Luka (Verušičky)

Luka
Centrum obce
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Centrum obce
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVerušičky
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2021)[1]
Katastrální územíLuka u Verušiček (3,69 km²)
Nadmořská výška610 m n. m.
PSČ364 52
Počet domů30 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce88625
Kód k. ú.688622
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luka je malá vesnice či osadaokrese Karlovy Vary v kraji Karlovarském, která tvoří jednu ze sedmi částí obce Verušičky. Ves se nachází při jižním okraji Doupovských hor v nadmořské výšce 600 až 620 metrů, zhruba sedm kilometrů východně od Bochova a sedm kilometrů severně od Žlutic. V roce 2011 zde trvale žilo 63 obyvatel.[3] Vesnicí protéká potok Velká Trasovka.

Název

Název vesnice Luka v pomnožném tvaru vznikl z obecného jména louka. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Luc (1239), Luk (1363, 1369 až okolo 1405), Luky (1414), v Lukách (1437, 1524), Luky (1579), Luka (1654), Luck a Luky (1785) nebo Luk a Luky (1847).[4]

Historie

První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1239,[5] kdy je jako svědek zmiňován jistý Václav z Luk.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 532 obyvatel (z toho 257 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 528 Němců, dva Židé a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka, padesáti židů a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 485 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 463 Němců, devět Židů a dva cizince. Až na jednoho člověka bez vyznání a 21 židů byli římskými katolíky.[7]

Židovské osídlení

Židé jsou v obci Luka písemně doloženi již od 16. století, přítomnost židovského obyvatelstva však byla údajně ještě starší.[8]

V osmnáctém a devatenáctém zde fungovala ješiva (škola vyššího vzdělání určená zejména pro studium Talmudu a židovského náboženského práva, kde se žáci připravovali i na dráhu rabína).[9] Zdejší ghetto stávalo ve východní části obce. Většina jeho domů byla zbořena v padesátých až osmdesátých letech dvacátého století. Tomuto osudu neunikly ani zbytky synagogy z doby po roce 1842,[9] kterou nejprve vypálil nacisté v roce 1938. Zdejší židovská komunita přestala existovat v roce 1939.

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé78367965860860153248519116610573406763
Domy91928992989810470453223222930

Obecní správa

V letech 1961–1974 k obci patřil Velký Hlavákov.[11]

Pamětihodnosti

Světské památky

  • Zámek – raně barokní zámek vznikl kolem roku 1660 za Libštejnských z Kolovrat přestavbou starší tvrze. Později byl několikrát upravován. Architektonicky hodnotná trojkřídlá patrová budova s malým čtvercovým dvorem, jižní křídlo je na západní a východní straně ukončeno bohatými štíty.[12] Zámek, později využívaný jako škola,[13] je ve velmi špatném stavebním stavu.
  • Pomník obětem první světové války na malém prostranství u špice kostela nad místní návsí

Církevní památky

  • Kostel svatého Vavřince je středověkého původu, barokně přestavěný roku 1722. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž na jižní straně přiléhá hranolová, v patře osmiboká věž. V lodi je prkenný malovaný zrcadlový strop, na valené klenbě presbytáře malba Nanebevzetí P. Marie a symboly evangelistů. Hlavní oltář je akantový z doby kolem roku 1700, kazatelna z poloviny 17. století s postavami světců. Vpravo boční oltář svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Vlevo boční oltář 14 svatých pomocníků z roku 1759.
  • Fara doložená již v roce 1363
  • Mariánský sloup (na náměstí před kostelem) – barokní z let 1730–1740 nedávno renovovaný.
  • Hřbitovní kaple svaté Anny (0,4 km jihozápadně od Luk) z roku 1648, obdélná stavba s pravoúhlým závěrem a valbovou střechou. Vnitřní zařízení zničeno léty devastace zloději.
  • Židovský hřbitov – rozvaliny hřbitova založeného snad v 17. století[8] se nacházejí asi 1 km na západ od obce. Dochovaly se pouze zbytky stavebních prvků a tři náhrobní kameny.[8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Luka, s. 691. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405. 
  8. a b c ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. 
  9. a b FRÝDA, Pavel. Luka – synagoga [online]. zanikleobce.cz, 2008-07-07 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 611. 
  12. KAREL, Tomáš; KNOLL, Vilém; KRČMÁŘ, Luděk. Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2009. 256 s. ISBN 978-80-86829-50-0. S. 109–110. 
  13. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luka, s. 327. 

Literatura

  • Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  • Lucká kronika – P. Skuhrovec

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Luka kolem roku 1910-vyčištěno.JPG
Luka u Verušiček, total view. Postcard.
Church of Saint Lawrence in Luka (8505).jpg
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Luka (Verušičky), továrna.jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Průmyslový podnik v Lukách, části Verušiček.
Luka (Verušičky), centrum obce (1).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Centrum obce Luka, části Verušiček.
Luka (Verušičky), hřbitov, kaple (2).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: