Lulejská sámština
| Lulejská sámština (julevsámegiella) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4. | |
| Rozšíření | Švédsko, Norsko (v mapě č. 4) |
| Počet mluvčích | 2000[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Tysfjord (Norsko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | smj (B) smj (T) |
| ISO 639-3 | smj |
| Ethnologue | smj |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland,[1] obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.
Status
S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.[2]
Abeceda a pravopis
Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.
Abeceda je tvořena 24 písmeny:[3]
| Velká písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| A | Á | B | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | Ń | O | P | R | S | T | U | V | Å | Ä | |||||||||||||||||||
| Malá písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| a | á | b | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | ń | o | p | r | s | t | u | v | å | ä | |||||||||||||||||||
Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.
Fonologie[4]
Vokály
| přední | zadní | |
|---|---|---|
| vysoké | i | á |
| středové | e | o |
| nízké | ä | a, å |
| dvojhlásky |
|---|
| ie |
| uo |
| oa |
| (i) ä |
Konsonanty
| labiály | dentály | alveoláry | palatály | ||
|---|---|---|---|---|---|
| okluzívy | znělé neznělé | b p | d t | g k | tj., dj |
| nazály | znělé | m | n | ń | |
| frikativy | znělé neznělé | v f | s | h | sj |
| laterály | znělé | l | |||
| vibranty | znělé | r | |||
| polovokály | j |
Gramatika
Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
SUBSTANTIVA
PÁDY
Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.
NOMINATIV
Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.
GENITIV
Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. Genitiv se používá:
- k vyjádření vlastnictví
- s předložkou
- postpozice
AKUZATIV
Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.
Lokativní pády:
INESSIV
Tento pád se používá k označení:
- kde něco je
- kdo má něco ve vlastnictví
V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.
ILLATIV
Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení:
- kam něco jde
- kdo něco dostává
- nepřímý předmět
ELATIV
Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.
KOMITATIV
Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.
ESSIV
Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký? Kdy? ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n.
| pády | sing. | přípona singuláru | plur. | přípona plurálu |
|---|---|---|---|---|
| NOMINATIV | muorra (strom) | -- | muora | - |
| GENITIV | muora | -- | muoraj | -j |
| AKUZATIV | muorav | -v | muorajt | -jt |
| ILLATIV | muorraj | -j | muorajda | -jda |
| INESSIV | muoran | -n | muorajn | -jn |
| ELATIV | muoras | -s | muorajs | -js |
| KOMITATIV | muorajn | -jn | muoraj | -j |
| ESSIV | muorran | -n |
ADJEKTIVA
Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.
Př.: buorre - buorep - buoremus (dobrý, lepší, nejlepší)
| pád/sg. | POSITIV | KOMPARATIV | SUPERLATIV |
|---|---|---|---|
| nominativ | nuorra (mladý) | nuorap (mladší) | nuoramus (nejmladší) |
| genitiv | nuora | nuorabu | nuoramusá |
| akuzativ | nuorav | nuorabuv | nuoramusáv |
| illativ | nuorraj | nuorabuj | nuoramussaj |
| inessiv | nuoran | nuorabun | nuoramusán |
| elativ | nuoras | nuorabus | nuoramusás |
| komitativ | nuorajn | nuorabujn | nuoramusájn |
| essiv | nuorran | nuorabun | nuoramussan |
ZÁJMENA[5]
Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.
V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu.
