Lysohlávka mexická

Jak číst taxoboxLysohlávka mexická
alternativní popis obrázku chybí
Lysohlávka mexická
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
ŘádLupenotvaré (Agaricales)
Čeleďlímcovkovité (Strophariaceae)
Rodlysohlávka
Binomické jméno
Psilocybe mexicana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysohlávka mexická (Psilocybe mexicana) je druhem psychedelické houby. Byl to první druh, z něhož byl Albertem Hofmannem izolovány aktivní látky psilocybin a psilocin.

Popis

  • Klobouk je 5-30 mm široký. Zpočátku kuželovitý až zvonovitý, někdy s naznačeným hrbolkem, v dospělosti sklenutý, často s malým hrbolkem. Povrch za vlhka blízký až hladký, na vnější polovině rýhovaný. Okraj někdy ozdobený jemnými vlákny. Hnědavý až temně oranžově hnědý, při sušení bledne do žluté, ztrácí průsvitnost a s dospíváním nebo při poranění dostává modravý nádech.[1]
  • Lupeny jsou přirostlé až připojené, někdy zoubkem připojené. Zpočátku světle šedé, později díky zrání výtrusů temně purpurově hnědé, s charakteristicky bílým ostřím.
  • Třeň je 40-125 mm dlouhý, 1-3 mm široký, stejnoměrně silný, u báze někdy zúžený, hladký a dutý. Slámově žlutý až hnědavý, s dospíváním nebo na poraněných místech tmavnoucí.
  • Závoj řídce vláknitý, bělavý; na horní části třeně zanechává zbytky vláken.
  • Dužnina červenavě hnědá, při poranění modrající.
  • Výtrusy temně purpurově hnědé ni. purpurově černohnědé, ze strany subelipsoidní až elipsoidní, zpředu téměř romboidní, 8-9,9 (12) x 5,5-7,7 (8) mikrometrů.
  • Bazidie se 4 výtrusy.
  • Pleurocystidy chybí nebo se podobají cheilocystidám a vyskytují se jen u ostří lupenů.
  • Cheilocystidy 13-28 (34) x 4,4-6,6 (8,8) mikrometrů, vřetenovité až ampulkovité nebo téměř lahvovité, s krátkým, občas rozvětveným vrcholem o rozměrech 1,5-2,2 (3,3) mikrometrů.

Lysohlávka mexická vytváří sklerocia, která ji pomáhají přečkat nepříznivá období.

Výskyt

Roste samostatně nebo v menších skupinkách v mechu podél cest, vlhkých loukách nebo kukuřičných polích, zejména v oblastech na kraji listnatých lesů a vápencových oblastech. Běžná nadmořská výška je 1000-1800 metrů nad mořem, výjimečně i níže. Byla pozorována pouze v subtropických oblastech Mexika a Guatemaly.

Historie a využití

Rituální užívání lysohlávky mexické bylo blízké původním obyvatelům střední Ameriky. Aztékové ji nazývali teonanácatl, tedy tělo bohů. Po dobytí Mexika však křesťané, kteří to považovali za obcování s ďáblem, začali s represí proti houbovému kultu, který se musel stáhnout, a nadále se houby užívaly pouze tajně. Dlouhou dobu bylo rituální užívání hub za zcela vymýcené nebo dokonce nikdy neexistující. Teprve roku 1957 R. G. Wasson publikoval článek o užívání lysohlávky mexické u zapadlých indiánských kmenů, kde se používá dodnes. Následně z lysohlávky mexické Albert Hofmann izoloval hlavní účinné látky, což vedlo jejich masovějšímu využití v psychiatrii a psychologii a zároveň užívání jako psychedelické drogy. Brzy na to však byly houby i látky z nich izolované opět zakázány. Dnes se občas lysohlávka mexická kultivuje. Aktivní látky obsahují i sklerocia.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psilocybe mexicana na anglické Wikipedii.

  1. Krmenčík P. 2004: Enpsyro - Psilocybe. Encyklopedie psychotropních rostlin. Získáno z http://www.biotox.cz/enpsyro/index.php?R=pj3hpsmexica dne 20.05.2010

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Psilocybe.mexicana.jpg
Autor: Cactu, Licence: CC BY-SA 3.0
Psilocybe mexicana - Jalisco, Mexico