Lukáš Houdek

Lukáš Houdek
Narození8. října 1984 (38 let)
Stříbro
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánífotograf, dokumentarista, novinář
Aktivní rokyod 2005
Znám jakokoordinátor HateFree Culture
Webová stránkahttps://www.houdeklukas.com/
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lukáš Houdek (* 8. října 1984, Stříbro) je český dokumentarista, fotograf, aktivista, romista a novinář. Je koordinátorem a jednou z vůdčích postav projektu HateFree Culture.

Životopis

Lukáš Houdek se narodil 8. října 1984 ve Stříbře. Vystudoval romistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.[1] Během studijních cest na Slovensko a do jiných zemí se dostal k fotografování, přičemž aktivně fotografuje od roku 2005.[2] Několik let redigoval časopis Romano voďori a vedl nakladatelství romské literatury KHER.[3] Od roku 2014 se angažuje jako koordinátor v projektu HateFree Culture.

V roce 2019 během dovolené v Ghaně narazil na problematiku místních albínů. Ti ve velkých bolestech umírali na rakovinu kůže, neboť pro ně nebyl prostředek na ochranu kůže. Spolu s místními albíny hledal materiály, ze kterých by mohl opalovací krém vznikat a později přesunul výrobu krémů přímo do Ghany.[4]

Dílo

  • 2012: Život snů – nastavení zrcadla heteronormativní společnosti
  • 2013: Umění zabíjet – prostřednictvím stylizovaných fotografií odkazuje k poválečnému odsunu sudetských Němců. Na fotografiích jsou panenky v dobových kostýmech, aranžovány stejně jako na historických fotografiích (např. znásilnění, sebevražda, poprava...)
  • 2015: Výročí – Lukáš Houdek vytvořil pro jistého Pepu, který jej tehdy zneužil, vzpomínkové fotoalbum, které mapuje příběh jeho dětství od chvíle setkání až do dospělosti. Snaha o detabuizaci pedofilie a o vyrovnání se s dospíváním.[5]
  • 2017: Mezinárodní den muzeí – na jeden den vyměnil průvodce v 2. patře veletržního paláce za průvodce různých barev pleti i dívky v hidžábu či židovském šátku.[6]
  • 2020: Bílá Místa – výstava reagující na hnutí Black Lives Matter. Autor si klade otázky: Nakolik je dnes oprávněné umístění podobných pomníků ve veřejném prostoru? Jak početné jsou pomníky a památníky upomínající na minority a jejich význačné představitele? Jak je tato problematika vnímána v českém a slovenském prostředí? [7]

Odkazy

Reference

  1. USER, Super; CULTURE, HateFree. Lukáš Houdek. Hatefree.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-16. 
  2. Být gayem na malém městě? Peklo, říká fotograf Lukáš Houdek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-26 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  3. Dokumentarista Lukáš Houdek: Rasismus v Česku je skrytý, ale odhalují ho všední životní situace. Radio Wave [online]. 2020-06-12 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  4. Lukáš Houdek: Tíhnu k menšinám. Vadí mně, když jsou lidé v situaci, ve které jsem byl dřív já sám. Plus [online]. 2019-08-02 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  5. Lukáš Houdek - Výročí -. www.artmap.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  6. Pokus v Národní galerii: Návštěvníky provázeli lidé v hidžábech, Asiaté i černoši. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  7. BíLá Místa -. www.artmap.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“