| ČESKY | nominativ | ČESKY | genitiv | |
|---|---|---|---|---|
| 1. osoba (singulár) | já | mån | moje | muv |
| 2. osoba (singulár) | ty | dån | tvoje | duv |
| 3. osoba (singulár) | on, ona | sån | jeho, její | suv |
| 1. osoba (duál) | my (dva) | måj | naše | munnu |
| 2. osoba (duál) | vy (dva) | dåj | vaše | dunnu |
| 3. osoba (duál) | oni (dva) | såj | jejich | sunnu |
| 1. osoba (plurál) | my | mij | naše | mijá |
| 2. osoba (plurál) | vy | dij | vaše | dijá |
| 3. osoba (plurál) | oni | sij | jejich | sijá |
| SINGULÁR | DUÁL | PLURÁL | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | sån | såj | sij |
| Genitiv | suv | sunnu | sijá |
| Akuzativ | suv | sunuv | sijáv |
| Inessiv | sujna | sunnun | siján |
| Illativ | sunji | sunnuj | sidjij |
| Elativ | sujsta | sunnus | sijás |
| Komitativ | sujna | sunnujn | sijájn |
ČÍSLOVKY[6]
| ZÁKLADNÍ | ŘADOVÉ | ZÁKLADNÍ pro osoby | ZÁKLADNÍ pro zvířata | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | ak'ta | vuostasj | ak'tu (sám) | ak'tagis (jeden sob) |
| 2 | guok'ta | nuppát | guovtes (2 lidi) | guok'tagis (dva sobi) |
| 3 | gål'må | goalmát | gålmås | gål'mågis |
| 4 | niel'lja | nälját | nieljes | niel'ljagis |
| 5 | vihtta | vidát | vidás | vihttagis |
| 6 | guhtta | gudát | gudás | guhttagis |
| 7 | gietjav | giehttjit | gietjas | giehtjagis |
| 8 | gák'tja | gávtjat | gávtjes | gák'tjagis |
| 9 | ak'tje | avtját | avtjes | ak'tjegis |
| 10 | lågev | lågåt | låges | låhkegis |
| 11 | ak'ta låge nan | vuostasj lågåt | ak'ta låge nan almatja (lidé) | |
| 12 | guok'ta låge nan | nuppát lågåt | guok'ta låge nan almatja | |
| 20 | guok'talåhke | guok'ta lågåt | guok'talåk almatja | guovtelågåk |
| 21 | guok'talåk ak'ta | guok'talåk vuostasj | guok'talåk ak'ta almatja | guok'talåk ak'tagis |
| 100 | tjuohte | tjuodát | tjuodes | tjuodak |
| 1000 | tuvsán | tuvsánat |
SLOVESA[7]
Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
OSOBA
Rozlišují se tři mluvnické osoby:
- první osoba
- druhá osoba
- třetí osoba
ČÍSLO
Rozlišují se tři mluvnická čísla:
- singulár
- plurál
- duál
ČAS
Rozlišují se dva jednoduché časy:
- minulý čas
- neminulý čas
a dva složené časy:
SLOVESNÝ ZPŮSOB
Rozlišují se 4 slovesné způsoby:
| sloveso | překlad | |
|---|---|---|
| INFINITIV | jáhkket | myslet |
| PRESENS | mån jáhkáv | já myslím |
| IMPERFEKT | mån jáhkkiv | myslel jsem |
| PERFEKT | månlav jáhkkám | myslel jsem |
| PLUSPERFEKT | mån lidjiv jáhkkám | myslel jsem |
| FUTURUM | mån galgav jáhkkám mån ájgov jáhkket mån jáhkáv gå | budu věřit mám v úmyslu věřit budu věřit, když |
| KONDICIONÁL | mån luluv jáhkket mån luluv jahkkam | věřil bych byl bych věřil |
| POTENCIÁL | jáhkitja má | měli byste věřit |
| IMPERATIV | jáhke! | věř! |
| PRESENS | PRETERITUM | PERFEKT | PLUSQUAMPERFEKTUM | FUTURUM | KONDICIONÁL | POTENCIÁL | IMPERATIV | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| sg 1 (mån) | båråv | bårriv | lav bårråm | lidjiv bårråm | galgav bårråt | luluv bårråt | båråtjav | - |
| sg 2 (dån) | bårå | bårri | la bårråm | lidji bårråm | galga bårråt | lulu bårråt | båråtja | bårå |
| sg 3 (sån) | bårrå | båråj | la bårråm | lij bårråm | gal'gá bårråt | luluj bårråt | båråsj | bårris |
| du 1 (måj) | bårrin | båråjma | lin bårråm | lijma bårråm | gal'gin bårråt | lulujma bårråt | båråtjin | bårron |
| du 2 (dåj) | bårråbihtte | båråjda | lihppe bårråm | lijda bårråm | gal'gabihtte bårråt | lulujda bårråt | båråtjihppe | bår're |
| du 3 (såj) | bårråba | båråjga | libá bårråm | lijga bårråm | gal'gaba bårråt | lulujga bårråt | båråtjibá | bårriska |
| pl 1 (mij) | bårråp | båråjma | lip bårråm | lijma bårråm | gal'gap bårråt | lulujma bårråt | båråtjip | bårrop |
| pl 2 (dij) | bårråbihtit | båråjda | lihpit bårråm | lijda bårråm | gal'gabihtit bårråt | lulujda bårråt | båråtjihpit | bårrit |
| pl 3 (sij) | bårri | bårrin | li bårråm | lidjin bårråm | gal'gi bårråt | lulun bårråt | båråtji | bårrisa |
Literatura a použití
Literatura v lulejské sámštině
Díky své centrální poloze se luleská sámština chápala jako relativně snadný a dostupný jazyk a i proto byla K.B.Wiklundem použita v jazykových knihách. Tento čistě psaný jazyk byl na počátku 20. století použit v následujících kníhách:
- Abbis-Kirje sami manaita.: Lappsk ABC-bok.. Stockholm. 1906.
