Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Luzern - Stans - Engelberg

Míjení souprav v Obermattu
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Číslo-
Provozovatel dráhyLuzern-Stans-Engelberg Bahn
Technické informace
Délka24,78 km
Rozchod koleje1000 mm (metrový)
Napájecí soustava15 kV 16,7 Hz
Maximální sklon250 ‰
Maximální rychlost75 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
24,78Engelberg999 m n. m.
Boden
22,11Ghärst
21,73(Ghärst)
21,46Grünenwald885 m n. m.
20,33Obermatt ZB675 m n. m.
19,50Fangtobel
servisní tunel4.043 m
plán.otev. r. 2010
17,13Grafenort569 m n. m.
13,78Dörfli523 m n. m.
12,52Wolfenschiessen511 m n. m.
10,21Niederrickenbach496 m n. m.
9,50Dallenwil485 m n. m.
8,94Büren477 m n. m.
7,73Oberdorf464 m n. m.
5,82Stans451 m n. m.
2,69Stansstad436 m n. m.
tunel Lopper II1.743 m
směr Meiringen
0,00Hergiswill449 m n. m.
směr Luzern
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) byla společnost, která provozovala úzkorozchodnou ozubnicovou dráhu s rozchodem 1000 mm ve Švýcarsku, spojující Lucern, Stansstad a Engelberg. Po sloučení s Brünigbahn je Luzern-Stans-Engelberg-Bahn součástí Zentralbahn.

Historie

V roce 1890 byla vydána koncese na vybudování železniční tratě z Stansstadu u Lucernského jezera do Engelbergu, tedy bez napojení na jiné tratě. Otevření tratě Stansstad-Engelberg-Bahn (StEB) bylo slavnostně provedeno v roce 1898. Trať byla elektrifikována od počátku provozu a byla v té době nejdelší elektrifikovanou tratí ve Švýcarsku. Vzhledem k maximálnímu stoupání 250‰ na traťovém úseku mezi Grafenortem a Engelbergem bylo rozhodnuto použít třífázový střídavý proud. V Grünenwaldu byl vybudován i most, aby se předešlo úrovňovému křížení tratě s automobilovou dopravou.

Železniční trať končila v té době ve stanici Stansstad a cestující do Luzernu museli pokračovat parníkem po jezeře nebo autobusem. Z tohoto důvodu bylo snahou propojit trať s národní železniční sítí, a to v Hergiswilu, kde již byla v provozu Brünigbahn se stejným rozchodem, vlastněná SBB. Koncese na toto propojení byla vydána v roce 1956. Stavba spojovací tratě a ražba tunelu však byla zahájena až po zajištění finančních prostředků. K tomuto přispělo i založení nové společnosti v roce 1959, ještě s názvem Elektrische Stansstad-Engelberg Bahn. V roce 1960 byly započaty práce na tunelu Lopper a dne 27. srpna 1964 projel první třífázový vlak do Engelbergu. Lokální trať byla přestavěna podle standardů Brünigbahn včetně přechodu na nové trakční napájení 15 kV 16 ⅔ Hz.

Dne 19. prosince 1964 byla trať i společnost přejmenována na Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE). Nové lokomotivy a vozy byly dále stavěny na stejnou maximální rychlosti jako u Brünigbahn (75 km/h).

V roce 2005 byly LSE a SBB Brünigbahn sloučeny a vznikla společnost Zentralbahn AG. Sloučení proběhlo tak, že SBB prodala Brünigbahn do vlastnictví LSE, která zaplatila za nákup vlastními akciemi. LSE byla následně přejmenována na Zentralbahn, ale 2/3 jejích akcií jsou nyní v držení SBB.

otevření traťových úseků
5.srpen1898:Stansstad - Engelberg
19.prosinec1964:Stansstad - Hergiswil (napojení na stávající železnici)
1.leden2006:sloučení SBB Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE)

Technická data LSE

Rozchod:1000 mm
Provozní délka:24,780 km
El. trakce:3×750 V 32 Hz (1898–1964)
15 kV 16 2/3 Hz (od 1964)
Ozubnicový systém:Riggenbach
Největší sklon:250 ‰
Počet tunelů:1 (v provozu)
Celková délka tunelů:1,743 m
Stanice a zastávky:11 (v provozu)

Povodeň 2005

Při povodních 22. srpna 2005 byla zničena dolní část tratě mezi Aaschlucht Matt a Grafenort sesuvem půdy a podemletím vodou. 15. prosince 2005 byl provoz obnoven.

Odkazy

Literatura

  • Peter Berger, Hans Waldburger and Christoph Berger. Bahnen nach Engelberg. Luzern: Minirex, 1998. ISBN 3-907014-10-3. 

Související články

  • Brünigbahn - jihovýchodní větev z Luzernu do Interlakenu Ost
  • Zentralbahn - nástupnická železniční společnost po sloučení Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon CONTfq.svg
Image for BSicon diagrams
BSicon extDST.svg
ex non-passenger station tunnel straight off use
BSicon exSTR+r.svg
ex-track to left against driving direction (with exact circles)
BSicon extSTR.svg
straight line, modified version (+ex, +t, +ext)
BSicon DST.svg
non-passenger station track straight in use
BSicon extSTRa.svg
ehemaliger/stillgelegter Tunnel, Anfang
BSicon STRl.svg
Track to left forward driving direction (with exact circles)
BSicon CONTf.svg
Image for BSicon diagrams
BSicon ABZ+lr.svg
junction from left & right
BSicon eHST.svg
Ex flag stop, track straight in use
RK 0706 01250 LSE Obermatt.jpg
(c) Foto: Reinhard Kraasch, Lizenz: CC-BY-SA 4.0 DE
Trains of Luzern-Stans-Engelberg-Bahn in Obermatt (Switzerland)
BSicon extSTRe.svg
ehemaliger/stillgelegter Tunnel, Ende
BSicon hSTRae.svg
Bridge (big)
RK 0706 01263 LSE Engelberg.jpg
(c) Foto: Reinhard Kraasch, Lizenz: CC-BY-SA 4.0 DE
Train of Luzern-Stans-Engelberg-Bahn in Engelberg (Switzerland)
BSicon exSTRr.svg
ex-track to right forward driving direction (with exact circles)