Lysice (zámek)

Zámek Lysice
hlavní budova, jižní průčelí
hlavní budova, jižní průčelí
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaLysice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky33114/7-535 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lysice je stavební památka nacházející se ve stejnojmenném městysu Lysice na jižní Moravě. K zajímavostem zámku patří, že se zde natáčela část čtvrté epizody televizního seriálu Četnické humoresky (díl Beáta). Zámek je ve vlastnictví státu, je zpřístupněný veřejnosti a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav. Je chráněn jako národní kulturní památka.

Historie

V současné době má zámek barokní podobu, ale vznikl na místě vodní tvrze pánů z Kunštátu, o které první zmínka pochází z počátku 14. století. Renesanční přestavba proběhla koncem 16. století. Tehdy byly také položeny základy zámecké zahrady. Barokní stavební fáze zámku, provedená patrně v letech 17051711 za vlády hraběte Antonína Amata Serényiho, byla s největší pravděpodobností uskutečněna brněnským stavebním mistrem Mořicem Grimmem. Od rodiny Seréniyů koupil Lysice Jan Leopold z Ditrichštejna, který je o několik let později prodal rodu Piatiů.

Na počátku 19. století získali Lysice Dubští z Třebomyslic, kterým zámek s přilehlým panstvím patřil až do roku 1945. Mezi nejznámější členy rodu patřila rakouská spisovatelka Marie, provdaná Ebner von Eschenbach, která na zámku často pobývala a tvořila. Stavba prošla výraznými stavebními úpravami v 2. polovině 19. století podle projektu stavebního mistra Kajetána Vašíčka; je pravděpodobné, že do podoby přestaveb zasáhl i diletující architekt a tehdejší majitel zámku hrabě Emanuel Dubský z Třebomyslic. Kromě vnitřních interiérů je zde možno navštívit okrasnou zahradu s oranžerií[1] a skleníky a nevšední kolonádu přiléhající přímo k zámku.

Posledním soukromým vlastníkem byl Albrecht Dubský z Třebomyslic, kterému byl zámek zabaven a později zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu 60. a 70. let 20. století prodělala stavba výraznou rekonstrukci.

Návštěvnost zámku[2]
RokPočet návštěvníků
201527 621
201633 490
201732 457

Přehled majitelů

Fíkovna

V areálu zámku se nachází fíkovna18. století. Vzácná technická památka má zděnou dolní část a střechu posuvnou na kolejnicích, která se na léto otevírala.[3][4]

Fotogalerie

Reference

  1. SUCHÁ, Michaela. Kvetoucí kamélie v oranžérii zámku v Lysicích. České noviny. 2012-07-02. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  2. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  3. VACULOVÁ, Helena. Vzácnou fíkovnu na zámku v Lysicích čeká oprava. brno.idnes.cz. 2010-08-01. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/100241-pamatkari-chteji-v-lysicich-obnovit-unikatni-fikovnu/

Literatura

  • HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Lysicích do roku 1945. [s.l.]: Časopis Památková péče na Moravě 8/2004 24-40 s. Dostupné online. 
  • KONEČNÝ, Michal. Zámek Lysice. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2014. 164 s. ISBN 978-80-87231-22-7. 
  • VAŠEK, Leoš; KONEČNÝ, Michal. Erbovní galerie Dubských z Třebomyslic na zámku v Lysicích. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2006. ISBN 80-86752-48-8. S. 62. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zamek Lysice - Orientalni salonek 1.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Orientální salonek
Zamek Lysice - Velka jidelna.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Velká jídelna
Zamek Lysice - Velky reprezentacni salon.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Velký reprezentační salon
Zamek Lysice - Rohovy sedy salon.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Rohový, šedý salon (biedermayerovský interiér)
Zamek Lysice - Orientalni salonek 2.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Orientální salonek
Zamek Lysice - stolni hodiny z misenskeho porcelanu z obdobi druheho rokoka v Rohovem sedem salonu.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - stolní hodiny z míšeňského porcelánu z období druhého rokoka (druhá polovina 19. století) v Rohovém, šedém salonu. Autorem je E. Anderssen.
Zamek Lysice - Zbrojnice 1.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Zbrojnice
Zamek Lysice - Divci pokoj.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Dívčí pokoj
Zamek Lysice - loznice v prvnim poschodi.jpg
Autor: KirkAT, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - ložnice v prvním poschodí
Lysice - zámek, jižní průčelí, obr02.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Lysice - zámek, jižní průčelí
Zamek Lysice - Schodistova hala 1.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - Schodišťová hala
Zamek Lysice - zamecka kaple.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - zámecká kaple
Zamek Lysice - zakouti s klavirem v Divcim pokoji.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Lysice - zákoutí s klavírem v Dívčím pokoji