Lystra
| Lystra | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 37°39′51″ s. š., 32°12′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 400 m n. m. |
| Stát |  Turecko |
  Lystra | |
| Správa | |
| Status | zaniklé město |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lystra (starořecky Λύστρα) bylo ve starověku město v Lykaonii v Malé Asii. Z moderního hlediska ležela v Turecku přibližně třicet kilometrů jihozápadně od Konyy (tehdejšího Ikonionu) a přibližně patnáct kilometrů severně od Akörenu.
Nejstarší dějiny Lystry nejsou jasné. Podle některých chetitologických teorií zde bylo původně chetitské město Lušna, kterému vládli králové z Tarḫuntaššy.
Za římského císaře Augusta získalo zdejší sídlo status římské kolonie s názvem Colonia Iulia Felix Gemina a patřilo do Galatské provincie.
%2c_1637.jpg)
Město je několikrát zmíněno v Novém zákoně.[1] Pavel z Tarsu sem přišel s Barnabášem na své první misijní cestě po svém vyhnání z Ikonionu.[2] Při své druhé misijní cestě zde k sobě přibral Timoteje.[3]
Je doložena přítomnost biskupa z Lystry v roce 381 na prvním konstantinopolském koncilu a v roce 451 na chalkedonském koncilu. V moderní době se jedná už jen o titulární diecézi.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lystra na německé Wikipedii a Листра na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lystra na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The subject of Saints Paul and Barnabas at Lystra, rare in European painting, provided Breenbergh an opportunity to prove his familiarity with biblical narrative. In Acts 14:7–24, Paul and Barnabas, mistaken for Jupiter and Mercury after having miraculously cured a lame man, must prevent a pagan priest from making a blasphemous sacrifice in their honor. Breenbergh composed this scene with fidelity to the text, registering the saints’ distress by showing Paul tearing his garments while Barnabas runs to stop the ritual. The Italianizing scenery departs from the story’s setting in Asia Minor. Breenbergh knew southern landscapes from his formative years in Rome (1619–29), when he was associated with the Schildersbent (painters’ clique), an association of Northern artists, and became familiar with classical art. Here, Breenbergh quotes motifs from Roman relief sculpture—sacrificial animals, musical instruments, and flower garlands—to recreate the scene accurately.