Mário Bihári
| Mário Bihári | |
|---|---|
 Mário Bihári (2005) | |
| Narození | 28. prosince 1977 (46 let) Malacky  Československo |
| Národnost | českoslovenští Romové |
| Povolání | písničkář, klarinetista, akordeonista, klavírista a zpěvák |
| Znám jako | slovenský romský nevidomý hudebník slovenský i český sportovní reprezentant |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mário Bihári (* 28. prosince 1977, Malacky) je slovenský romský zpěvák, klarinetista, akordeonista a klavírista působící v Česku. Od osmi let je nevidomý. Dva roky chodil na základní školu v Bratislavě a šest let na základní školu pro nevidomé v Levoči.
Sport
Na ZŠ v Levoči se začal aktivně věnovat sportu, v lehké atletice se stal v letech 1991 a 1992 mistrem Evropy v kategorii žáci (rekord v běhu na 60 m – 7,9 sekund).[1] Nyní reprezentuje Česko v goalballu.
Hudba
V 7 letech začal hrál na klavír, v deseti na akordeon. V roce 1998 maturoval s vyznamenáním na konzervatoři Jana Deyla a dva roky poté ji dokončil.
V roce 1998 se stal členem hudební skupiny Koa, která doprovázela autorskou a interpretační dvojici Zuzana Navarová – Iván Gutiérrez.[2] Vznikla alba Skleněná vrba (1999) a koncertní Zelené album (2000). Po odchodu Ivána Gutiérreze začíná Mário Bihári také zpívat a skládat vlastní písně. Na albech Barvy všecky (2001) a Jako Šántidéví (2003) zabírají přibližně čtvrtinu rozsahu. Po smrti Zuzany Navarové v prosinci 2004 se Mário Bihári stal hlavním autorem skupiny Koa. Po ukončení činnosti skupiny Koa, vystupuje se skupinou Bejlí a byl kapelníkem skupiny Mário Bihári Trio (Bihári, Tokhi, Petr Tichý). Nyní hraje buď sólově, nebo s novou skupinou Bachtale Apsa (Mário Bihári, Adam Pospíšil, Petr Horvát, Standa Vít).
Za pomoci fotografa Björna Steinze se věnoval i fotografii v cyklech Hudba v obraze (2004) a Obrazy z duše.
Kolem roku 2010 si udělal masérský kurz a pracuje v masážním studiu, které nabízí během masírování i živou hudbu, kdy klienta masíruje Biháriho kolegyně a Bihári k tomu improvizuje na klavír.[3]
Od roku 2010 koncertuje s kapelou Bachtale Apsa, kde vystupuje mimo jiné s herečkou Barborou Hrzánovou.
Diskografie
- s kapelou Koa
- Skleněná vrba (1999)
- Zelené album (2000)
- Barvy všecky (2001)
- Jako Šántidéví (2003)
- Koa (2006)
- Dobře nám (2008)
- s kapelou Bachtale Apsa
Mário Bihári také hostuje na albech jiných autorů, např. na Čerstvě natřeno (2005) a Holobyt (2016) písničkářky Martiny Trchové, I Am You Iamme Candlewick (2013) či Kořeny Jiřího Smrže (2014).
Odkazy
Reference
- ↑ Profil Mária Biháriho na stránkách kapely Koa. www.koa.cz [online]. [cit. 2008-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-23.
- ↑ Profil Mária Biháriho na www.romskahudba.cz
- ↑ VESELKOVÁ, Ivana; REJCHOVÁ, Zuzana. S mikrofonem do netradičního masážního studia. Český rozhlas Radio Wave [online]. 2011-02-14 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mário Bihári na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mário Bihári
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“