- Åtå testamenta [Nya testamentet]: jårkålum tan taro-kielak Åtå testamenta milte, mi läh Kånåkasast nanostum jaken 1883. Stockholm. 1903.
- Odhner, Clas Theodor (1905). C. T. Odhners lärobok i fädernelandets historia: bearbetat för folkskolan = C. T. Odhnera åpatis-kirje aitek-lanta historian : almoka skåulaita. Stockholm: Norstedt.
První literární kniha v lulejské sámštině, kterou napsal Anta Pirak byla vydána v roce 1937 pod názvem Jåhtte sáme viessom.
Literatura o lulejské sámštině
K.B.Wiklund popsal luleskou sámštině na konci 19. století v následujících vydáních:
- Wiklund, Karl Bernhard (1890). Lule-lappisches Wörterbuch. Suomalais-ugrilaisen seuran toimituksia, 0355-0230 ; 1. Helsinki.
- Wiklund, Karl Bernhard (1915). Lärobok i lapska språket (2., rev. uppl.). Stockholm: Björck & Börjesson.
- Wiklund, Karl Bernhard (1891) (på ger). Laut- und Formenlehre der lule-lappischen Dialekte. Göteborgs kungl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar, 99-0429189-6 ; Ny tidsföljd, 25. Stockholm: Norstedt.
Později byla Lulejská sámština popsána v následujících dílech:
- Spiik, Nils Erik (1989). Lulesamisk grammatik ([2., omarb. uppl.]). Jokkmokk: Sameskolstyr.
- Korhonen, Olavi (1979). Bákkogir'je: julevusámes dárrui, dáros julevusábmái = Lulesamisk svensk, svensk lulesamisk ordbok. Luleå: Länsskolnämnden (distr.).
- Spiik, Nils Erik (1994). Lulesamisk ordbok: svensk-samisk. Jokkmokk: Sameskolstyr.
Použití jazyka všeobecně
Jednou týdně můžete poslouchat na Sameradio 20minutový program v luleské sámštině. Sámská mateřská školka se nachází v Jokkmokk, kde se také nachází sámská škola od 1.- 6.stupně a integrovaná střední škola a gymnázium. Kromě toho existují sámské domovy pro seniory.[8]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lulejská sámština na Wikimedia Commons
Norsko-lulesámský slovník (norsky)
Literatura
NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990
KINTEL, Anders: Syntaks og ordavledninger i lulesamisk. Kautokeino : Samisk utdanningsråd. 1991
SPIIK, Nils-Erik: Lulesamisk grammatik
Reference
- ↑ a b Ethnologue
- ↑ Saami, Lule. Ethnologue [online]. [cit. 10.2.2016]. Dostupné online.
- ↑ Omniglot
- ↑ SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk Grammatik. Luleå: Luleå alltryck, 1977. 156 s. S. 1–13.
- ↑ SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk Grammatik. Luleå alltryck: Luleå, 1977. 156 s. S. 54–56.
- ↑ SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk grammatik. Luleå: Luleå alltryck, 1977. 156 s. S. 45–51.
- ↑ SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk grammatik. [s.l.]: [s.n.], 1977. 74-111 s.
- ↑ Sapmi. samer.se [online]. [cit. 8.2.2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
Média použitá na této stránce
A map of Sami dialects numbered
- 1. Southern Sami
- 2. Ume Sami
- 3. Pite Sami
- 4. Lule Sami
- 5. Northern Sami
- 6. Skolt Sami
- 7. Inari Sami
- 8. Kildin Sami
- 9. Ter Sami