Luke Bambridge
| Luke Bambridge | |
|---|---|
.jpg) Luke Bambridge na French Open 2019 | |
| Stát |  Spojené království |
| Datum narození | 21. ledna 1995 (29 let)[1] |
| Místo narození | Nottingham, Spojené království[1] |
| Bydliště | Nottingham, Spojené království[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 85 kg[1] |
| Profesionál od | 2013 |
| Ukončení kariéry | 2021 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 548 895 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
| Nejvyšší umístění | 481. místo (9. května 2016) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2012) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 58–56 |
| Tituly | 2 ATP, 7 challengerů, 20 Futures |
| Nejvyšší umístění | 41. místo (27. května 2019) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2019, 2021) |
| French Open | 1. kolo (2019, 2020, 2021) |
| Wimbledon | 2. kolo (2021) |
| US Open | čtvrtfinále (2019) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 2. kolo (2019) |
| Wimbledon | 2. kolo (2019, 2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luke Bambridge (* 21. ledna 1995 Nottingham) je¨bývalý britský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2016 na 481. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2019 na 41. místě.[1]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v září 2011, když na turnaj v rodném Nottinghamu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Andrewovi Fitzpatrickovi.[2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2015. Do turnaje nastoupil s krajanem Liamem Broadym. V úvodním kole však nenašli recept na Jamieho Murrayho a Johna Peerse.[3] V kvalifikaci majoru se poprvé objevil ve Wimbledonu 2012, v němž nepřešel první kolo přes Španěla Roberta Bautistu Aguta.[1][2]
Na okruhu ATP World Tour, vyjma grandslamu, debutoval ve čtyřhře Nature Valley International 2018, hrané na eastbournské trávě. S krajanem Jonnym O'Marou získali do soutěže divokou kartu. Ve čtvrtfinále vyřadili nejvýše nasazené Kolumbijce Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem a v semifinále švédsko-francouzskou dvojici Roberta Lindstedta s Édouardem Rogerem-Vasselinem. V boji o titul pak zdolali britskou sourozeneckou dvojici Kena a Neala Skupských po dvousetovém průběhu.[4] Druhou trofej si odvezl opět s O'Marou z říjnového Stockholm Open 2018, na němž zastavili bratry Skupské ve čtvrtfinále. V závěrečném utkání přehráli novozélandsko-nizozemské turnajové trojky Marcuse Daniella s Wesleym Koolhofem díky zvládnutým koncovkám obou sad. Celkový poměr zápasů vítězných Britů na túře ATP po turnaji činil 9–4.[5]
Finále na okruhu ATP Tour
| ||||||||
Čtyřhra: 9 (3–6)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 29. června 2018 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Jonny O'Mara | Ken Skupski Neal Skupski | 7–5, 6–4 |
| Vítěz | 2. | 21. října 2018 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Jonny O'Mara |  Marcus Daniell Wesley Koolhof | 7–5, 7–6(10–8) |
| Finalista | 1. | leden 2019 | Puné, Indie | tvrdý | Jonny O'Mara |  Rohan Bopanna Divij Šaran | 3–6, 4–6 |
| Finalista | 2. | březen 2019 | São Paulo, Brazílie | antuka (h) | Jonny O'Mara |  Federico Delbonis Máximo González | 4–6, 3–6 |
| Finalista | 3. | květen 2019 | Estoril, Portugalsko | antuka | Jonny O'Mara |  Jérémy Ctvrdýy Fabrice Martin | 5–7, 6–7(3–7) |
| Finalista | 4. | leden 2020 | Dauhá, Katar | tvrdý |  Santiago González | Rohan Bopanna Wesley Koolhof | 6–3, 2–6, [6–10] |
| Vítěz | 3. | leden 2020 | Auckland, Nový Zéland (2) | tvrdý |  Ben McLachlan | Marcus Daniell  Philipp Oswald | 7–6(7–3), 6–3 |
| Finalista | 5. | únor 2020 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Ben McLachlan |  Bob Bryan Mike Bryan | 6–3, 5–7, [5–10] |
| Finalista | 6. | květen 2021 | Estoril, Portugalsko (2) | antuka | Dominic Inglot |  Tim Pütz | 5–7, 6–3, [3–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
| Legenda |
|---|
| Challengery (0–0 D; 7–8 Č) |
| Futures (1–6 D; 20–19 Č) |
Dvouhra (1 titul)
| č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | prosince 2015 | Dauhá, Katar | tvrdý |  Dominik Kellovský | 6–2, 3–6, 6–1 |
Čtyřhra (27 titulů)
| č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | května 2013 | Newcastle, Spojené království | antuka | Cameron Norrie | Scott Clayton Toby Martin | 6–0, 4–6, [10–3] |
