Máximo González

Máximo González
González v kvalifikaci Wimbledonu 2016
PřezdívkaMachi[1]
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození20. července 1983 (41 let)
Místo narozeníTandil, Argentina
BydlištěTandil, Argentina
Výška173 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
Profesionál od2002[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 238 081 USD
Dvouhra
Poměr zápasů30–60
Tituly0 ATP, 17 challengerů
Nejvyšší umístění58. místo (6. července 2009)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2015)
French Open3. kolo (2009)
Wimbledon1. kolo (2009, 2010, 2011)
US Open2. kolo (2009, 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů261–201
Tituly19 ATP, 29 challengerů
Nejvyšší umístění10. místo (11. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Openčtvrtfinále (2014, 2015, 2023)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Opensemifinále (2008)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2023)
Olympijské hry2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021, 2024)
French Opensemifinále (2024)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open2. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250309a9. března 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Máximo González Mereira (* 20. července 1983 Tandil) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devatenáct deblových turnajů včetně Cincinnati Masters. Na challengerech ATP získal sedmnáct titulů ve dvouhře a dvacet devět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2009 na 58. místě a ve čtyřhře pak v září 2023 na 10. místě. Trénují ho Martín Rodriguez s Cristianem Genessiem. Dříve tuto roli plnil Sebastian Prieto.[1]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 astanskou světovou baráží proti Kazachstánu, v níž s Andresem Moltenim prohráli čtyřhru. Argentinci odešli poraženi 2:3 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 10–9 ve čtyřhře.[3]

Argentinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde do mužské čtyřhry nastoupil s Juanem Martínem del Potrem. Ve druhém kole podlehli pozdějším olympijským vítězům Marcu LópezoviRafaelem Nadalem ze Španělska. Zúčastnil se také pařížských Her XXXIII. olympiády. V deblu s Moltenim i smíšené soutěži po boku Podoroské vypadli v úvodním kole.

Tenisová kariéra

V grandslamové čtyřhře si zahrál s krajanem Juanem Mónacem semifinále US Open 2008 a čtvrtfinále French Open 2014. Po boku Chilana Nicoláse Jarryho dohráli ve čtvrtfinálové fázi French Open 2018. Ve dvouhře se nejdále probojoval do třetího kola French Open 2009, v němž nestačil na Španěla Tommyho Robreda.

S krajanem Andrésem Moltenim vyhráli od říjnového Gijón Open 2022 osm finále v řadě, na turnajích, kde do závěrečného duelu čtyřhry postoupili. Poslední, osmý triumf v rámci této šňůry získali na dubnovém Barcelona Open Banco Sabadell 2024, kde obhájili titul z předchozího ročníku. V rozhodujícím utkání zdolali Monačana Huga Nyse s Polákem Janem Zielińskim po dvousetovém průběhu. Již v semifinále dosáhl jubilejního 200. vítězství ve čtyřhře okruhu ATP.[4][5]

První Masters, a celkově sedmnáctý deblový titul ATP, vybojoval s Moltenim na srpnovém Western & Southern Open 2023 v Cincinnati. V závěrečném zápase přehráli Brita Jamieho Murrayho s Novozélanďanem Michaelem Venusem. V rozhodujícím supertiebreaku přitom odvrátili mečbol. V následném vydání deblového žebříčku se posunul na nové maximum, když mu 21. srpna 2023 patřilo 12. místo.[6] Po zářijovém US Open 2023 vstoupil do první světové desítky, kterou uzavíral. Série osmifinálové neporazitelnosti skončila na říjnovém Rolex Shanghai Masters 2024, kde s Moltenim podlehli nizozemsko-chorvatské dvojici Wesley Koolhof a Nikola Mektić. V utkání nevyužili ani jeden ze šesti brejkbolů.[7]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 27 (19–8)

