020, kde triumfovaly v klíčovém utkání proti česko-švýcarské dvojici Marie Bouzková a Jil Teichmannová. Bodový zisk ji poprvé posunul do elitní čtyřicítky deblového žebříčku.[11]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2019, když do soutěže s Australankou Astrou Sharmaovou zasáhly v roli náhradnic. V úvodním kole však nenašly recept na Móniku Puigovou se Shelby Rogersovou. Do čtvrtfinále čtyřhry US Open 2020 postoupila s Carterovou. Stala se tak první Brazilkou v této fázi grandslamového debla od roku 1984, kdy Patricia Medradová s Claudií Monteirovou odehrály čtvrtfinálové utkání ve Wimbledonu.[12] V semifinále navazujícího Internazionali BNL d'Italia 2020 je zastavil první světový pár Barbora Strýcová se Sie Šu-wej.[13][7]

S Dabrowskou postoupila do semifinále čtyřhry US Open 2021. V tiebreaku úvodní sady si přetrhla přední zkřížený vaz v pravém kolenu. Po operaci[14] zahájila dlouhodobou rekonvalescenci. Po roční absenci se na okruh vrátila zářijovou čtyřhrou na Chennai Open 2022, kterou s Dabrowskou ovládly. Ve finále ztratily jen tři gamy s rusko-gruzínskou dvojicí Anna Blinkovová a Natela Dzalamidzeová.[15] Druhou deblovou trofej v kategorii WTA 1000 pak vybojovala s Australankou Storm Sandersovou na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022, kde je v závěrečném utkání nezastavily Anna Danilinová s Beatriz Haddad Maiovou.[16]

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítězka2023Australian OpentvrdýBrazílie Rafael MatosIndie Sania Mirzaová
Indie Rohan Bopanna
7–6(7–2), 6–2

Utkání o olympijské medaile

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčkasoupeřkyvýsledek
Bronz2020Tokio, JaponskotvrdýBrazílie Laura PigossiováRusko Veronika Kuděrmetovová
Rusko Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [11–9]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (3–2 Č)
Premier / WTA 500 (3–4 Č)
International / WTA 250 (3–2 Č)

Čtyřhra: 17 (9–8)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.22. září 2019Soul, Jižní KoreatvrdýUSA Hayley CarterováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Německo Tatjana Mariová
6–7(7–9), 6–3, [7–10]
Vítězka1.28. září 2019Taškent, UzbekistántvrdýUSA Hayley CarterováSlovinsko Dalila Jakupovićová
USA Sabrina Santamariová
6–3, 7–6(7–4)
Vítězka2.16. srpna 2020Lexington, Spojené státytvrdýUSA Hayley CarterováČesko Marie Bouzková
Švýcarsko Jil Teichmannová
6–1, 7–5
Finalistka2.26. září 2020Štrasburk, FrancieantukaUSA Hayley CarterováUSA Nicole Melicharová
Nizozemsko Demi Schuursová
4–6, 3–6
Finalistka3.25. října 2020Ostrava, Českotvrdý (h)Kanada Gabriela DabrowskáBelgie Elise Mertensová
Bělorusko Aryna Sabalenková
1–6, 3–6
Finalistka4.13. ledna 2021Abú Zabí, Spojené arabské emirátytvrdýUSA Hayley CarterováJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
6–7(5–7), 4–6
Finalistka5.27. února 2021Adelaide, AustrálietvrdýUSA Hayley CarterováChile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
7–6(7–4), 4–6, [3–10]
Finalistka6.4. dubna 2021Miami, Spojené státytvrdýUSA Hayley CarterováJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
2–6, 5–7
Finalistka7.8. srpna 2021San José, Spojené státytvrdýKanada Gabriela DabrowskáChorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
1–6, 5–7
Vítězka3.15. srpna 2021Montréal, KanadatvrdýKanada Gabriela DabrowskáChorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
6–3, 6–4
Finalistka8.21. srpna 2021Cincinnati, Spojené státytvrdýKanada Gabriela DabrowskáAustrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
5–7, 3–6
Vítězka4.18. září 2022Čennaí, IndietvrdýKanada Gabriela Dabrowská  Anna Blinkovová
Gruzie Natela Dzalamidzeová
6–1, 6–2
Vítězka5.23. října 2022Guadalajara, MexikotvrdýAustrálie Storm SandersováKazachstán Anna Danilinová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
7–6(7–4), 6–7(2–7), [10–8]
Vítězka6.13. ledna 2023Adelaide, AustrálietvrdýUSA Taylor Townsendová  Anastasija Pavljučenkovová
Kazachstán Jelena Rybakinová
7–5, 7–6(7–3)
Vítězka7.12. února 2023Abú Zabí, Spojené arabské emirátytvrdýČína Čang ŠuajJaponsko Šúko Aojamová
Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
3–6, 6–2, [10–8]
Vítězka8.25. června 2023Berlín, NěmeckotrávaFrancie Caroline GarciaováČesko Kateřina Siniaková
Česko Markéta Vondroušová
4–6, 7–6(10–8), [10–4]
Vítězka9.18. února 2024Dauhá, KatartvrdýNizozemsko Demi SchuursováUSA Caroline Dolehideová
USA Desirae Krawczyková
6–4, 6–2