| 2. | října 2013 | Ramat ha-Šaron, Izrael | tvrdý | Evan Hoyt | Liam Broady Joshua Ward-Hibbert | 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
| 3. | listopadu 2013 | Edgbaston, Spojené království | tvrdý (h) | George Morgan | Scott Clayton Jonny O'Mara | 7–5, 4–6, [10–7] |
| 4. | listopadu 2013 | Héraklion, Řecko | tvrdý | Oliver Golding | Andreas Mies Oscar Otte | 6–3, 7–5 |
| 5. | března 2014 | Shrewsbury, Spojené království | tvrdý (h) | Toby Martin |  Isak Arvidsson Micke Kontinen | 6–3, 6–4 |
| 6. | března 2014 | Preston, Spojené království | tvrdý (h) | Liam Broady |  Frederik Nielsen Joshua Ward-Hibbert | 6–4, 6–4 |
| 7. | července 2014 | Pittsburgh, Spojené státy | antuka | Liam Broady | Gonzales Austin Quinton Vega | 7–5, 6–4 |
| 8. | července 2014 | Tulsa, Spojené státy | tvrdý | Liam Broady | Daniel Garza Raúl Isaías Rosas Zarur | 6–4, 5–2skreč |
| 9. | července 2014 | Godfrey, Spojené státy | tvrdý | Liam Broady | Brett Clark Ronnie Schneider | 6–3, 6–2 |
| 10. | srpna 2014 | Decatur, Spojené státy | tvrdý | Liam Broady | Scott Clayton Toby Martin | 5–7, 6–2, [10–7] |
| 11. | září 2014 | Castelo Branco, Portugalsko | tvrdý | Joshua Ward-Hibbert |  Iván Arenas Gualda Jaime Pulgar García | 7–6(7–0), 6–4 |
| 12. | března 2015 | Shrewsbury, Spojené království | tvrdý (h) | Scott Clayton | Sean Thornley Marcus Willis | 7–6(7–3), 6–4 |
| 13. | listopadu 2015 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Rictvrdý Gabb |  Enrico Dalla Valle Julian Ocleppo | 7–6(7–3), 6–4 |
| 14. | dubna 2016 | Memphis, Spojené státy | tvrdý | Darren Walsh | Daniel Garza Tigre Hank | 6–1, 6–2 |
| 15. | května 2016 | Córdoba, Mexiko | tvrdý | Farris Fathi Gosea | Mauricio Astorga Manuel Sánchez | 7–6(7–3), 7–6(7–2) |
| 16. | října 2016 | Harlingen, Spojené státy | tvrdý | Evan King | John McNally Evan Zhu | 6–4, 6–4 |
| 17. | dubna 2017 | Little Rock, Spojené státy | tvrdý |  Gavin van Peperzeel |  Philip Bester Ante Pavić | 2–6, 6–3, [11–9] |
| 18. | července 2017 | Wichita, Spojené státy | tvrdý |  David O'Hare | Nathan Ponwith John Harrison Richmond | 6–0, 6–3 |
| 1. | červenec 2017 | Winnipeg, Kanada | tvrdý | David O'Hare | Jusuke Takahaši Renta Tokuda | 6–2, 6–2 |
| 2. | říjen 2017 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý | David O'Hare |  Akram El Sallaly Bernardo Oliveira | 6–4, 6–2 |
| 19. | ledna 2018 | Long Beach, Spojené státy | tvrdý | Hans Hach Verdugo | Collin Altamirano Alexander Lebedev | 6–3, 6–2 |
| 20. | března 2018 | Sherbrooke, Kanada | tvrdý (h) | Joe Salisbury |  Adrien Bossel Joris De Loore | 6–3, 7–5 |
| 3. | květen 2018 | Savannah, Spojené státy | antuka | Akira Santillan | Enrique López Pérez Džívan Nedunčežijan | 6–2, 6–2 |
| 4. | červen 2018 | Surbiton, Spojené království | tráva | Jonny O'Mara | Ken Skupski Neal Skupski | 7–6(13–11), 4–6, [10–7] |
| 5. | srpen 2018 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Neal Skupski | Marc Polmans Max Purcell | 4–6, 6–3, [10–6] |
| 6. | září 2018 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Leander Paes Miguel Ángel Reyes-Varela | 6–3, 6–4 |
| 7. | září 2018 | Orléans, Francie | tvrdý (h) | Jonny O'Mara | Yannick Maden Tristan-Samuel Weissborn | 6–2, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luke Bambridge na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Luke Bambridge na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 17. prosince 2020
- ↑ a b c Luke Bambridge na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 17. prosince 2020
- ↑ Nottingham's Luke Bambridge aims to make most of 'unbelievable opportunity' at Wimbledon [online]. Nottingham Post, 29-06-2015. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Eric Nicolson. Arbroath tennis player Jonny O’Mara wins maiden ATP title [online]. The Courier, 2018-06-29 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bambridge/O'Mara Clinch Stockholm Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-10-21 [cit. 2018-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-21. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luke Bambridge na Wikimedia Commons - Luke Bambridge na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Luke Bambridge na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Luke Bambridge & Jonny O'Mara v Ken & Neal Skupski. The Skupskis won 6-1, 6-2.
Day 3 of Roland Garros 2019.