Luna 24
| Luna 24 | |
|---|---|
| COSPAR | 1976-081A |
| Start | 9. srpna 1976, 15:04:12 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Proton K/D |
| Typ oběžné dráhy | selenocentrická dráha |
| Stav objektu | přistál na Měsíci |
| Zánik | Přistání |
| Zánik | 18. srpna 1976 06:36:00 UT (návratové pouzdro přistálo na Zemi 22. srpna 1976) |
| Provozovatel | SSSR |
| Výrobce | SSSR, OKB Lavočkina |
| Druh | Program Luna |
| Hmotnost | 5600 kg |
| Parametry dráhy | |
| Apogeum | 115 km |
| Perigeum | 115 km |
| Sklon dráhy | 120° |
| Doba oběhu | 119 min |
| Excentricita dráhy | 0 |
| Velká poloosa dráhy | 6 492,8 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luna 24 (rusky Луна 24) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu z programu Luna, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky horniny a vrátit se na Zem. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1976-081A.[1] Někdy byla označována jako Luník 24. Zároveň se stala posledním člověkem vyrobeným kosmickým tělesem ve 20. století, který hladce přistál na povrchu Měsíce. Po ní následovala až v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3.[2]
Popis sondy
Použitá sonda typu E-8-5M (výr. č. 413) byla vyrobena v konstrukčním středisku OKB Lavočkina, což je dnešní NPO Lavočkina v Chimkách.[3] Skládala ze dvou hlavních částí, přistávacího a startovacího (návratového) modulu. Hmotnost při startu udána 5600 kg, samotný přistávací modul na Měsíci 1900 kg. Měla mj. vrtné zařízení určené k odběru vzorku horniny.
Průběh mise
Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl odpoledne 9. srpna 1976 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu nad Zemí (též uváděna jako parkovací) a z ní pomocí nosné rakety pokračovala v letu směrem k Měsíci. Během přeletu byla provedena 11. srpna korekce dráhy a 14. srpna se sonda dostala na oběžnou dráhu Měsíce ve výši 115 km nad jejím povrchem s periodou 119 minut. Poté byla její dráha pokyny ze Země dvakrát upravena na výšku 12–120 km. Dne 18. srpna bylo provedeno přistání přistávacího stupně v oblasti Mare Crisium.[4] Bylo aktivováno vrtné zařízení a proveden během 10 minut odběr horniny z hloubky 2,6 metru. Vzorek o hmotnosti 170,1 gramů[5] byl dopraven automaticky do návratového modulu. Dne 19. srpna tento odstartoval k Zemi, kam doletěl po třech letových dnech. Před vstupem do atmosféry se pouzdro se vzorkem oddělilo a s pomocí padáku sneslo 22. srpna 1976 k Zemi, asi 200 km od města Surgut v Západní Sibiři. Druhý den poté bylo vrtulníkem dopraveno ke konečnému zkoumání vědci z AV SSSR.[1]
Ukončení programu
I přes nesporné úspěchy řady misí byl celý program kvůli velké finanční náročnosti koncem roku 1976 předčasně ukončen.
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 243.
- ↑ China's Chang'e-3 probe and rover makes first moon landing in 37 years, collectspace.com, citováno 17. 12. 2013 (anglicky)
- ↑ Хронология запусков НПО им. С.А.Лавочкина [online]. Chimky: NPO Lavočkina, 2002, rev. 2009-2-7 [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-24. (rusky)
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Neper, s. 102/38.
- ↑ Luna 24 [online]. Pasadena: NASA [cit. 2009-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-04. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luna 24 na Wikimedia Commons - Luny jednotlivě
- Luna 24 na SPACE
- Encyclopedia Astronautica: Luna Ye-8-5
