Mázdřinec rakouský

Mázdřinec rakouský
Mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	miříkotvaré (Apiales)
Čeleď	miříkovité (Apiaceae)
Rod	mázdřinec (Pleurospermum)
Binomické jméno
Pleurospermum austriacum (L.) Hoffm., 1814
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mázdřinec rakouský

Mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum) je statná, řídce se vyskytující rostlina, jediný druh rodu mázdřinec který se vyskytuje v přírodě České republiky.

Rod mázdřinec má dosud nedořešenou vnitrodruhovou taxonomii (někdy je považován i za heterogenní skupinu) a jsou různé názory botaniků na validitu jeho druhů.^[1]

Výskyt

Evropský druh který je rozšířený především v horských oblastech střední a jihovýchodní Evropy. Nejčastěji se vyskytuje v Alpách a Karpatech, v menší míře v Dinárských horách a pohořích Balkánu až k Bulharsku. Izolované ostrůvky jsou také v Pobaltí, na západní Ukrajině a jihu Švédska.

V České republice se tento alpsko-karpatský prvek objevuje jen fragmentárně a to hlavně v Krkonoších, Českém středohoří, Hrubém Jeseníku a v Bílých Karpatech, ojediněle pak v okolí Berounky, Hostýnských vrších a Moravském krasu. Roste především v travnatých a křovinatých porostech, na horských loukách, ve světlých lesích a jejich okrajích, v lesních údolích, nivách potoků i horských karech. Nejlépe prospívá na půdě s dostatkem humusu, v teplejších oblastech si volí stanoviště směrovaná k severu. Obvykle rostou v rostlinných společenstvech vegetace svazu Calamagrostion arundinaceae.^[1][2][3][4]

Popis

Statná bylina jejíž lodyha dorůstá do výše 50 až 200 cm. Z tlustého, svislého kořene vyrůstá, přímá, jemně žebernatá, v horní části jednoduše větvená, dutá, drsná a lysá lodyha. Je porostlá řapíkatými, v obrysu trojúhelníkovitými listy které jsou 2 až 3krát zpeřené. Směrem vzhůru se listy zmenšují, spodní s úzce křídlatým řapíkem mohou být dlouhé až 35 cm a horní přecházejí v listeny.

Květenství je složený okolík, terminální mívá v průměru až 20 cm, jeho okolíčky jsou tvořeny 16 až 30 květy. Hlavní okolík má obal z 6 až 10 peřenodílných nebo peřenoklaných a okolíčky mají obalíčky z 8 až 10 kopinatých a dolu ohnutých listenů, v obou případech jsou listeny bělomázdříté. Stopky v celém okolíku včetně stopek květů jsou bíle poprášené. Vonné, pravidelné, pětičetné květy mají bílé korunní plátky vejčitého tvaru a poměrně zakrnělý kalich, pět volných tyčinek, spodní semeník a dvě krátké čnělky.

Rozkvétají od června do srpna. Po opylení se vyvinou vejčité, bezobalné olivově hnědé dvounažky s 5zubým okrajem po kalichu a s pěti podélnými, vystouplými žebry na každé nažce. Je to rostlina víceletá monokarpická, tj. vykvétá a plodí až za několik let od vyklíčení, až nabere dostatek sil; po opadu semen usychá.^{[1][2][3][4][5]}

Ohrožení

Mázdřinec rakouský je v naší květeně hodnocen jako glaciální relikt, pozůstatek z holocénu, z konce poslední doby ledové. Jeho hlavní ohrožení spočívá ve zničení potřebných biotopů v tradičních areálech výskytu. "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky r. 2012" je zařazen do kategorie silně ohrožených druhů (C2b).^[2][6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mázdřinec rakouský na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření mázdřince velkoplodého v ČR