Luksika Kumkhumová
Luksika Kumkhumová ลักษิกา คำขำ | |
---|---|
Luksika Kumkhumová ve Wimbledonu 2018 | |
Stát | Thajsko |
Datum narození | 21. července 1993 (30 let) |
Místo narození | Chantaburi, Thajsko |
Bydliště | Chantaburi, Thajsko |
Výška | 164 cm |
Profesionál od | 2011 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 181 862 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 369–195 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 18 ITF |
Nejvyšší umístění | 66. místo (19. listopadu 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2018) |
French Open | 1. kolo (2014, 2018, 2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2018) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 193–120 |
Tituly | 0 WTA, 17 ITF |
Nejvyšší umístění | 86. místo (16. července 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 15. října 2023
Luksika Kumkhumová (thajsky ลักษิกา คำขำ, RTGS: Laksika Khamkham, * 21. července 1993 Chantaburi) je thajská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala dvě singlové trofeje. V rámci okruhu ITF získala osmnáct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 66. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 86. místě. Trénuje ji otec Lersak Kumkhum.[2][3]
V thajském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 astanským základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Kazachstánu a Indii. V první dvouhře porazila Kazachstánku Švedovovou a Indce Shroffové následně uštědřila dva „kanáry“. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 13–7 ve dvouhře a 8–3 ve čtyřhře.[4]
Na Asijských hrách 2014 v Inčchonu vybojovala s Tamarine Tanasugarnovou zlatou medaili ve čtyřhře a stříbro ve dvouhře po porážce od Wang Čchiang.[5] Druhý stříbrný kov přidala na Asijských hrách 2018 v Palembangu ze smíšené soutěže, v níž startovala se Sončatem Ratiwatanou.[6]
Tenisová kariéra
V juniorském tenise si po boku Kanaďanky Eugenie Bouchardové zahrála semifinále čtyřhry Australian Open 2010, v němž podlehly pozdějším slovenským šampionkám Janě Čepelové a Chantal Škamlové.
První dvě hlavní soutěže na okruhu WTA Tour odehrála na kantonském Guangzhou International Women's Open 2012 a ósackém HP Open 2012, vždy po postupu z kvalifikace. Na prvním z nich podlehla Tuan Jing-jing a na druhém Mirjaně Lučićové.[2] Do čtvrtfinále se premiérově probojovala na Malaysian Open 2013 v Kuala Lumpuru přes Olivii Rogowskou a sedmou nasazenou Eleni Daniilidouovou. V závěru listopadu 2013 pak poprvé pronikla do elitní světové stovky, když se na žebříčku WTA posunula ze 107. na 87. místo. Semifinálovou fázi si prvně zahrála na ósackém Japan Women's Open 2014, po výhře nad druhou nasazenou Američankou Madison Keysovou. Mezi poslední čtveřicí nenašla recept na Kazachstánku Zarinu Dijasovou.[2][7]
Na ženském grandslamu debutovala dvouhrou Australian Open 2013, kde jako postupující kvalifikantka na úvod porazila Švédku Sofií Arvidssonovou. Poté však získala jen tři gamy s Američankou Jamie Hamptonovou. V prvním kole dvouhry Australian Open 2014 se poprvé v kariéře střetla s členkou elitní světové desítky, šestou v pořadí Petrou Kvitovou. Jako hráčka deváté desítky Češku zdolala ve třech setech,[8] než ji vyřadila Němka Mona Barthelová.[7]
Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála v soulské čtyřhře Korea Open 2017, v níž startovala s krajankou Peangtarn Plipuečovou. V závěrečném duelu nenašly recept na turnajové jedničky Kiki Bertensovou s Larssonovou.[9][7] Do třetího kola grandslamu se premiérově probojovala z pozice kvalifikantky na Australian Open 2018 přes Švédku Johannu Larssonovou a Švýcarku Belindu Bencicovou. Do osmifinále ji nepustila Petra Martićová, která o postupu rozhodla až v závěru třetí sady.[10][7][1]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 2 (0–2)
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0) | |
International / WTA 250 (0–2) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 24. září 2017 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Peangtarn Plipuečová | Kiki Bertensová Johanna Larssonová | 4–6, 1–6 |
Finalistka | 2. | říjen 2023 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Peangtarn Plipuečová | Marie Bouzková Bethanie Mattek-Sandsová | 2–6, 1–6 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (2–0 D; 0–0 Č) |
Dvouhra: 2 (2–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | listopad 2018 | Bombaj, Indie | tvrdý | Irina Chromačovová | 1–6, 6–2, 6–3 |
Vítězka | 2. | listopad 2018 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) | Sabine Lisická | 6–1, 6–3 |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 75 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments | 50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra (18 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2010 | Pattaya, Thajsko | tvrdý | Emma Floodová | 6–4, 6–3 |
2. | květen 2011 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Aju Fani Damajantiová | 6–2, 6–2 |
3. | květen 2011 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Peangtarn Plipuečová | 6–1, 6–0 |
4. | červen 2011 | Pattaya, Thajsko | tvrdý | Liang Čchen | 6–3, 6–4 |
5. | listopad 2011 | Kuching, Malajsie | tvrdý | Nungnadda Wannasuková | 7–6(3), 6–3 |
