Lyon Open 2019 – mužská čtyřhra
Lyon Open 2019 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězové | Ivan Dodig Édouard Roger-Vasselin | |||
Finalisté | Ken Skupski Neal Skupski | |||
Výsledek | 6–4, 6–3 | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Mužská čtyřhra Lyon Open 2019 probíhala ve druhé polovině května 2019. Do deblové soutěže lyonského tenisového turnaje hraného na antuce nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byl pár Nick Kyrgios a Jack Sock, jehož členové do turnaje nezasáhli.
Vítězem se stal druhý nasazený chorvatsko-francouzský pár Ivan Dodig a Édouard Roger-Vasselin, který ve finále zdolal britské turnajové dvojky Kena a Neala Skupské po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–3. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 250 bodů a, po triumfu na montpellierském Open Sud de France 2019, získali druhou společnou trofej. Dodig vybojoval třináctý deblový titul na okruhu ATP Tour a pro Rogera-Vasselina to bylo osmnácté takové turnajové vítězství.[1][2]
Nasazení párů
- Raven Klaasen / Michael Venus (čtvrtfinále, odstoupili)
- Ivan Dodig / Édouard Roger-Vasselin (vítězové)
- Ken Skupski / Neal Skupski (finále)
- Luke Bambridge / Jonny O'Mara (semifinále)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
První kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | ||||||||||||||||||||||
1 | R Klaasen M Venus | 7 | 6 | ||||||||||||||||||||||
WC | A Hoang G Jacq | 5 | 4 | 1 | R Klaasen M Venus | ||||||||||||||||||||
WC | U Humbert T Lamasine | 3 | 3 | L Paes B Paire | w/o | ||||||||||||||||||||
L Paes B Paire | 6 | 6 | L Paes B Paire | 3 | 6 | [8] | |||||||||||||||||||
3 | K Skupski N Skupski | 6 | 2 | [10] | 3 | K Skupski N Skupski | 6 | 3 | [10] | ||||||||||||||||
Alt | R Arneodo H Nys | 3 | 6 | [8] | 3 | K Skupski N Skupski | 6 | 64 | [10] | ||||||||||||||||
M McDonald R Opelka | 4 | 4 | M Middelkoop T Pütz | 3 | 77 | [7] | |||||||||||||||||||
M Middelkoop T Pütz | 6 | 6 | 3 | K Skupski N Skupski | 4 | 3 | |||||||||||||||||||
Alt | M-s Kung L Harris | 6 | 3 | [7] | 2 | I Dodig É Roger-Vasselin | 6 | 6 | |||||||||||||||||
D Nedunčežijan P Radža | 1 | 6 | [10] | D Nedunčežijan P Radža | 4 | 1 | |||||||||||||||||||
M Kukuškin J Vliegen | 4 | 6 | [6] | 4 | L Bambridge J O'Mara | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
4 | L Bambridge J O'Mara | 6 | 3 | [10] | 4 | L Bambridge J O'Mara | 1 | 2 | |||||||||||||||||
R Jebavý A Molteni | 6 | 5 | [10] | 2 | I Dodig É Roger-Vasselin | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
G Durán M González | 1 | 7 | [12] | G Durán M González | 63 | 4 | |||||||||||||||||||
H Hurkacz S Johnson | 5 | 4 | 2 | I Dodig É Roger-Vasselin | 77 | 6 | |||||||||||||||||||
2 | I Dodig É Roger-Vasselin | 7 | 6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Lyon Open – Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ Daniela Rogulj. Ivan Dodig Wins 13th Doubles Title in Lyon, Mate Pavić Makes Geneva Open History [online]. Total Croatia News, 2019-05-26 [cit. 2019-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-31. (anglicky)
- ↑ Van Sias. Doubles Take: A look at the last winners before Paris [online]. Baseline Tennis, 2019-05-28 [cit. 2019-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-31. (anglicky)
Externí odkazy
- Lyon Open 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“