Legenda (před / od 2009)
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (1–1)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (5–0)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (13–7)
Tituly dle povrchu
tvrdý (4–1)
antuka (14–6)
tráva (1–1)
koberec (0–0)
Tituly dle prostředí
venku (16–8)
hala (3–0)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.únor 2008Santiago, ChileInternationalantukaArgentina Juan MónacoArgentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
6–1, 3–0skreč
Vítěz1.duben 2008Valencie, ŠpanělskoInternationalantukaArgentina Juan MónacoUSA Travis Parrott
Slovensko Filip Polášek
7–5, 7–5
Vítěz2.červenec 2015Umag, ChorvatskoATP 250antukaBrazílie André SáPolsko Mariusz Fyrstenberg
Mexiko Santiago González
4–6, 6–3, [10–5]
Vítěz3.duben 2016Marrákeš, MarokoATP 250antukaArgentina Guillermo DuránChorvatsko Marin Draganja
Pákistán Ajsám Kúreší
6–2, 3–6, [10–6]
Vítěz4.bezen 2018Sao Paolo, BrazílieATP 250antuka (h)Argentina Federico DelbonisNizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak
6–4, 6–2
Finalista2.únor 2019Córdóba, ArgentinaATP 250antukaArgentina Horacio ZeballosČesko Roman Jebavý
Argentina Andrés Molteni
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz5.únor 2019Buenos Aire, ArgentinaATP 250antukaArgentina Horacio ZeballosArgentina Diego Schwartzman
Rakousko Dominic Thiem
6–1, 6–1
Vítěz6.únor 2019Rio de Janeiro, BrazílieATP 500antukaChile Nicolás JarryBrazílie Thomaz Bellucci
Brazílie Rogério Dutra da Silva
6–7(3–7), 6–3, [10–7]
Vítěz7.březen 2019Sao Paolo, Brazílie (2)ATP 250antuka (h)Argentina Federico DelbonisSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
6–4, 6–3
Finalista3.červen 2019Eastbourne, Velká BritánieATP 250trávaArgentina Horacio ZeballosKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–7(4–7), [6–10]
Vítěz8.leden 2020Adelaide, AustrálieATP 250tvrdýFrancie Fabrice MartinChorvatsko Ivan Dodig
Slovensko Filip Polášek
7–6(14–12), 6–3
Vítěz9.březen 2021Santiago, ChileATP 250antukaItálie Simone BolelliArgentina Federico Delbonis
Španělsko Jaume Munar
7–6(7–4), 6–4
Finalista4.květen 2021Ženeva, ŠvýcarskoATP 250antukaItálie Simone BolelliAustrálie John Peers
Nový Zéland Michael Venus
2–6, 5–7
Vítěz10.květen 2021Parma, ItálieATP 250antukaItálie Simone BolelliRakousko Oliver Marach
Pákistán Ajsám Kúreší
6–3, 6–3
Vítěz11.červen 2021Mallorca, ŠpanělskoATP 250trávaItálie Simone BolelliSrbsko Novak Djoković
Španělsko Carlos Gómez-Herrera
bez boje
Finalista5.duben 2022Estoril, PortugalskoATP 250antukaŠvédsko André GöranssonPortugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
2–6, 3–6
Finalista6.květen 2022Lyon, FrancieATP 250antukaBrazílie Marcelo MeloChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
3–6, 4–6
Vítěz12.16. října 2022Gijón, ŠpanělskoATP 250tvrdý (h)Argentina Andrés MolteniUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–7(6–8), 7–6(7–4), [10–5]
Vítěz13.únor 2023Córdoba, ArgentinaATP 250antukaArgentina Andrés MolteniFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 6–4
Vítěz14.únor 2023Rio de Janeiro, Brazílie (2)ATP 500antukaArgentina Andrés MolteniKolumbie Juan Sebastián Cabal
Brazílie Marcelo Melo
6–1, 7–6(7–3)
Vítěz15.duben 2023Barcelona, ŠpanělskoATP 500antukaArgentina Andrés MolteniNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–3, 6–7(8–10), [10–4]
Vítěz16.červenec 2023Washington, D.C., Spojené státyATP 500tvrdýArgentina Andrés MolteniUSA Mackenzie McDonald
USA Ben Shelton
6–7(4–7), 6–2, [10–6]
Vítěz17.srpen 2023Cincinnati, Spojené státyMasters 1000tvrdýArgentina Andrés MolteniSpojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 6–1, [11–9]
Vítěz18.únor 2024Córdoba, ArgentinaATP 250antukaArgentina Andrés MolteniFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 6–1
Vítěz19.duben 2024Barcelona, Španělsko (2)ATP 500antukaArgentina Andrés MolteniMonako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
4–6, 6–4, [11–9]
Finalista7.říjen 2024Šanghaj, ČínaMasters 1000tvrdýArgentina Andrés MolteniNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
4–6, 4–6
Finalista8.březen 2025Santiago, ChileATP 250antukaArgentina Andrés MolteniKolumbie Nicolás Barrientos
Indie Rithvik Čoudary Bollípalli
3–6, 2–6

