Lusignanové
| Lusignanové | |
|---|---|
 | |
| Země | |
| Tituly | |
| Zakladatel | Hugo I. z Lusignanu |
| Rok založení | 10. století |
| Vymření po meči | 1267 (agnatská linie) |
| Vymření po přeslici | 1487 (cognatská linie) |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lusignanové pocházejí z kraje Poitou v západní Francii a rod je znám již od 10. století. Od konce 11. století se z malého bezvýznamného rodu stal jeden z nejvýznamnějších šlechtických rodů v oblasti, s centrem na hradě Lusignan. Ke konci 12. století se mladší členové rodu prostřednictvím sňatků zmocnili koruny v křižáckém Jeruzalémském království a na počátku 13. století po pádu Jeruzaléma bývalý jeruzalémský král Guy de Lusignan vybudoval další křižácké království na Kypru, zatímco hlavní rodová větev držela hrabství La Marche a Angoulême. Křižáčtí princové na Blízkém východě se brzy příbuzensky spojili s hethumovskými vládci v Arménském království, na jehož trůn první panovník z rodu Lusignanů nastoupil roku 1342. Arménská a kyperská rodová větev se později sloučily a po dobytí jejich zemí osmanskými Turky v Asii nakonec vymřely.
Původ
Rod Lusignan pochází z hradu Lusignan v Poitou, poblíž Poitiers, který byl ve své době jedním z největších hradů ve Francii. Hrad byl zničen během válek o dědictví a zbyly z něj pouze zříceniny. Podle pověsti z raných středověkých dob byl hrad vybudován bájnou vílou Meluzínou. Páni hradu Lusignan byli hrabaty z La Marche a často bojovali s hrabaty z Angoulême. Hrabě Hugo le Brun ("Hugo Snědý"), stejně jako většina baronů v Poitou podporoval Artura z Bretaně coby dědice po anglickém králi Richardu I. poté, co se v roce 1199 Jan Bezzemek stal králem Anglie. Eleonora Akvitánská poté vyjednala jejich podporu pro Jana Bezzemka. Pro zabezpečení své pozice v La Marche ovdovělý Hugo uspořádal zásnuby s dcerou svého příštího rivala z Angoulême, která byla v té době ještě dítě. Nicméně v srpnu roku 1200 se Jan skutečně oženil a odměnit Huga a jeho bratra z Eu a Normandie jaksi zapomněl.
Dotčení Lusignanové proto vypověděli Anglii poslušnost a přísahali svou věrnost Filipu II., králi Francie. Jako spojencům se Lusignanům podařilo zadržet Artura i Eleonoru. Jan na to reagoval tak, že v červenci 1202 překvapil jejich nepřipravené síly v hradu Mirabeau a převzal si Hugovy zajatce spolu s dvěma sty obránci z Poitou. Janovo kruté zacházení se zajatci se nakonec obrátilo proti němu a francouzští baroni, kteří se spojili s Angličany, začali dezertovat ve velkém. Tak lusignanská povstalecká diplomacie přímo vedla ke ztrátě poloviny anglických lén ve Francii, které byly brzy připojeny králem Filipem Augustem k francouzskému království.
Heraldika
erb Lusignanů jako králů Kypru
erb Viléma z Valence, hraběte z Pembroku
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lusignanové na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau du Royaume de Jérusalem
Autor: Pontic2006, Licence: CC BY-SA 4.0
The Flag of Armenian Lusignan dynasty, which was first submitted to the red-blue-yellow colors, in fact, had suffered changes: Added two were sharp and some star.
Autor: Oren neu dag (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Royal flag of France before the Revolution (heraldic banner of "France modern")
.svg)
Autor: James2813, all elements drawn by Sodacan and Heralder, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the kingdom of Cyprus.
Autor: James2813, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of William de Valence as Earl of Pembroke.
In the foreground, a peasant ploughs a field with a plough pulled by two oxen, the man steering them with a long goatee. Winegrowers prune the vine in an enclosure on the left and plough the soil with a hoe to aerate the soil: these are the first ways of the vine. On the right, a man leans over a sack, probably to draw some seeds that he will then sow. Finally, in the background, a shepherd takes the dog that guards his flock. In the background is the castle of Lusignan (Poitou), property of the Duke of Berry who had it modernized. On the right of the picture, above the Poitou tower, a winged dragon representing the fairy Mélusine.
