Máslovník africký

Máslovník africký
Máslovník africký
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď	zapotovité (Sapotaceae)
Rod	máslovník (Vitellaria)
Binomické jméno
Vitellaria paradoxa C.F.Gaertn., 1807
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Máslovník africký (Vitellaria paradoxa, dříve Butyrospermum parkii), také zvaný strom karité nebo shea, je opadavý strom z čeledi zapotovité a jediný zástupce rodu Vitellaria. Roste v pásmu savan západní a střední Afriky. Plody obsahují olejnatá semena, z nichž se extrahuje takzvané bambucké máslo neboli máslo karité, které se používá jako potravina a pro výrobu kosmetiky.^[2]

Popis

Máslovník je opadavý strom dorůstající výšky 8 až 15, výjimečně až 25 metrů. Listy jsou 12 až 25 cm dlouhé a 4 až 7 cm široké, podlouhle obvejčité, kožovité, tmavě zelené, lysé, na líci lesklé, nahloučené na koncích tuhých větví. Okraj listů je zvlněný. Mladé rozvíjející se listy jsou rezavě červené a chlupaté. Květy jsou bílé až smetanové, pravidelné, asi 1,5 cm široké. Rozvíjejí se před vyrašením listů. Jsou uspořádány v hustých svazečcích o průměru 5 až 7 cm, na koncích květonosných větví. Plodem je žlutá, eliptická, 5 až 8 cm dlouhá a 3 až 4 cm široká bobule o průměru 4 až 5 cm. Obsahuje 1 (řidčeji 2) kulovité hnědočervené semeno uložené v máslovitém slizkém perikarpu.^[3][4]

• 

  Máslovník africký

• 

  Plody máslovníku

Rozšíření

Druh se vyskytuje v tropické Africe v pásu savan v nadmořských výškách od 100 do 1200 metrů. Areál rozšíření sahá od Senegalu na západě po Súdán na východě. Roste na otevřených, slunných stanovištích zejména na suchých, jílovito-písčitých půdách. Vytváří řídké porosty, někdy promísené jinými druhy, např. parkií Parkia biglobosa. Vyhýbá se bažinatým a zaplavovaným stanovištím a těžkým vlhkým půdám. Je odolný vůči periodickým požárům.^[4]

Taxonomie

Druh Vitellaria paradoxa byl dříve znám jako Butyrospermum parkii. Jsou rozlišovány 2 poddruhy, západoafrický V. paradoxa subsp. paradoxa a východoafrický V. paradoxa subsp. nilotica.^[4]

Biologie

Parazitická rostlina Tapinanthus globiferus

Květy máslovníku jsou opylovány zejména včelami. Většinou jsou opyleny cizím pylem, jsou však schopny samoopylení. Strom kvete 30 až 75 dní, vývoj plodů trvá 4 až 6 měsíců. Plody dozrávají na začátku období dešťů. Sladká dužnina láká různé kopytníky, opice a ptáky, kteří se podílejí na rozšiřování semen. Na listech se živí různé druhy hmyzu, zejména housenky martináče Cirina butyrospermi a saranče Anacridium moestum, dužninu plodů vyžírají housenky můry Mussidia nigrivenella a mouchy Ceratiris silvestrii. Na stromech také parazitují různé druhy rodu Tapianthus z čeledi ochmetovité a v některých oblastech mohou způsobovat jejich odumírání.^[4]

Význam

Strom je v oblasti zemí Sahelu jedním z nejvýznamnějších zdrojů rostlinného tuku. V současné době jsou plody zpracovávány i v potravinářském průmyslu v Evropě a Japonsku. Vyčištěný tuk je nabízen pod různými názvy a používán např. na smažení a jako margarín. Je také používán jako náhrada kakaového másla, neboť má obdobné složení.^[4] V České republice je tuk znám jako bambucké máslo.

Dřevo máslovníku je tvrdé, těžké a dobře opracovatelné a má široké použití. Používá se zejména na stavby a konstrukce, stavbu lodí, podlahy, šindele, ohrady, pražce a podobně., stejně jako na nářadí, mísy, nádoby a ruční nářadí. Z latexu se vyrábí lepidlo. V některých afrických zemích, zejména v Nigérii a Senegalu, se sbírají housenky martináče Cirina butyrospermi, které se živí výhradně listy máslovníku. Housenky se suší a prodávají na trzích jako proteiny bohatá potravina. Stromy poskytují včelám bohatou pastvu nektaru i pylu.^[4]

• 

  Zelené plody máslovníku

• 

  Plody máslovníku

• 

  (c) IICD from The Hague, The Netherlands, CC BY 2.0

  Domorodá výroba bambuckého másla

• 

  Housenky martináče Cirina butyrospermi na trhu v Burkina Faso

Plody a zpracování

Dužnina plodů je jedlá a tvoří 50 až 80 % plodu. Konzumuje se lehce přezrálá nebo povařená.^[4]

Průměrný výnos z jednoho stromu je 15–20 kg čerstvého ovoce, přičemž výnosy mohou vzrůst až na 45 kg. Z každého kilogramu ovoce se získá přibližně 400 gramů suchých semen, která obsahují 45 % – 55 % tuku. Strom máslovníku začíná plodit ve věku asi 15 až 20 let, plné produkce dosahuje ve věku kolem 30 let a plodný zůstává asi 200 let.^[2][4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu máslovník africký na Wikimedia Commons