Lulejská sámština

Lulejská sámština (julevsámegiella)
Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4.
Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4.
RozšířeníŠvédsko, Norsko (v mapě č. 4)
Počet mluvčích2000[1]
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykTysfjord (Norsko)
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2smj (B)
smj (T)
ISO 639-3smj
Ethnologuesmj
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland,[1] obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.

Status

S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.[2]

Abeceda a pravopis

Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.

Abeceda je tvořena 24 písmeny:[3]

Velká písmena
AÁBDEFGHIJKLMNŃOPRSTUVÅÄ
Malá písmena
aábdefghijklmnńoprstuvåä

Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.

Fonologie[4]

Vokály

přednízadní
vysokéiá
středovéeo
nízkéäa, å
dvojhlásky
ie
uo
oa
(i) ä

Konsonanty

labiálydentályalveolárypalatály
okluzívyznělé

neznělé

b

p

d

t

g

k

tj., dj
nazályznělémnń
frikativyznělé

neznělé

v

f

shsj
laterályznělél
vibrantyznělér
polovokályj

Gramatika

Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

SUBSTANTIVA

PÁDY

Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.

NOMINATIV

Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.

GENITIV

Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. Genitiv se používá:

  • k vyjádření vlastnictví
  • s předložkou
  • postpozice

AKUZATIV

Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.

Lokativní pády:

INESSIV

Tento pád se používá k označení:

  • kde něco je
  • kdo má něco ve vlastnictví

V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.

ILLATIV

Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení:

  • kam něco jde
  • kdo něco dostává
  • nepřímý předmět

ELATIV

Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.

KOMITATIV

Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.

ESSIV

Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký? Kdy? ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n.

Deklinace substantiva
pádysing.přípona singuláruplur.přípona plurálu
NOMINATIVmuorra (strom)--muora-
GENITIVmuora--muoraj-j
AKUZATIVmuorav-vmuorajt-jt
ILLATIVmuorraj-jmuorajda-jda
INESSIVmuoran-nmuorajn-jn
ELATIVmuoras-smuorajs-js
KOMITATIVmuorajn-jnmuoraj-j
ESSIVmuorran-n

ADJEKTIVA

Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.

Př.: buorre - buorep - buoremus (dobrý, lepší, nejlepší)

pád/sg.POSITIVKOMPARATIVSUPERLATIV
nominativnuorra (mladý)nuorap (mladší)nuoramus (nejmladší)
genitivnuoranuorabunuoramusá
akuzativnuoravnuorabuvnuoramusáv
illativnuorrajnuorabujnuoramussaj
inessivnuorannuorabunnuoramusán
elativnuorasnuorabusnuoramusás
komitativnuorajnnuorabujnnuoramusájn
essivnuorrannuorabunnuoramussan

ZÁJMENA[5]

Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.

V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu.

Nominativ a genitiv osobních zájmen:
ČESKYnominativČESKYgenitiv
1. osoba (singulár)månmojemuv
2. osoba (singulár)tydåntvojeduv
3. osoba (singulár)on, onasånjeho, jejísuv
1. osoba (duál)my (dva)måjnašemunnu
2. osoba (duál)vy (dva)dåjvašedunnu
3. osoba (duál)oni (dva)såjjejichsunnu
1. osoba (plurál)mymijnašemijá
2. osoba (plurál)vydijvašedijá
3. osoba (plurál)onisijjejichsijá
Skloňování osobního zájmena on/ona:
SINGULÁRDUÁLPLURÁL
Nominativsånsåjsij
Genitivsuvsunnusijá
Akuzativsuvsunuvsijáv
Inessivsujnasunnunsiján
Illativsunjisunnujsidjij
Elativsujstasunnussijás
Komitativsujnasunnujnsijájn

ČÍSLOVKY[6]

ZÁKLADNÍŘADOVÉZÁKLADNÍ pro osobyZÁKLADNÍ pro zvířata
1ak'tavuostasjak'tu (sám)ak'tagis (jeden sob)
2guok'tanuppátguovtes (2 lidi)guok'tagis (dva sobi)
3gål'mågoalmátgålmåsgål'mågis
4niel'ljanäljátnieljesniel'ljagis
5vihttavidátvidásvihttagis
6guhttagudátgudásguhttagis
7gietjavgiehttjitgietjasgiehtjagis
8gák'tjagávtjatgávtjesgák'tjagis
9ak'tjeavtjátavtjesak'tjegis
10lågevlågåtlågeslåhkegis
11ak'ta låge nanvuostasj lågåtak'ta låge nan almatja (lidé)
12guok'ta låge nannuppát lågåtguok'ta låge nan almatja
20guok'talåhkeguok'ta lågåtguok'talåk almatjaguovtelågåk
21guok'talåk ak'taguok'talåk vuostasjguok'talåk ak'ta almatjaguok'talåk ak'tagis
100tjuohtetjuodáttjuodestjuodak
1000tuvsántuvsánat

SLOVESA[7]

Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

OSOBA

Rozlišují se tři mluvnické osoby:

  • první osoba
  • druhá osoba
  • třetí osoba

ČÍSLO

Rozlišují se tři mluvnická čísla:

  • singulár
  • plurál
  • duál

ČAS

Rozlišují se dva jednoduché časy:

  • minulý čas
  • neminulý čas

a dva složené časy:

SLOVESNÝ ZPŮSOB

Rozlišují se 4 slovesné způsoby:

slovesopřeklad
INFINITIVjáhkketmyslet
PRESENSmån jáhkávjá myslím
IMPERFEKTmån jáhkkivmyslel jsem
PERFEKTmånlav jáhkkámmyslel jsem
PLUSPERFEKTmån lidjiv jáhkkámmyslel jsem
FUTURUMmån galgav jáhkkám

mån ájgov jáhkket

mån jáhkáv gå

budu věřit

mám v úmyslu věřit

budu věřit, když

KONDICIONÁLmån luluv jáhkket

mån luluv jahkkam

věřil bych

byl bych věřil

POTENCIÁLjáhkitja máměli byste věřit
IMPERATIVjáhke!věř!
Sloveso bårråt - "jíst"
PRESENSPRETERITUMPERFEKTPLUSQUAMPERFEKTUMFUTURUMKONDICIONÁLPOTENCIÁLIMPERATIV
sg 1 (mån)båråvbårrivlav bårråmlidjiv bårråmgalgav bårråtluluv bårråtbåråtjav-
sg 2 (dån)båråbårrila bårråmlidji bårråmgalga bårråtlulu bårråtbåråtjabårå
sg 3 (sån)bårråbåråjla bårråmlij bårråmgal'gá bårråtluluj bårråtbåråsjbårris
du 1 (måj)bårrinbåråjmalin bårråmlijma bårråmgal'gin bårråtlulujma bårråtbåråtjinbårron
du 2 (dåj)bårråbihttebåråjdalihppe bårråmlijda bårråmgal'gabihtte bårråtlulujda bårråtbåråtjihppebår're
du 3 (såj)bårråbabåråjgalibá bårråmlijga bårråmgal'gaba bårråtlulujga bårråtbåråtjibábårriska
pl 1 (mij)bårråpbåråjmalip bårråmlijma bårråmgal'gap bårråtlulujma bårråtbåråtjipbårrop
pl 2 (dij)bårråbihtitbåråjdalihpit bårråmlijda bårråmgal'gabihtit bårråtlulujda bårråtbåråtjihpitbårrit
pl 3 (sij)bårribårrinli bårråmlidjin bårråmgal'gi bårråtlulun bårråtbåråtjibårrisa

Literatura a použití

Literatura v lulejské sámštině

Díky své centrální poloze se luleská sámština chápala jako relativně snadný a dostupný jazyk a i proto byla K.B.Wiklundem použita v jazykových knihách. Tento čistě psaný jazyk byl na počátku 20. století použit v následujících kníhách:

  • Abbis-Kirje sami manaita.: Lappsk ABC-bok.. Stockholm. 1906.
  • Åtå testamenta [Nya testamentet]: jårkålum tan taro-kielak Åtå testamenta milte, mi läh Kånåkasast nanostum jaken 1883. Stockholm. 1903.
  • Odhner, Clas Theodor (1905). C. T. Odhners lärobok i fädernelandets historia: bearbetat för folkskolan = C. T. Odhnera åpatis-kirje aitek-lanta historian : almoka skåulaita. Stockholm: Norstedt.

První literární kniha v lulejské sámštině, kterou napsal Anta Pirak byla vydána v roce 1937 pod názvem Jåhtte sáme viessom.

Literatura o lulejské sámštině

K.B.Wiklund popsal luleskou sámštině na konci 19. století v následujících vydáních:

  • Wiklund, Karl Bernhard (1890). Lule-lappisches Wörterbuch. Suomalais-ugrilaisen seuran toimituksia, 0355-0230 ; 1. Helsinki.
  • Wiklund, Karl Bernhard (1915). Lärobok i lapska språket (2., rev. uppl.). Stockholm: Björck & Börjesson.
  • Wiklund, Karl Bernhard (1891) (på ger). Laut- und Formenlehre der lule-lappischen Dialekte. Göteborgs kungl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar, 99-0429189-6 ; Ny tidsföljd, 25. Stockholm: Norstedt.

Později byla Lulejská sámština popsána v následujících dílech:

  • Spiik, Nils Erik (1989). Lulesamisk grammatik ([2., omarb. uppl.]). Jokkmokk: Sameskolstyr.
  • Korhonen, Olavi (1979). Bákkogir'je: julevusámes dárrui, dáros julevusábmái = Lulesamisk svensk, svensk lulesamisk ordbok. Luleå: Länsskolnämnden (distr.).
  • Spiik, Nils Erik (1994). Lulesamisk ordbok: svensk-samisk. Jokkmokk: Sameskolstyr. 

Použití jazyka všeobecně

Jednou týdně můžete poslouchat na Sameradio 20minutový program v luleské sámštině. Sámská mateřská školka se nachází v Jokkmokk, kde se také nachází sámská škola od 1.- 6.stupně a integrovaná střední škola a gymnázium. Kromě toho existují sámské domovy pro seniory.[8]

Odkazy

Externí odkazy

Norsko-lulesámský slovník (norsky)

Literatura

NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990

KINTEL, Anders: Syntaks og ordavledninger i lulesamisk. Kautokeino : Samisk utdanningsråd. 1991

SPIIK, Nils-Erik: Lulesamisk grammatik

Reference

  1. a b Ethnologue
  2. Saami, Lule. Ethnologue [online]. [cit. 10.2.2016]. Dostupné online. 
  3. Omniglot
  4. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk Grammatik. Luleå: Luleå alltryck, 1977. 156 s. S. 1–13. 
  5. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk Grammatik. Luleå alltryck: Luleå, 1977. 156 s. S. 54–56. 
  6. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk grammatik. Luleå: Luleå alltryck, 1977. 156 s. S. 45–51. 
  7. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk grammatik. [s.l.]: [s.n.], 1977. 74-111 s. 
  8. Sapmi. samer.se [online]. [cit. 8.2.2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 

Média použitá na této stránce