Máchovy sady
| Máchovy sady | |
|---|---|
Máchovy sady z ulice Kateřina z Valdštejna | |
| Lokalita | Horka-Domky,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′47,16″ s. š., 15°53′13,56″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Máchovy sady jsou městský park na Jejkově v Třebíči. Pojmenovány jsou podle Karla Hynka Máchy. Na svém východě plynule přecházejí do mladšího, avšak plošně rozsáhlejšího lesoparku Lísčí.
Historie a popis
Máchovy sady se rozkládají na západních svazích radostínské plošiny. Zahrnují krátký žleb, jímž vede cesta spojující ulici Kateřiny z Valdštejna od zimního stadionu s Purkyňovým náměstím u hlavního vchodu do Nemocnice Třebíč. Jižní stráně žlebu se zvedají k ulicím Střelkově a Sadové; s hlavní cestou tyto ulice spojuje jedna z bočních cest parku, ústící do ulice Střelkovy. Na severu žleb uzavírá skalní těleso, příkře oddělující Máchovy sady od zástavby Chmelovy ulice. I tato nejzápadnější radostínská skála je protkána upravenými i neupravenými pěšinami parku. Přístupná je ze západní části sadů, i od jihovýchodu sadů, od řeky kolem domů Chmelovy ulice a od Lísčí. Radostínský skalní výběžek je zároveň vyhlídkou na podstatnou část Jejkova, Vnitřního Města a Nových Dvorů, zejména na jejkovský klášter a zimní stadion. Plocha Máchových sadů činí asi 1,5 ha. Nadmořská výška se pohybuje od 407 m n. m. v ulici Kateřiny z Valdštejna k 429 m n. m. u Purkyňova náměstí a 424 m n. m. u Lísčí. Radostínský skalní výběžek přesahuje na svém západě nadmořské výšky 415 m n. m.
Historie Máchových sadů sahá ke konci 70. let 19. století. Dnešní Máchovy sady byly před svou parkovou úpravou holými stráněmi pod domeckými stodolami;[1] nejseverovýchodněji položená stodola stávala v prostoru současného dětského hřiště u justiční budovy. Původně byly Máchovy sady označovány jako „park za klášterem“. Dokud neexistovala ulice Kateřiny z Valdštejna, vstupovalo se do Máchových sadů při bráně do jejkovského kláštera z cesty vedoucí kolem klášterní zdi, která umožňovala průchod z Chmelovy ulice k dnešní křižovatce s ulicí Husovou. Na zřízení Máchových sadů časově následovaly práce v Lísčí, jehož stráně byly osazovány v letech 1891–1895.
Porost Máchových sadů těžce postihla sucha v létě 1921. V Máchových sadech a Lísčí uhynuly tisíce listnatých i jehličnatých stromů.[2] K částečné obnově dřevin Máchových sadů došlo v souvislosti s projektem Ochrana vod povodí řeky Dyje v letech 2005–2006. V dalších letech došlo k postupné celkové revitalizaci parku.
V podzemí Máchových sadů vede jeden z hlavních kanalizačních sběračů: kmenová stoka kožichovická, zbudovaná v druhé polovině 20. let 20. století a rekonstruovaná v rámci projektu Ochrana vod povodí řeky Dyje.
Odkazy
Reference
- ↑ Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 31.
- ↑ Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 450.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Máchovy sady na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč-Jejkov. Máchovy sady od západu
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč-Jejkov. Máchovy sady od jihovýchodu