6. | listopad 2011 | Manila, Filipíny | tvrdý | Čao I-ťing | 4–6, 6–4, 6–2 |
7. | červenec 2012 | Pattaya, Thajsko | tvrdý | Nungnadda Wannasuková | 6–2, 6–2 |
8. | červenec 2012 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Nudnida Luangnamová | 3–6, 6–3, 6–3 |
9. | duben 2013 | Phuket, Thajsko | tvrdý | Lisa Whybournová | 6–0, 7–5 |
10. | listopad 2013 | Tojota, Japonsko | koberec (h) | Hiroko Kuwatová | 3–6, 6–1, 6–3 |
11. | květen 2015 | Sü-čou, Čína | tvrdý | Čang Kchaj-čen | 1–6, 7–5, 6–1 |
12. | červenec 2017 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Alisa Klejbanovová | 7–5, 6–7(4), 6–3 |
13. | srpen 2017 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Jüan Jüe | 7–5, 6–2 |
14. | duben 2018 | Kófu, Japonsko | tvrdý | Bianca Andreescuová | 6–3, 6–3 |
15. | duben 2018 | Kašiwa, Japonsko | tvrdý | Bianca Andreescuová | 6–3, 7–6(4) |
16. | říjen 2021 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Jennifer Luikhamová | 6–2, 6–2 |
17. | duben 2022 | Čiang Rai, Thajsko | tvrdý | Peangtarn Plipuečová | 6–3, 6–3 |
18. | duben 2022 | Čiang Rai, Thajsko | tvrdý | Talia Gibsonová | 6–0, 6–1 |
Čtyřhra (17 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2010 | Khon Kaen, Thajsko | tvrdý | Varatčaja Vongteančajová | Huỳnh Phương Đài Trangová Maja Katóová | 6–4, 7–5 |
2. | listopad 2010 | Manila, Filipíny | tvrdý | Peangtarn Plipuečocá | Ivana Kingová Jasmin Schnacková | 6–4, 7–5 |
3. | prosinec 2010 | Bengalúr, Indie | tvrdý | Nungnadda Wannasuková | Čchen I Kumiko Iidžimová | 7–6(7), 5–7, [10–8] |
4. | listopad 2011 | Kuching, Malajsie | tvrdý | Nungnadda Wannasuková | Lu Ťia-siang Lu Ťing-ťing | 6–4, 6–3 |
5. | listopad 2011 | Manila, Filipíny | tvrdý | Peangtarn Plipuečová | Čao I-ťing Čeng Ťün-i | 6–3, 6–0 |
6. | červenec 2012 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Varatčaja Vongteančajová | Veronika Kapšajová Jekatěrina Jašinová | 6–2, 6–4 |
7. | září 2012 | Cukuba, Japonsko | tvrdý | Varatčaja Vongteančajová | Jurina Košinová Mari Tanaková | 6–2, 6–2 |
8. | květen 2013 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Erika Semaová | Nao Hibinová Riko Sawajanagiová | 6–4, 6–3 |
9. | duben 2017 | Kófu, Japonsko | tvrdý | Han Na-re | Erina Hajašiová Robu Kadžitaniová | 6–3, 6–0 |
10. | červenec 2017 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Xenija Palkinová | Naiktha Bainsová Karin Kennelová | 6–3, 2–6, [14–12] |
11. | březen 2018 | Kófu, Japonsko | tvrdý | Kao Sin-jü | Erina Hajašiová Momoko Koboriová | 6–0, 2–6, [10–4] |
12. | červen 2018 | Manchester, Spojené království | tráva | Prarthana Thombareová | Naomi Broadyová Asia Muhammadová | 7–6(5), 6–3 |
13. | říjen 2021 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Nacuho Arakawová | Mana Ajukawová Tamira Paszeková | 6–4, 6–2 |
14. | červen 2022 | Čiang Rai, Thajsko | tvrdý | Momoko Koboriová | Misaki Macudová Naho Satóová | 6–3, 6–3 |
15. | září 2022 | Darwin, Austrálie | tvrdý | Momoko Koboriová | Jui Čikaraišiová Nanari Kacumiová | 6–2, 7–6(3) |
16. | květen 2023 | Kojang, Jižní Korea | tvrdý | Punnin Kovapituktedová | Kuo Chan-jü Tchang Čchien-chuej | 6–3, 6–1, [10–6] |
17. | červen 2023 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Kanako Morisakiová | Talia Gibsonová Natsumi Kawagučiová | 1–6, 6–2, [10–3] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luksika Kumkhum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Luksika Kumkhumová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 15. října 2023
- ↑ a b c Luksika Kumkhum Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luksika Kumkhumová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 15. října 2023
- ↑ Luksika Kumkhumová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 15. října 2023
- ↑ Thai hopes for tennis medals rest on Luksika. Bangkok Post [online]. 2018-07-22 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Asian Games: Indonesia Wins Gold in Tennis Mixed Doubles. Sekretariat Kabinet Republik Indonesia [online]. 2018-08-25 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Luksika Kumkhum Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australian Open: Sixth seed Petra Kvitova crashes out to Luksika Kumkhum. Sky Sports [online]. 2014-01-13 [cit. 2023-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-13. (anglicky)
- ↑ Bertens wint met Zweedse Larsson dubbeltitel in Seoul [online]. Sanoma Digital The Netherlands B.V. NU, 2017-09-24 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Birthday girl Petra Martic reaches last 16 of Australian Open. The Indian Express [online]. 2018-01-19 [cit. 2023-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-01. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luksika Kumkhumová na Wikimedia Commons
- Luksika Kumkhumová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Luksika Kumkhumová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Luksika Kumkhumová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Luksika Kumkhumová v databázi Olympedia (anglicky)
- Luksika Kumkhumová na Instagramu
Média použitá na této stránce
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
bendera Indonesia
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.