Tituly na challengerech ATP

Legenda
Challengery (17 D; 29 Č)

Dvouhra (17 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
8.6. srpen 2007Vigo, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Marc López6–2, 6–4
9.13. srpen 2007Cordenons, ItálieantukaArgentina Mariano Puerta2–6, 7–5, 7–5
10.27. srpen 2007Como, ItálieantukaBelgie Christophe Rochus7–6, 6–4
11.3. září 2007Brašov, RumunskoantukaFrancie Olivier Patience6–4, 6–3
12.7. červenec 2008San Benedetto, ItálieantukaArgentina Diego Junqueira6–4, 7–6
13.19. leden 2009Iquique, ChileantukaChile Guillermo Hormazabal6–4, 6–4
14.7. březen 2009Santiago, ChileantukaArgentina Mariano Zabaleta6–4, 6–3
8.2. října 2010Montevideo, UruguayantukaUruguay Pablo Cuevas1–6, 6–3, 6–4
9.10. října 2010Buenos Aires, ArgentinaantukaUruguay Pablo Cuevas6–4, 6–3
10.13. března 2011Santiago, Chile (2)antukaFrancie Éric Prodon7–5, 0–6, 6–2
11.25. září 2011Campinas, BrazílieantukaBrazílie Caio Zampieri6–3, 6–2
12.27. dubna 2014Santos, BrazílieantukaPortugalsko Gastão Elias7–5, 6–3
13.15. června 2014Blois, FrancieantukaPortugalsko Gastão Elias6–2, 6–3
14.29. června 2014Padova, ItálieantukaŠpanělsko Albert Ramos6–3, 6–4
15.6. června 2015Mestre, ItálieantukaSlovensko Jozef Kovalik6–1, 6–3
16.12. října 2015Corrientes, ArgentinaantukaArgentina Diego Schwartzman3–6, 7–5, 6–4
17.22. října 2016Santiago, ChileantukaBrazílie Rogério Dutra da Silva6–2, 7–6

