Lysohlávka kopinatá

Lysohlávka kopinatá
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řád	pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď	límcovkovité (Strophariaceae)
Rod	lysohlávka (Psilocybe)
Binomické jméno
Psilocybe semilanceata (Fr.) P.Kumm. (1871)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata) je psychedelická houba z rodu lysohlávek. Obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a baeocystin.

Popis a výskyt

• Klobouk je 5–25 mm široký a obvykle o něco vyšší, kónického tvaru, na špičce často s malým hrbolkem, který bývá u mladých plodnic průsvitný nebo světlejší, než zbytek klobouku, u dolního okraje bývá klobouk svislý až mírně vchlípený. Zbarvení je hygrofánní (tj. za vlhka tmavnoucí a při vysychání blednoucí^[1]), za vlhka a u mladších plodnic je obvykle karamelově či kaštanově hnědý a průsvitný (tj. poloha lupenů je zřetelná i z vnějšku) a spíše lesklý, u starých vlhkých plodnic až černající, při schnutí rychle ztrácí průsvitnost, stává se matnějším a bledne do světle tříslově hnědé až krémově žluté, někdy získávající olivový nádech. Dolní lem klobouku však typicky zůstává tmavší. ^[2] To znamená, že klobouk v závislosti na vlhkosti a stáří plodnice může mít dvě výrazně odlišné barevné varianty.
• Lupeny jsou polovolné, tmavošedé s hnědo-fialovým nádechem od spor, který se stává zřetelnějším u starších plodnic.
• Třeň je 5-15 cm dlouhý a 1-3 mm silný, přibližně stejné tloušťky po celé délce, jen v místě kde vyrůstá z podhoubí může být o trochu silnější, bíle krémový až hnědý, hladký, při pohledu z blízka s jemně vláknitým povrchem, pružně ohebný, často poněkud zkroucený nepravidelným způsobem (zejm. na spodní části), nemá sklon se třepit, je dutý, ale u menších plodnic jen málo zřetelně. Někdy může být na třeni zřetelný tmavý kroužek vypadaných spor, ale nemá prsten.
• Spory jsou elipsoidní, hnědo-fialové a měří 10.5–15 na 6.5–8.5 µm.
• Podhoubí je bílé a může porůstat jako jemný povlak spodní část třeně; může tvořit skerocia.
• Roste od září do listopadu v mírném pásmu, zejm. v Evropě, mimo les v trávě na vlhkých pastvinách, lukách, sjezdovkách, zahradách nebo i na travnatých cestách.^[3] Je saprotrofní, živí se odumřelými kořeny trávy; typickým druhem trávy, ve kterém roste, je metlice trsnatá. Dává přednost kyselejší půdě hnojené trusem dobytka, ale neroste přímo na trusu. (cf. Psilocybe fimetaria)
• Plodnice se málokdy vyskytuje samostatně, častěji ve skupinkách několik cm až desítek cm od sebe vzdálených plodnic, nikdy však v trsech.
• Na rozdíl od většiny druhů hub obsahujících psilocybin je u lysohlávky kopinaté jen zřídkakdy možné pozorovat známky modrání.

Účinné látky

Lysohlávka kopinatá obsahuje psilocybin, psilocin a baeocystin, které působí jako psychedelika. Množství psilocybinu se pohybuje od 0.2% až 1% hmotnosti sušiny. V některých vzorcích byl též nalezen malý obsah Fenylethylaminu (až 156 µg na gram čerstvé houby). Lysohlávka kopinatá vykazuje antibiotickou aktivitu proti zlatému stafylokokovi, ale farmakologický mechanismus zatím nebyl objasněn.^[4]

Možná záměna

Mezi druhy hub, jejichž plodnice na první pohled mohou vypadat podobně, patří:

• Jiné travní druhy lysohlávek, např. lysohlávka mexická, lysohlávka fimetaria.
• Hnojník nasetý nebo jiné druhy drobných hnojníků.
• Některé kropenatce jako kropenatec prstenitý, otavní, zahrocený aj.
• Některé límcovky (např. Límcovka polokulovitá)
• Helmovka šedá a další helmovky.
• Křehutka (různé druhy, např. kuželovitá)
• Čepičatka krémová nebo čepičatka mléčná a další čepičatky.

Odkazy

Reference

Literatura

• STAMETS, Paul. Halucinogenní houby světa. Praha: Volvox Globator, 2000. ISBN 80-7207-394-X. S. 122–124. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lysohlávka kopinatá na Wikimedia Commons
• Galerie lysohlávka kopinatá na Wikimedia Commons
• Taxon Psilocybe semilanceata ve Wikidruzích