Lyndon B. Johnson

Lyndon Baines Johnson
36. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 22. listopadu 1963 – 20. ledna 1969
Viceprezident	neobsazeno (1963–1965) Hubert Humphrey (1965–1969)
Předchůdce	John F. Kennedy
Nástupce	Richard Nixon
37. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci: 20. ledna 1961 – 22. listopadu 1963
Prezident	John F. Kennedy
Předchůdce	Richard Nixon
Nástupce	Hubert Humphrey
Senátor Senátu USA za stát Texas
Ve funkci: 3. ledna 1949 – 3. ledna 1961
Předchůdce	Wilber Lee O'Daniel
Nástupce	William A. Bakley
Vůdce většiny Senátu USA
Ve funkci: 3. ledna 1955 – 3. ledna 1961
Předchůdce	William F. Knowland
Nástupce	Mike Mansfield
Vůdce menšiny Senátu USA
Ve funkci: 3. ledna 1953 – 3. ledna 1955
Předchůdce	Styles Bridges
Nástupce	William F. Knowland
Člen Sněmovny reprezentantů USA za 10. okrsek státu Texas
Ve funkci: 10. dubna 1937 – 3. ledna 1949
Předchůdce	James P. Buchanan
Nástupce	Homer Thornberry
Stranická příslušnost
Členství	Demokrat
Rodné jméno	Lyndon Baines Johnson
Narození	27. srpna 1908 Stonewall, Texas
Úmrtí	22. ledna 1973 (ve věku 64 let) Stonewall, Texas
Příčina úmrtí	akutní infarkt myokardu
Místo pohřbení	grave of Lyndon B. Johnson (od 1973)
Choť	Lady Bird Johnson
Rodiče	Samuel Ealy Johnson Jr. a Rebekah Baines Johnson
Děti	Lynda Bird Johnson Robb Luci Baines Johnson
Příbuzní	Sam Houston Johnson (sourozenec) Lucinda Robb, Catherine Robb a Jennifer Robb (vnoučata)
Sídlo	Kennedy-Warren Apartment Building (1937–1949) a Bílý dům (1963–1969)
Alma mater	Texas State University-San Marcos (do 1930) Právnické centrum Georgetownské univerzity Junction School
Profese	politik, učitel, rancher a státník
Náboženství	Christian Church (Disciples of Christ) Restorationism
Ocenění	honorary doctor of the Florida Atlantic University (1964) Mary Woodard Lasker Award za veřejnou službu (1965) Medaile amerického tažení Medaile za asijsko-pacifické tažení Prezidentská medaile svobody … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Lyndon B. Johnson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lyndon Baines Johnson (27. srpna 1908 Stonewall, Texas – 22. ledna 1973 Stonewall, Texas) byl demokratický politik a 36. prezident Spojených států amerických.

Lyndon Johnson se narodil 27. srpna 1908 jako první z pěti dětí. Jeho otec podnikal a byl členem texaské Sněmovny reprezentantů. Navzdory tomu měla rodina finanční problémy.^[1] Po absolvování střední školy v roce 1924 střídal různá zaměstnání, až se v roce 1926 zapsal Southwest Texas State Teachers College. Mezi lety 1928 až 1929 vyučoval na mexicko-americké škole, hluboce se jej dotkla chudoba studentů.^[2] V roce 1934 se seznámil s Lady Bird Johnsonovou, téhož roku se vzali. Narodily se jim dvě dcery.^[3]

V roce 1930 podporoval kampaň Richarda Kleberga. Po Klebergově zvolení do Kongresu pracoval jako jeho legislativní asistent a přestěhoval se do Washingtonu, D. C. Navazoval zde kontakty a v roce 1937 úspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů. Profiloval se jako stoupenec Franklina Roosevelta.^[3] Mezi lety 1941-1942 sloužil šest měsíců u námořnictva.^[3] V roce 1941 rovněž kandidoval do Senátu, ale těsně prohrál.^[2] V roce 1948 kandidoval znovu a velmi těsně vyhrál. Ve funkci vydržel 12 let. V roce 1955 se stal nejmladším vůdcem většiny. I přes infarkt, jenž jej postihl v roce 1955, byl poměrně úspěšný.^[2]

V roce 1960 se snažil získat demokratickou nominaci na prezidenta, ale prohrál s Johnem F. Kennedym.^[3] Ten si jej ale vybral jako svého viceprezidenta. Johnsonovi však funkce nevyhovovala, cítil se méněcenný a měl pocit, že jej prezident ignoruje. K tomuto pocitu přispívalo i opovržení ze strany členů Kennedyho administrativy, především pak jeho bratra.^[2]

22. listopadu 1963 byl spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Ještě toho dne složil Johnson na palubě Air Force One přísahu a stal se 36. prezidentem Spojených států amerických.^[2] Ve své funkci se zasadil o přijetí zákona o občanských právech, jenž zakazoval diskriminaci na základě pohlaví a rasy, rovněž zakázal rasovou segregaci.^[2][3] V prezidentský volbách v roce 1964 proti Johnsonovi kandidoval Barry Goldwater. Johnson se prezentoval jako klidný a vyrovnaný, Goldwatera naopak označoval za extremistu, jenž chce zavléci zemi do jaderné války. Johnson ve volbách výrazně uspěl.^[2] Po incidentu v Tonkinském zálivu Lyndon Johnson nařídil odvetné nálety, stále však prohlašoval, že válku většího rozsahu nechce.^[2] Přes tyto sliby stále zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, až na 550 000 v roce 1968.^[2] Po útoku partyzánů Vietkongu na americkou vojenskou základnu nařídil operaci Rolling Thunder, jenž měla zhoršit zásobování severovietnamských jednotek, avšak jejím výsledkem bylo i 182 000 mrtvých civilistů.^[4] Protože válka nevycházela dle předpokladů a Amerika měla velké ztráty a válka jen do roku 1967 stála 25 miliard dolarů, začala upadat Johnsonova popularita. Čím dál více se pořádaly, především studentské, demonstrace proti válce ve Vietnamu. Zároveň s tím se začala zhoršovat i domácí situace. Sociální problémy chudých občanů, především Afroameričanů, vedly k rozsáhlým protestům.^[2][5] Ofenzíva Tet velmi výrazně narušila veřejné mínění a snížila Johnsonovu popularitu. Souběžně s tím oznámili kandidaturu na demokratickou prezidentskou nominaci Eugene McCarthy a Robert Kennedy. 31. března 1968 Johnson v televizním projevu oznámil, že se nebude ucházet o demokratickou nominaci do prezidentských voleb.^[2]

Po skončení mandátu se odstěhoval na svůj ranč do Texasu. Otevřel svou knihovnu a sepsal paměti. Trápilo jej zhoršující se zdraví. Prodělal několik infarktů. Zemřel 22. ledna 1973 ve věku 64 let.^[2]

• Johnsonova doktrína
• Masakry v Indonésii 1965-1966

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lyndon B. Johnson na Wikimedia Commons
• Osoba Lyndon B. Johnson ve Wikicitátech
• Co americký prezident Lyndon Johnson udělal v srpnu 1968 po okupaci Československa? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní rozbor americké reakce na 21. srpen 1968.