Málkov (okres Chomutov)

Málkov
Náves
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Chomutov
Obec s rozšířenou působností	Chomutov (správní obvod)
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°26′47″ s. š., 13°20′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	967 (2023)[1]
Rozloha	21,89 km²[2]
Nadmořská výška	400 m n. m.
PSČ	430 01, 431 02
Počet domů	253 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Málkov 3 430 01 Chomutov 1 obec@malkov.cz
Starosta	Zdeněk Zachar
Oficiální web: www.malkov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Málkov
Další údaje
Kód obce	563200
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Málkov (německy Malkau) je obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde 967^[1] obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen ze jména Málek ve významu ves lidí Málkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Malkow (1361), w Malkowie (1543), Malkow (1518), Malkow (1638) nebo Malkau (1787).^[4]

Historie

První písemná zmínka o Málkovu pochází z roku 1361, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství. Roku 1533 se Málkov spolu se sousední Zásadou ocitl v zástavě u pánů z Fictumu a v roce 1608 jej Bohuslav Felix z Fictumu připojil k Prunéřovu. Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století vesnici krátkou dobu vlastnil Christof Workatsch. Po potlačení stavovského povstání v letech 1618–1620 Málkov patřil ke zkonfiskovanému majetku, který roku 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic a z něhož vytvořil panství Ahníkov – Prunéřov. K němu potom Málkov patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Správu vesnice do té doby zajišťovali vrchnostenští rychtáři.^[5]

Během třicetileté války vesnici těžce postihly vojenské události. Velké škody způsobily nájezdy Švédů v letech 1644 a 1647. Někdy v té době zanikl mlýn Hölenmühle, zmiňovaný roku 1618, severně od vesnice. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili dva sedláci a osm chalupníků. Urbář z roku 1678 uvádí deset poddaných a existenci dvou vodních mlýnů. Jedním z nich byl obnovený Hölenmühle a druhým Dolní mlýn připomínaný poprvé roku 1642.

V blízkosti Málkova se po těžbě stříbra nebo pravděpodobněji železné rudy dochovaly dvě štoly a dvě šachty.^[6] Těžba v nich skončila v roce 1703.^[5] Průzkum v první polovině dvacátého století v hornině prokázal 30% obsah pyritu, ale jen malé množství stříbra a mědi.^[6]

Vesnice měla zemědělský charakter. Na konci osmnáctého století se v ní rozšířilo spřádání bavlny a lnu. Podle popisu panství roku 1794 v Málkově stálo 21 domů. Dva patřily bohatším sedlákům s potahy, osm sedlákům bez potahů a jedenáct domkářům.^[5]

V roce 1830 vesnici poškodila velká povodeň a o pět let později ji zasáhl požár, při kterém shořely tři domy a dvě stodoly.^[5] Koncem devatenáctého století docházely málkovské děti do školy v Zásadě, poštu a železniční stanici měli málkovští v Kralupech a farností patřili ke Krbicím.^[7]

Za první světové války do armády z Málkova narukovalo čtyřicet mužů, což představovalo téměř čtvrtinu obyvatel. Šest z nich na bojištích padlo. Po válce ve vsi zůstávalo převážně německé obyvatelstvo, které 5. října 1938 většinou přivítalo obsazení vsi německou armádou. Druhá světová válka se vsi výrazněji nedotkla, pouze v jednom z domů byl zřízen zajatecký tábor pro přibližně dvacet zajatců, kteří pracovali na pile. Po válce došlo k vysídlení Němců, ale část jich ve vsi zůstala a vystěhované nahradili noví osídlenci, takže pokles počtu obyvatel nebyl velký.^[7]

Na začátku sedmdesátých let dvacátého století měl Málkov zemědělský charakter, ale většina obyvatel pracovala v průmyslových podnicích v okolí. Přímo v Málkově působila provozovna státního statku, která spravovala majetek bývalého jednotného zemědělského družstva, které ve vsi existovalo v letech 1949–1960. Zaměřovala se na rostlinou a živočišnou výrobu (chov drůbeže). Kromě státního statku v Málkově fungoval podnik Lesotechnické meliorace Teplice a Lesní závod – polesí Černovice.^[7]

