Bekyňovití

Jak číst taxoboxBekyňovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďbekyňovití (Lymantriidae)
Hampson 1893
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bekyňovití (Lymantriidae) je čeleď motýlů, kterou popsal poprvé v roce 1893 George Francis Hampson. Na celém světě se vyskytuje přibližně 2600 druhů (údaj k roku 2009).[1] Areál rozšíření je vázán převážně na listnaté a jehličnaté lesy. Zástupci svým vzhledem připomínají můry, k čemuž přispívá i jejich nízká barevná variabilita; druhy obývající tropy bývají zbarvené pestřeji.[1]
Morfologicky se jedná o malé až středně velké motýly se zavalitým, hustě ochlupeným tělem a širokými křídly. Zpravidla se vyznačují pohlavním dimorfismem – samice se od samců liší barvou a kresbou a také hustě ochlupeným koncem zadečku (těmito chlupy při kladení přikrývají snůšku vajíček). Samice některých druhů mají redukovaná křídla (v ČR například štětconoš trnkový nebo smutník jílkový). Housenky jsou chlupaté a na hřbetě mívají ochlupené bradavky.[2]
Z hlediska hospodářského významu jsou někteří zástupci této čeledi ve střední Evropě hodnoceni jako škůdci, u kterých může docházet k dočasným populačním gradacím.[2]

Čeleď bekyňovitých se dále dělí na triby:[3]

  • Arctornithini (Holloway, 1999)
  • Leucomini (Grote, 1895)
  • Lymantriini (Hampson, 1893)
  • Nygmiini (Holloway, 1999)
  • Orgyiini (Wallengren, 1861)

Odkazy

Reference

  1. a b DAVID BURNIE A KOLEKTIV AUTORŮ. Zvíře. 2. vyd. Bánská Bystrica: Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2595-1. S. 570. 
  2. a b PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s. S. 204–215. 
  3. Biolib.cz - Bekyňovití [online]. [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com