Luková (Manětín)

Luková
Vesnice od jihovýchodu
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Manětín
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°0′59″ s. š., 13°9′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 (2021)[1]
Katastrální území	Luková u Manětína (3,18 km²)
PSČ	331 01
Počet domů	9 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Luková
Další údaje
Kód části obce	93572
Kód k. ú.	693570
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luková (německy Lukowa, Luk) je vesnice, část města Manětín v severozápadní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Luková u Manětína měří 318,49 hektarů.^[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115.^[4]

Na poli severně za kostelem byl nalezen denár Břetislava I., jehož datace spadá do období kolem roku 1050. Mince byla odevzdána do Západočeského muzea v Plzni.

Přírodní poměry

Luková leží na jihozápadním svahu kopce, převážně nad levým břehem Lukovského potoka, šest kilometrů severozápadně od Manětína, v nadmořské výšce 500 metrů. Na severu sousedí s Domašínem, na jihu s Mezím a na jihozápadě s Zhořcem. Severozápadně od vsi je výrazný kuželovitý Zbraslavský vrch sopečného původu.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 107 obyvatel (z toho 41 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků a 96 Němců. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 135 obyvatel: čtyřicet Čechoslováků, 94 Němců a jednoho cizince. Převládala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také šest členů církve československé a jeden člověk bez vyznání.^[6]

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Luková byla samostatnou obcí v okrese Kralovice. V letech 1950–1975 byla částí obce Mezí, se kterým patřila nejprve do okresu Toužim, ale v letech 1961–1975 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 je částí města Manětín v okrese Plzeň-sever. V letech 1869–1930 k obci patřil Zhořec.^[9]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jiří – nachází se v havarijním stavu, stal se však atrakcí pro turisty z celého světa poté, co v něm byla instalována expozice 32 sádrových soch. Sochy jsou dílem bakalářské práce studenta Fakulty designu a umění (ZČÚ v Plzni) Jakuba Hadravy. Postavy věřících, které postávají mezi lavicemi nebo v nich dokonce sedí, si návštěvníci překřtili na duchy. Sádrové postavy mají představovat sudetské Němce, kteří se do kostela chodili každou neděli modlit. Výtěžek z dobrovolného vstupného je určen na záchranu kostela.^[10][11]

Odkazy

Reference

Literatura

• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Luková (Lukov), fara, s. 39-41. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luková na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Luková v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Luková v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)