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–1 Č)

Čtyřhra: 3 (3–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.listopad 2019Houston, Spojené státytvrdýAustrálie Ellen PerezováKanada Sharon Fichmanová
Japonsko Ena Šibaharaová
1–6, 6–4, [10–5]
Vítězka2.1. února 2020Newport Beach, Spojené státytvrdýUSA Hayley CarterováBelgie Marie Benoîtová
Francie Jessika Ponchetová
6–1, 6–3
Finalistka1.květen 2021Saint-Malo, FrancieantukaBrazílie Hayley CarterováUSA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
6–7(4–7), 6–4, [5–10]
Vítězka3.listopad 2022Montevideo, UruguayantukaBrazílie Ingrid Gamarra MartinsováUSA Quinn Gleasonová
Francie Elixane Lechemiová
7–5, 6–7(6–8), [10–6]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Čtyřhra: (15 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.září 2016Atlanta, Spojené státytvrdýUSA Ingrid NeelováUSA Alexandra Stevensonová
USA Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
2.červen 2017Baton Rouge, Spojené státytvrdýAustrálie Ellen PerezováUSA Francesca Di Lorenzová
USA Julia Elbabová
6–3, 6–4
3.červenec 2017Knokke, BelgieantukaUSA Quinn GleasonováŠvýcarsko Leonie Küngová
Belgie Axana Mareenová
6–4, 7–5
4.červenec 2017Brusel, BelgieantukaUSA Quinn GleasonováBelgie Deborah Kerfsová
Francie Priscilla Heiseová
6–3, 6–2
5.srpen 2017El Espinar, ŠpanělskotvrdýUSA Quinn GleasonováTurecko Ayla Aksuová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
6–3, 6–2
6.říjen 2017Sevilla, ŠpanělskoantukaMexiko Renata ZarazúaováŠpanělsko Estrella Cabeza Candelaová
Venezuela Andrea Gámizová
7–6(2), 7–6(3)
7.listopad 2017Sant Cugat, ŠpanělskoantukaMexiko Renata ZarazúaováSrbsko Olga Danilovićová
Španělsko Guiomar Maristany
       Zuletová de Reales
6–1, 6–4
8.prosinec 2017Castellón, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Yvonne Cavallé ReimersováČína Žen Ťia-čchi
Čína Wang Si-jü
6–3, 6–1
9.červen 2018Sumter, Spojené státytvrdýAustrálie Astra SharmaováUSA Julia Elbabová
Čína Sü Š'-lin
2–6, 6–3, [10–5]
10.listopad 2018Colina, ChileantukaUSA Quinn GleasonováChile Bárbara Gaticová
Brazílie Rebeca Pereirová
6–0, 4–6, [10–7]
11.leden 2019Petit-Bourg, FrancietvrdýUSA Quinn GleasonováČerná Hora Vladica Babićová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
7–5, 6–4
12.březen 2019São Paulo, BrazílieantukaBrazílie Paula Cristina GonçalvesováItálie Martina Di Giuseppeová
Brazílie Thaisa Grana Pedrettiová
6–7(4), 6–0, [10–8]
13.březen 2019Curitiba, BrazílieantukaBrazílie Paula Cristina GonçalvesováGruzie Jekatěrine Gorgodzeová
Chile Daniela Seguelová
6–7(3), 7–6(0), [10–2]
14.červen 2019Ilkley, Velká BritánietrávaBrazílie Beatriz Haddad MaiováAustrálie Ellen Perezová
Austrálie Arina Rodionovová
6–4, 6–7(5), [10–4]
15.červen 2019Colina, ChileantukaUSA Hayley CarterováKazachstán Anna Danilinová
Švýcarsko Conny Perrinová
5–7, 6–3, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luisa Stefani na anglické Wikipedii.

  1. a b c Luisa Stefaniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  2. Brazilians Matos/Stefani Claim Australian Open Mixed Doubles Title. ATP Tour [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Luisa Stefaniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  4. a b c Luisa Stefani Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Luisa Stefaniová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„billie“.0101a 202Billie Jean King Cup
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  7. a b c d Luisa Stefani Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Getting To Know: Doubles Quarterfinalists Hayley Carter and Luisa Stefani [online]. USTA, 2020-09-05 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. EFE. Lara Arruabarrena gana el título de dobles con Tatjana Maria [online]. AS, 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. Luisa Stefani é campea de duplas em Tashkent e fatura o primeiro título em nível WTA [online]. GloboEsporte.com, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  12. Campanha de Stefani é melhor do Brasil em 38 anos [online]. TenisBrasil [cit. 2020-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-02. (portugalsky) 
  13. Hsieh and Strycova reunite to reach Rome doubles final [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 
  14. Luisa Stefani will undergo knee surgery after an injury in the US Open semifinal. Then24 [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Czech teen Linda Fruhvirtova claims first WTA title in Chennai. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Sanders and Stefani defeat Danilina and Haddad Maia to win Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
TENFEM WR 01.08.21-3244 (cropped Stefani).jpg
Autor: LoGur, Licence: CC BY-SA 4.0
01/08/2021 - Tokyo 2020 Olympic Games - Women's Doubles Tennis. On the photo: bronze medal athlete Luisa Stefani during the awards ceremony.
Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.