Mánesův most

Mánesův most
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha
Číslo mostu	V-014
Doprava	silniční, pěší a tramvajová
Řeka	řeka Vltava
Architekt	Mečislav Petrů
Projektant	František Mencl, Alois Nový
Otevřen	1916
Souřadnice	50°5′22,28″ s. š., 14°24′45,82″ v. d.
Parametry
Délka	186 m
Šířka	16 m
Mapa
Další data
Kód památky	41443/1-2106 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mánesův most je desátý most přes Vltavu po proudu řeky v Praze. Je 186 m dlouhý a 16 m široký. Vede po něm tramvajová trať. Spojuje staroměstské Palachovo náměstí (u stanice metra Staroměstská a u Josefova) a malostranský Klárov (u stanice metra Malostranská).

Stavební vývoj

Za předchůdce mostu můžeme považovat Rudolfovu lávku, která byla postavena v těchto místech v letech 1868–1869.

Nový most projektovali inženýři František Mencl, Alois Nový a architekt Mečislav Petrů. Zprvu se o něm psalo jako o „mostu u Rudolfina“. V únoru 1914, měsíc před otevřením, získal rozhodnutím městské rady název Most arcivévody Františka Ferdinanda (německy Erzherzog Franz Ferdinand-Brücke), „k trvalé upomínce na padesáté narozeniny pana arcivévody“, slavené v prosinci předchozího roku.^[1]

Do užívání byl slavnostně předán 11. března 1914 za přítomnosti významných představitelů města, státu i církve;^[2] další zaslali pozdravné telegramy.^[3] Náměstek starosty MUDr. František Kašpar, předseda stavebního dozoru, v projevu zdůraznil potřebnost a naléhavost této stavby pro zachování do té doby velmi zatěžovaného Karlova mostu. Starosta Karel Groš vzdal hold císaři Františku Josefovi i následníku Františku Ferdinandovi a poděkoval kardinálu Lvu Skrbenskému za vysvěcení, místodržiteli Františku Thunovi za budování „spravedlivého míru v Čechách“ a všem, kteří se zasloužili o zdárný výsledek. Po krátkém proslovu místodržitele, sborovém zpěvu rakouské i české hymny a společném průchodu účastníků na druhý břeh byl most otevřen pro veřejnost.^[4] Úplného dokončení se však dočkal až v průběhu 1. světové války v roce 1916. Po válce byl krátce (neoficiálně?) označován znovu jako most u Rudolfina, ale již koncem dubna 1920 získal definitivní název Mánesův most (most Josefa Mánesa).^[5]

V 60. letech 20. století byla původní dlažba vozovky a mozaiková dlažba chodníku nahrazena asfaltem. Ten však přinášel různé problémy, a tak byl při rekonstrukci v letech 1992 až 1994 odstraněn.

Již v roce 1923 se počítalo s vybudováním pěší rampy, které na levém břehu pod Mánesovým mostem propojí oblast Kampy a Strakovy akademie. Po roce 2000 byla myšlenka oživena v rámci programu rozvoje cyklistické dopravy v Praze. V roce 2008 se město uchází o podporu tohoto projektu, jehož náklady jsou odhadovány na 15 milionů Kč, z fondů EU v rámci programu Konkurenceschopnost. Pokud na podzim 2008 bude projektu přislíbena finanční podpora, výstavba měla být zahájena v roce 2009.^[6] Nakonec však plán realizován nebyl.

Stavební a architektonické řešení

Celý most je betonový a má čtyři vylehčená klenební pole. Částečně byl na tomto mostě již použit železobeton.

Most je vystaven v uměleckém slohu, odpovídajícím moderně po roce 1910, s několika detaily ve stylu českého kubismu (kašny sochaře Emanuela Halmana a dnes již neexistující budky výběrčích poplatků). Na pilířích je ozdoben figurálními vlysy s náměty ze života vltavských plavců, na stranách staroměstského nájezdu na most jsou fontánky s chrliči a na stranách malostranského nájezdu znaky města a země. Na staroměstském předmostí na pokraji Náměstí Jana Palacha stojí socha malíře Josefa Mánesa od Bohumila Kafky z roku 1951.

Změny pojmenování

• 1914–1920: most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este (František Ferdinand d’Este)
• od 1920: Mánesův most (Josef Mánes)

Reference

• Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 64–68, 105–111.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mánesův most na Wikimedia Commons
• Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Mánesův most (Praha virtuální)
• Článek o mostu a tramvajové trati
• historické fotografie Český svět, 19.04.1912