Čtyřhra (29 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.20. listopadu 2005Aracaju, BrazílieantukaArgentina Sergio RoitmanArgentina Carlos Berlocq
Argentina Martín Vasallo
6–4, 6–77, 6–3
2.29. ledna 2006Santiago, ChileantukaArgentina Sergio RoitmanChile Jorge Aguilar
Chile Felipe Parada
6–4, 6–3
3.16. dubna 2006Florianópolis, BrazílieantukaArgentina Sergio RoitmanBrazílie Thiago Alves
Brazílie Júlio Silva
6–2, 3–6, [10–5]
4.13. srpna 2006San MarinoantukaArgentina Sergio RoitmanFrancie Jérôme Haehnel
Francie Julien Jeanpierre
6–3, 6–4
5.29. října 2006Montevideo, UruguayantukaArgentina Sergio RoitmanArgentina Guillermo Cañas
Argentina Martín García
6–3, 7–65
6.4. listopadu 2006Aracaju, Brazílie (2)antukaArgentina Sergio RoitmanNěmecko Tomas Behrend
Španělsko Marcel Granollers
7–66, 3–6, [10–6]
7.2. září 2007Como, ItálieantukaItálie Simone VagnozziItálie Flavio Cipolla
Itálie Marco Pedrini
7–65, 6–4
8.26. října 2008Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Sebastián PrietoBrazílie Thomaz Bellucci
Španělsko Rubén Ramírez
7–5, 6–3
9.12. července 2009Scheveningen, NizozemskoantukaArgentina Lucas Arnold KerNizozemsko Thomas Schoorel
Nizozemsko Nick Van Der Meer
7–5, 6–2
10.13. března 2011Santiago, Chile (2)antukaArgentina Horacio ZeballosChile Guillermo Rivera
Chile Cristóbal Saavedra
6–3, 6–4
11.21. září 2013Campinas, BrazílieantukaArgentina Guido AndreozziBrazílie Thiago Alves
Brazílie Thiago Monteiro
6–4, 6–4
12.28. září 2013Porto Alegre, BrazílieantukaArgentina Guillermo DuránDominikánská republika Víctor Estrella
Brazílie João Souza
3–6, 6–1, [10–5]
13.12. října 2013San Juan, ArgentinaantukaArgentina Guillermo DuránArgentina Martín Alund
Argentina Facundo Bagnis
6–3, 6–0
14.27. října 2013Buenos Aires, Argentina (2)antukaArgentina Diego SchwartzmanBrazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie André Ghem
6–3, 7–5
15.12. dubna 2014Itajaí, BrazílieantukaArgentina Eduardo SchwankBrazílie André Sá
Brazílie João Souza
6–2, 6–3
16.26. dubna 2014Santos, BrazílieantukaArgentina Andrés MolteniArgentina Guillermo Durán
Argentina Renzo Olivo
7–5, 6–4
17.21. června 2014Milán, ItálieantukaArgentina Guillermo DuránUSA James Cerretani
Německo Frank Moser
6–3, 6–3
18.5. července 2014Todi, ItálieantukaArgentina Guillermo DuránUSA Riccardo Ghedin
Itálie Claudio Grassi
6–1, 3–6, [10–7]
19.15. listopadu 2014Guayaquil, EkvádorantukaArgentina Guido PellaŠpanělsko Pere Riba
Španělsko Jordi Samper
2–6, 7–63, 10–5
20.25. dubna 2015Santos, Brazílie (2)antukaVenezuela Roberto MaytinArgentina Andrés Molteni
Argentina Guido Pella
6–4, 7–6
21.5. července 2015Todi, ItálieantukaItálie Flavio CipollaNěmecko Andreas Beck
Německo Peter Gojowczyk
6–4, 6–1
22.19. října 2015Santiago, Chile (3)antukaArgentina Guillermo DuránSlovensko Andrej Martin
Chile Hans Podlipnik–Castillo
7–6, 7–5
23.10. ledna 2016Mendoza, ArgentinaantukaDominikánská republika José Hernández FernándezArgentina Horacio Zeballos
Chile Julio Peralta
4–6 6–3 [10–1]
24.17. ledna 2016Buenos Aires, Argentina (3)antukaArgentina Facundo BagnisPeru Sergio Galdós
Švédsko Christian Lindell
6–1 6–2
25.25. září 2016Santos, Brazílie (3)antukaPeru Sergio GaldósBrazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie Fabricio Neis
6–3 5–7 14–12
26.19. března 2017Buenos Aires, Argentina (4)antukaArgentina Andrés MolteniArgentina Guido Andreozzi
Argentina Guillermo Durán
6–1, 6–76, [10–5]
27.8. července 2017Marburg, NěmeckoantukaBrazílie Fabrício NeisArgentina Rameez Junaid
Jižní Afrika Ruan Roelofse
6–3, 7–64
28.7. října 2017Campinas, BrazílieantukaBrazílie Fabrício NeisPortugalsko Gastão Elias
Brazílie José Pereira
6–1, 6–1
29.25. listopadu 2017Rio de Janeiro, BrazílieantukaBrazílie Fabrício NeisSalvador Marcelo Arévalo
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
5–7, 6–4, [10–4]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192024
Pořadí1334. 781. 1345. 818. 516. 210. 246. 124. 125. 66. 141. 121. 333. 158. 103. 148. 150. 392. 858.

Čtyřhra

Rok2000200120022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024
Pořadí1361. 1383. 1166. 648. 497. 240. 101. 157. 50. 166. 179. 140. 282. 186. 60. 70. 70. 113. 43. 34. 43. 22. 45. 13. 22.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Máximo González na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Máximo González na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  2. Máximo González na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  3. Máximo González na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250309a9. března 2025
  4. Maximo Gonzalez & Andres Molteni victorious in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Tenis: González y Molteni, bicampeones en Barcelona. Argentina.gob.ar [online]. 2024-04-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Maximo Gonzalez/Andres Molteni Claim Cincinnati Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-20 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Wesley Koolhof and Nikola Mektic win Shanghai title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-13 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Gonzalez M. WMQ16 (7) (28133820651).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Gonzalez M. WMQ16 (7)