Mária Mračnová

Mária Mračnová
Osobní informace
Narození24. září 1946 (76 let)
Košice
StátČeskoslovensko Československo
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH2
Účasti na ME4
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
bronzME 1969skok do výšky
Mistrovství ČSSR v atletice
stříbroMČSSR 1965skok do výšky
zlatoMČSSR 1966skok do výšky
zlatoMČSSR 1967skok do výšky
bronzMČSSR 1968skok do výšky
stříbroMČSSR 1969skok do výšky
stříbroMČSSR 1973skok do výšky
stříbroMČSSR 1974skok do výšky
zlatoMČSSR 1975skok do výšky
zlatoMČSSR 1976skok do výšky
bronzMČSSR 1977skok do výšky
stříbroMČSSR 1978skok do výšky
Halové mistrovství ČSSR v atletice
bronzHM ČSSR 1972skok do výšky
zlatoHM ČSSR 1976skok do výšky

Mária Mračnová, rozená Faithová (* 24. září 1946, Košice) je bývalá československá atletka slovenské národnosti, jejíž specializací byl skok do výšky.

Kariéra

Skoku do výšky se naplno začala věnovat během studií na střední všeobecné škole v Košicích.[1] V letech 1964 - 1970 studovala FTVŠ UK (Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzita Komenského) v Bratislavě, obor tělesná výchova - biologie.[1]

Její první velkou finálovou účastí bylo 4. místo na světové letní univerziádě v Budapešti v roce 1965. O rok později skončila na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu na 7. místě.[2] Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě poté zůstala na ME v atletice 1966 v Budapešti, kde ji o bronzovou medaili připravil horší technický zápis. Na letních olympijských hrách 1968 v Mexiku obsadila výkonem 178 cm 6. místo.

V roce 1969 obsadila na posledních evropských halových hrách v Bělehradu ve finále 6. místo (176 cm).[3] Jeden z největších úspěchů své kariéry zaznamenala v témže roce na evropském šampionátu v Athénách, kde vybojovala výkonem 183 cm bronzovou medaili. Úspěch československých výškařek tehdy dovršila i Miloslava Rezková, která se stala mistryní Evropy.

Pro mateřské povinnosti nestartovala na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Po návratu skončila osmá na ME v atletice 1974 v Římě. Úspěšnou sezónu zažila v roce 1976, kdy skončila sedmá na halovém ME v Mnichově. V témže roce podruhé v kariéře reprezentovala na letní olympiádě. V kanadském Montrealu nakonec ve finále obsadila výkonem 189 cm 4. místo. Na medaili bylo zapotřebí překonat 191 cm.[4] Olympijskou vítězkou se stala Rosemarie Ackermannová z NDR, která jako jediná zdolala 193 cm.

Na domácích atletických akcích získala titul halové mistryně Československa v roce 1976 (185 cm) a čtyři tituly na dráze z let 1966 (177 cm), 1967 (168 cm), 1975 (185 cm) a 1976 (192 cm). Atletickou kariéru ukončila v roce 1978.[1]

V roce 2008 byla již počtvrté v řadě zvolena předsedkyní Slovenského atletického svazu.[5]

Úspěchy

RokZávodMístoUmístěníVýkon
1965UniverziádaBudapešť, Maďarsko4.?
1966Mistrovství Evropy v atletice 1966Budapešť, Maďarsko4.1,71 m
Evropské halové hry 1966Dortmund, NSR7.1,60 m
1968Letní olympijské hry 1968Mexiko City, Mexiko6.1,78 m
1969Mistrovství Evropy v atletice 1969Athény, Řecko3.1,83 m
1974Mistrovství Evropy v atletice 1974Řím, Itálie8.1,83 m
1976Halové ME v atletice 1976Mnichov, NSR7.1,86 m
Letní olympijské hry 1976Montreal, Kanada4.1,89 m
1978Mistrovství Evropy v atletice 1978Praha, Československo12.1,80 m

Osobní rekordy

V letech 19661976 postupně zlepšovala československý rekord ve výšce. Ze 170 cm až na 192 cm.[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“