V osmdesátých letech dvacátého století byl rozšířen vodovod a státní statek dokončil výstavbu pěti panelových domů. Po krátkém období útlumu se vesnice začala znovu rozvíjet v následujícím desetiletí. Opravena byla kaple svatého Josefa a vzniklo zde několik drobných podniků: Agro Málkov, Auto – terno, Zelený ranč nebo H+H Car – autobazar Málkov.^[7]

Stadl

Podle hypotézy Jaroslava Pachnera se na úbočí vrchu Hradiště severovýchodně od Málkova ve středověku po krátkou dobu nacházela osada Stadl. Nedochovaly se o ní žádné písemné zprávy, pouze pomístní název Stadl. Pokud osada existovala, byla snad součástí k tzv. Křimovskému kolonizačnímu újezdu, který ve třináctém století patřil Chotěborovi z Račic. Stadl vznikl nad prvním stoupáním do hor na cestě, která spojovala centrum Chotěborova panství v Račicích s vesnicemi v okolí Křimova. Části cest do Strážek a Nebovaz dosud existují. Osada zanikla nejpozději ve čtrnáctém století, kdy Křimovsko patřilo především řádu německých rytířů z chomutovské komendy a cesta z Račic ztratila význam. Na místě předpokládané osady se v minulosti křížilo sedm cest a dochovala se řada terénních reliktů, které mohou souviset s těžbou kamene i se stopami po osadě. Bez archeologického výzkumu nelze existenci osady prokázat.^[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 261 obyvatel (z toho 129 mužů), z nichž bylo 257 německé národnosti a čtyři cizinci. Kromě tří členů evangelických církvi byli římskými katolíky.^[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 275 obyvatel: 274 Němců a jednoho cizince. S výjimkou dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.^[10]

Obecní správa a politika

Místní části

Málkov se stal obcí v roce 1850. Při reformě územní správy v roce 1960 byly k obci připojeny části Zelená, Ahníkov a Zásada a roku 1989 také Vysoká a Lideň. Sídlem místního národního výboru a později obecního úřadu je od roku 1977 Zelená.^[7] Obec Málkov se člení na čtyři části obce, které leží na šesti katastrálních územích:

• Málkov (katastrální území Málkov u Chomutova a Ahníkov)
• Lideň (katastrální území Lideň)
• Vysoká (katastrální území Vysoká u Chomutova)
• Zelená (katastrální území Zelená, Ahníkov a Kralupy u Chomutova).

Ve správním území obce stávala také zaniklá vesnice Zásada.

Výsledky komunálních voleb

Ve volbách do obecního zastupitelstva v červnu 1919 se volilo dvanáct zastupitelů, přičemž šest zvolených bylo členy Německého svazu zemědělců a zbývající patřili k Německé sociálně demokratické dělnické straně.^[7]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Málkově žilo 171 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.^[13]

Doprava

Vesnicí vede silnice I/13 z Chomutova do Karlových Varů.^[14] V sedmdesátých letech dvacátého století byla postavena přeložka železniční trati Chomutov–Cheb. Provoz na ní byl zahájen 2. října 1978. Staré nádraží v Kralupech bylo zrušeno a na nové trati začala fungovat zastávka Málkov.^[7]

Pamětihodnosti

Ve vesnici stojí klasicistní kaple svatého Josefa z konce osmnáctého století, opravena roku 1995. Má obdélný půdorys s konkávně prohnutými nárožími.^[15] Po jejích stranách rostly dvě lípy chráněné jako památné stromy,^[16] ale jednu z nich zničilo v roce 2000 tornádo.^[17]

Galerie

• 
  Kaplička
• 
  Málkovská lípa u kapličky
• 
  Křižovatka
• 
  Ulice k návsi
• 
  Bleší trhy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Málkov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Málkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)