Lukavec (zámek, okres Pelhřimov)
Zámek Lukavec | |
---|---|
Zámek Lukavec | |
Základní informace | |
Sloh | secesní |
Architekt | Ladislav Skřivánek |
Výstavba | před r. 1543 |
Přestavba | před r. 1769 (barokní zámek), 1915-1917 (secesní) |
Stavebník | neznámý |
Další majitelé | Lukavečtí z Lukavce, páni ze Solopysk, páni z Pöttingu, Devaldové, Stockhammerové, Briffautové ze Slavětína, Thun-Hohensteinové, Löwensteinové |
Současný majitel | Dřevozpracující družstvo |
Poloha | |
Adresa | Antonína Sovy 1, Lukavec, Česko |
Ulice | Antonína Sovy |
Souřadnice | 49°33′46,8″ s. š., 14°59′4,92″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lukavec | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 45591/3-3134 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Lukavec stojí na okraji městyse Lukavec v okrese Pelhřimov. Součástí zámeckého parku je i altán zv. Hříbek, v němž je umístěn Památník Antonína Sovy. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
První písemná zmínka o Lukavci pochází z roku 1360, kdy je zmiňován Dluhomil z Lukavce. Na přelomu 14. a 15. století je pak uváděn Zdeněk z Lukavce, předek Lukaveckých z Lukavce. Zda již v té době stála v městysu tvrz, není známo; s určitostí ji můžeme doložit k roku 1543, kdy došlo k dělení majetku mezi Adama a Štilfrýda Lukavecké. Ti ji ze začátku drželi společně, ovšem v roce 1544 je jako jediný majitel uváděn Štilfrýd. Po jeho smrti v roce 1578 zdědila Lukavec jeho manželka Dorota ze Solopysk a od ní jej roku 1582 zakoupil Adam Lukavecký. Ovšem už o rok později postoupil statek svému strýci Štilfrýdovi Lukaveckému. V roce 1609 přešel na Mikuláše mladšího Lukaveckého, který pro účast na stavovském povstání v roce 1623 o třetinu majetku přišel. Tu převzala královská komora, včetně celého panství Lukavec, které ještě téhož roku zakoupil Wolf Jiří z Pöttingu. Po jeho smrti v roce 1650 docházelo k rychlému střídání majitelů, až v roce 1707 zakoupil zadlužený Lukavec v dražbě od Devaldů Josef Stockhammer.
V držení Stockhammerů zůstal do roku 1769. Právě za jejich vlastnictví byla tvrz přestavěn na barokní zámek. Zároveň také rozšiřovali lukavecké panství – v polovině 18. století do něj spadalo kromě vlastního Lukavce další osm vsí. V roce 1769 jej zakoupil Štěpán Briffaut ze Slavětína, přičemž v majetku Briffautů zůstal do roku 1831. Ti nechali na konci 18. století postavit v zámeckém parku klasicistní pavilon zv. Hříbek. Roku 1831 zámek odkoupil Jan Thun-Hohenstein a ten jej roku 1841 postoupil Jiřímu Vilému Löwensteinovi. Od roku 1866 zde pobýval Antonín Sova, jehož otec pracoval jako úředník na lukaveckém velkostatku. Löwensteinové zámek drželi do roku 1899 a využívali jej jako kanceláře a byty úředníků. Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej v roce 1914 zakoupil Alois Brey, který v letech 1915–1917 nechal zámek přestavět v duchu secese podle plánů Ladislava Skřivánka. V roce 1948, kdy patřil Jiřímu Prylovi, byl zkonfiskován a využíval se pro školské potřeby. V letech 1960–1962 se úprav dočkaly interiéry, jejichž součástí bylo i zřízení obřadní síně v západním křídle podle návrhů Činčery. V letech 1972–1975 proběhla generální rekonstrukce zámku. Dnes je chátrající zámek prázdný a hledá se pro něj nové využití.
Galerie
- Nároží zámku
- Hlavní vstup
- Detail vstupního portálu
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 158043 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lukavec na Wikimedia Commons
- Zámek na hrady.cz
- Část zámku v době okolo roku 1890
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ivasycova, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Autorem tohoto obrázku je KKDAII. Pokud jej chcete převzít mimo Wikipedii, uveďte prosím autora Kristýna Kysilková / Wikimedia Commons. Uvítám, pokud mně v případě užití fotografie mimo Wikipedii budete kontaktovat., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Autorem tohoto obrázku je KKDAII. Pokud jej chcete převzít mimo Wikipedii, uveďte prosím autora Kristýna Kysilková / Wikimedia Commons. Uvítám, pokud mně v případě užití fotografie mimo Wikipedii budete kontaktovat., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.
Autor: Autorem tohoto obrázku je KKDAII. Pokud jej chcete převzít mimo Wikipedii, uveďte prosím autora Kristýna Kysilková / Wikimedia Commons. Uvítám, pokud mně v případě užití fotografie mimo Wikipedii budete kontaktovat., Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.