Lukov (hrad)

Hrad Lukov
Hrad Lukov
Základní informace
Výstavba13. století
Poloha
AdresaLukov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°18′11″ s. š., 17°44′22″ v. d.
Lukov
Lukov
Další informace
Rejstříkové číslo památky11907/7-1985 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webhradlukov.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukov je hrad v Česku, který leží asi tři kilometry od obce Lukov na Zlínsku. Hrad je ve stavu zříceniny, ale je soustavně opravován Spolkem přátel hradu Lukova[pozn. 1] a Hnutím Brontosaurus.[2] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie

Doba vzniku hradu ani jeho zakladatel nejsou známy, použitá technika zdění však naznačuje, že nejstarší části hradu byly postaveny ve druhé čtvrtině 13. století. Hrad byl postaven jako zeměpanský, o čemž se zmiňuje Karel IV. ve svém životopise, který tento hrad vykoupil ze zástavy zpět do korunního majetku.[4] První věrohodná písemná zmínka pochází z roku 1332, kdy vdova Markéta po zemřelém Zdeslavu ze Šternberka nechala sepsat listinu, která určila olomouckému klášteru sv. Kláry ves Štarnov na šternberském panství. Hrad sice král Karel IV. ze zástavy vykoupil, ale po roce 1342 ho prodal Zdeslavovu synovi Matoušovi ze Šternberka. Po otcově smrti připadl hrad jeho synům Zdenkovi a Ješkovi. Zdeňkův syn Albrecht ze Šternberka a Lukova si musel roku 1409 vydobýt právo na užívání poloviny Lukova na svém strýci vojenskou silou. Po roce 1425 získali Lukov bratři Jiřík a Lacek ze Šternberka a Lukova, kteří postoupili svému příbuznému Albrechtovi ze Šternberka a Holešova polovinu Holešova. Lackův syn Albrecht starší ze Šternberka a Lukova udělal opak a vyměnil Lukov se svým prastrýcem Matoušem ze Šternberka a Holešova za Holešov. Matoušův syn Albrecht mladší ze Šternberka a Lukova opravoval hrad poničený za česko-uherských válek. Protože Albrecht mladší zemřel bez mužského potomka, dědila ho jeho dcera Ludmila. Ta se zasnoubila se Smilem Kunou z Kunštátu, zásnuby sice časem zrušila, ale majetek připadl roku 1511 rodu pánů z Kunštátu.[5]

Majetkovými převody uvnitř rodu se Lukov dostal do rukou Jana Kuny z Kunštátu. Jeho synové však majetek prodali již roku 1547 rodu Nekšů z Landeka. Poslední členka tohoto rodu Lukrécie Nekšovna z Landeka si po ovdovění vzala roku 1609 za druhého manžela Albrechta z Valdštejna, který panství vyženil.

V roce 1724 koupil panství Lukov hrabě Jan Fridrich ze Seilern-Aspangu, který nechal přemístit vrchnostenské kanceláře z chátrajícího hradu Lukov do vsi. Od roku 1793 pak byl starý hrad neobydlen a už v roce 1804 je uváděn jako zřícenina.

Fauna

Na hradě Lukov bylo v letech 2004-2006 zjištěno 35 druhů suchozemských plžů.[6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zjara roku 2020 se Spolek, pod vedením předsedy Jiřího Holíka, zaměřil především na památkovou obnovu západní obvodové hradby dolního hradu, těsně se dotýkající předbraní[1]

Reference

  1. ↑ Předseda Spolku přátel hradu Lukova. Fotografie Dalibor Glück; Z domova. Haló noviny. Futura, a.s., 27. březen 2020, roč. 30, čís. 64, s. 2. ISSN 1210-1494. 
  2. ↑ HOLUBEC, Ondřej. Hrad museli vykopat ze země. Po 40 letech hlavní práce na Lukově skončily. iDNES.cz [online]. 2024-01-21 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 151910 : Hrad s předhradím, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. 1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 231–233.
  5. ↑ POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové: panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 353 s. (Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska; sv. 10). ISBN 978-80-7422-181-1. 
  6. ↑ ČEJKA, Tomáš; BERAN, Luboš; HLAVÁČ, Jaroslav Č. Měkkýši Hostýnských vrchů [Molluscs of the Hostýnské vrchy Hills]. Malacologica Bohemoslovaca. 2018-03-14, roč. 17, s. 17–27. Dostupné online [cit. 2022-08-30]. ISSN 1336-6939. DOI 10.5817/MaB2018-17-17. 

Literatura

  • MATOUŠ, Rudolf. Lukovské pověsti. Ilustrace A. J. Roman. 2. vyd. Obec Lukov: Lukov, 2008. 143 s. 
  • HOLÍK, Jiří; JANIŠ, Dalibor; LANGOVÁ, Jana; VRLA, Radim. Hrad Lukov: proměny opevněného sídla. 1. vyd. Lukov: Spolek přátel hradu Lukova, 2015. 182 s. ISBN 978-80-905794-2-2. 
  • VRLA, Radim. Příspěvek k poznání dějin západní části jádra hradu Lukova. Průzkumy památek. 2011, roč. XVIII, čís. 2, s. 83–91. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic