Lvovská oblast

Lvovská oblast Львівська область Lvivska oblasť
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Lvov
Souřadnice	49°43′3″ s. š., 23°57′1″ v. d.
Rozloha	21 833(17, místo v rámci Ukrajiny) km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 478 134 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "113,5") šablony "Infobox - region" za zastaralý!113,5 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština
Národnostní složení	Ukrajinci 95 %, Rusové, Poláci
Náboženství	Řečtí katolíci, pravoslavní, římští katolíci
Správa regionu
Stát	Ukrajina Ukrajina
Nadřazený celek	Ukrajina Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	4. prosince 1939
předseda oblastní administrativy	Markijan Malskyj
předseda oblastní rady	Oleksandr Hanuščyn
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+380-32
Označení vozidel	ВС
Oficiální web	www.loda.gov.ua
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lvovská oblast (ukrajinsky Львівська область, Lvivska oblasť; též Львівщина / Lvivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země u hranic s Polskem. Oblast je centrální částí historického regionu Halič. Hlavním městem je Lvov. Oblast se dále dělí na 20 rajónů. Se svými 2,4 miliony obyvatel je jednou z nejlidnatějších oblastí země.

Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území II. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast.

19. února 2014, po noci násilného střetu vládních a protivládních sil v Kyjevě, vyhlásil parlament Lvovské oblasti její nezávislost na Janukovyčově vládě (nikoliv však na Ukrajině) a sestavil výkonný výbor, který převzal úlohu vlády, v jejímž čele stanul Petro Kolodij. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a nová vláda nad nimi převzala kontrolu.^[1]

Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 478 134 obyvatel. Lvovská oblast patří mezi nejvíce zalidněné oblasti Ukrajiny (5. místo na Ukrajině).

Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 2,478 milionů osob žilo ve městech 1,516 milionů lidí (61,2 %), zatímco na venkově 961,8 tisíc lidí (38,8 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.^[2]

Za rok 2021 se narodilo 19 441 živě narozených dětí, zemřelo však 39 890 lidí, z nichž 121 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 49 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 19 616 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 6,2 ‰.^[3]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 94,8 % Ukrajinců, 3,6 % Rusů a 0,7 % Poláků.^[4] 95,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 3,8  % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.^[5]

(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0

Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli.^[6]

Další města (pod 10 000 obyvatel) Chodoriv | Belz | Bibrka | Busk | Dobromyl | Dubljany | Hlyňany | Chyriv | Komarno | Moršyn | Mostyska | Novyj Kalyniv | Peremyšljany | Pustomyty | Radechiv | Rava-Ruska | Rudky | Skole | Staryj Sambir | Sudova Vyšňa | Turka | Uhniv | Velyki Mosty

V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.

Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah Krakov – Přemyšl – Lvov – Kyjev/Oděsa. Důležitá železniční trať Lvov – Stryj – Čop a hlavní silnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.

• Volyňská oblast (sever)
• Rovenská oblast (severovýchod)
• Ternopilská oblast (východ)
• Ivanofrankivská oblast (jihovýchod)
• Zakarpatská oblast (jih)
• polské Podkarpatské vojvodství (západ)
• polské Lublinské vojvodství (severozápad)

• Bojkovština

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lvovská oblast na Wikimedia Commons
• Oficiální web oblasti Archivováno 13. 5. 2016 na Wayback Machine.