Lyska černá

Lyska černá
Lyska černá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď	chřástalovití (Rallidae)
Rod	lyska (Fulica)
Binomické jméno
Fulica atra Linnaeus, 1758
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření lysky černé.       hnízdiště       celoroční výskyt       zimoviště       zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lyska černá (Fulica atra, syn. Fulica prior) je středně velký plovavý pták široce rozšířený na velkém území Eurasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe (viz mapka níže).

• Délka těla: 37–42 cm
• Rozpětí křídel: 70 cm
• Hmotnost: 0,6–1,2 kg

Lyska černá má robustní tělo celé porostlé lesklým černým peřím. Odlišné barvy je pouze bílý zašpičatělý zobák a čelní štítek, červené oči a šedé končetiny, na kterých nemá plovací blány, ale pouze kožní lemy. Mezi pohlavími je slabě vyvinut sexuální dimorfismus. Samec má o něco větší čelní štítek než samice, zbarvením se od sebe neliší. Mladí ptáci jsou barvitější, postrádají čelní štítek a mají bíle zbarvenou přední část hrdla. Čelní štítek bývá navíc o něco větší na jaře než na podzim. Při plavání lyska navíc kývá hlavou střídavě dopředu a dozadu a před potopením provádí jakousi „šipku“.

Lyska černá je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech ji můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Je částečně tažná. Část evropské a asijské populace se stěhuje na jih a západ a opouští již zamrzlé vody.

Potravu vyhledává především ve vodě a tvoří ji různé druhy vodních rostlin, malí vodní živočichové nebo případě části rostlin rostoucích na břehu. Pokud je vyplašena, s cákáním se nejprve rozbíhá po vodě a mohutně plácá křídly. To může navodit dojem, že nejde o dobrého letce, ale opak je pravdou a nejčastěji se prokazuje při jejich mnohdy dlouhých migracích.

Lyska černá patří mezi poměrně hlučné ptáky s bohatou škálou zvuků. Nejvíce se ozývá při hnízdění nebo vyplašení, přičemž se samice ozývá chraptivým „kev“ a samec ostrým „pix“ nebo „psssi“.

Během období rozmnožování se u samců lysky černé projevuje neobvyklá agrese a masivní bránění svého teritoria, které trvá až do konce hnízdění. Ostrůvkovité a kopcovité hnízdo si staví z vodních rostlin, větviček a rákosu a je vždy umístěné v těsné blízkosti s vodou. Mnohdy buduje ještě jedno hnízdo určené k přespání nebo odpočinku dospělých ptáků. Hnízdí od dubna do května a klade 6 až 15 bíločerných vajec. Mláďata se líhnou po 22 dnech a jsou krmena oběma rodiči. Při nedostatku potravy se však u dospělců objevuje neobvyklá agrese v podobě silného klování, které se může vychýlit až k usmrcení několika mláďat.^[2] Jedná se o poměrně dlouhověký druh, který se může dožít i více než 15 let.

• 
  Vejce lysky černé (Fulica atra)
• 
  Hnízdo lysky černé s mláďaty
• 
  Mláďata lysky černé

V České republice se jedná o běžný druh vyskytující se na 76–80 % území. Počet hnízdících párů se odhaduje na 20–40 tisíc (v roce 1989 to bylo 30–60 tisíc)^[3]. Je též předmětem Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

U lysky černé jsou rozeznávány 4 poddruhy:

• Fulica atra atra – Evropa, severní Afrika, Azory, Kanárské ostrovy a střední Asie.
• Fulica atra lugubris – Jáva i Nová Guinea
• Fulica atra novaeguinea – Nová Guinea
• Fulica atra australis – Austrálie, Tasmánie a Nový Zéland

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurasian Coot na anglické Wikipedii a Łyska na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lyska černá na Wikimedia Commons
• Galerie lyska černá na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo lyska černá ve Wikislovníku
• Příroda.cz