Mária Rázusová-Martáková

Mária Rázusová-Martáková
Narození28. června 1905
Vrbica
Úmrtí5. srpna 1964 (ve věku 59 let)
Bratislava
Místo pohřbeníLiptovský Mikuláš
Povoláníspisovatelka, básnířka, dramatička a překladatelka
Oceněnízasloužilý umělec
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mária Rázusová-Martáková (pseudonymy Ivo Medin, Teta Marien, Moro a jiné) (28. června 1905 Vrbica – 5. srpna 1964 Bratislava) byla slovenská básnířka, dramatička a překladatelka. Jejím bratrem byl slovenský spisovatel Martin Rázus.

Životopis

Narodila se v rodině rolníka a koželuha. Vzdělání získala ve Vrbice, Liptovském Mikuláši a v učitelském ústavu v Prešově. Pracovala jako učitelka v Dolním Srní, Bratislavě a Martině. V roce 1939 musela učitelské povolání zanechat pro přetrvávající revmatismus a omezenou pohyblivost. Tehdy začala redigovat Dobré slovo a po válce i časopis pro děti Sluníčko. Po roce 1948 odešla do invalidního důchodu a věnovala se literární, překladatelské a redaktorských práci. V roce 1961 se s manželem přestěhovala do Bratislavy. O tři roky později (1964) získala titul zasloužilá umělkyně. V témže roce ale v Bratislavě zemřela. Pohřbena však je v Liptovském Mikuláši.

Tvorba

Literární se začala projevovat již během studia v učitelském ústavu. Svá první díla zveřejňovala zejména časopisecky. Věnovala se tvorbě pro děti a mládež, ale zejména poezii. Kromě vlastní poezie a prózy pro děti i dospělé se věnovala také překladům z francouzštiny a ruštiny, přičemž její překlady sehrály významnou roli v dějinách slovenského překladu. Věnovala se také publicistice – příležitostně zveřejňovala v časopisech nejenom portréty spisovatelů (Svetozára Hurbana Vajanského, Alexandra Sergejeviče Puškina, Ivana Andrejeviče Krylova a dalších), ale také články o jazyku. Její vyjadřování je velmi prosté, upřímné a ve svých dílech vyjadřuje svůj vlastní postoj k životu, přičemž své vidění světa dokázala popsat velmi sugestivně.

Dílo

Poezie pro děti

  • 1932 – Pestré květiny, sbírka básní
  • 1932 – Tři pohádky z nebe
  • 1934 – Nahoru Grün-dolů Grunt, sbírka básní
  • 1935 – Hrdinové (2. vydání vyšlo pod názvem Stálá bitva, stála ... )
  • 1939 – Od jara do zimy, sbírka básní
  • 1946 – Na veselé posiedke, povídačky a rozpočitadla
  • 1948 – Plamienočka
  • 1950 – Zverinček, Veršovaná pohádka
  • 1953 – Toulavá house, Veršovaná pohádka
  • 1953 – Barevná zahrádka, Veršovaná pohádka
  • 1953 – Píseň o Váhu, poéma
  • 1956 – Zvířátka dětem
  • 1959 – Hop, hop na koníčku
  • 1959 – Létající květ, kniha veršů

Próza pro děti

  • 1941 – V pohádkovém světě
  • 1954 – První věneček
  • 1955 – Pohádky o Jánošíkovi, zpracování lidových motivů
  • 1956 – chlapečkovu léto, příběh vycházející ze vzpomínek na dětství jejího manžela
  • 1957 – Druhý věneček
  • 1961 – O perníkového domku
  • 1962 – Junácka pasovačka

Hry pro děti

  • 1935 – Zpoza rajské brány
  • 1946 – Gajdoš Filúz
  • 1955 – Perníková chaloupka
  • 1963 – Sůl nad zlato

Lidová slovesnost

  • 1945 – Tři zakleté knížata
  • 1954 – Zlatá podkova, zlaté pero, zlatý vlas
  • 1956 – Hoja, Dundas, hojí
  • 1957 – Jak šlo vejce na vandr
  • 1957 – Kozliatka
  • 1960 – Starý Bodrík a vlk
  • 1968 – Koza odečteme a ježek

Výběry z tvorby pro děti

  • 1955 – Pod modravou oblohou
  • 1965 – En-ten tulipán
  • 1966 – Sedmikráska
  • 1980 – Jarní ptáče, rozsáhlý výběr z poezie i prózy (připravil Ondrej Sliacky)

Tvorba pro dospělé

  • 1941 – Jánošík, veršovaná drama
  • 1948 – Světlo nad horami, sbírka lyrických básní
  • 1956 – Vyznání, sbírka lyrických básní
  • 1957 – Píseň o lásce, sbírka lyrických básní (rukopis vznikl již v roce 1942)

Překlady

  • 1939 – Edmond Rostand – Cyrano z Bergeracu
  • 1940 – Victor Hugo – Hernani
  • 1953 – Nikolaj Alexejevič Někrasov – poéma Komu se v Rusku dobře žije
  • Emília Verhaeren – Filip II.
  • Libreto Gounodovy opery Faust a Margareta
  • Michail Jurjevič Lermontov – Démon
  • Alexandr Sergejevič Gribojedových – Útrapy rozumu
  • Díla od Gogola, Saltykova-Ščedrina, Dostojevského, Gajdara, Čukovského

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Rázusová-Martáková na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy