Méhtelek

Méhtelek
znak
Poloha
Souřadnice	47°55′54″ s. š., 22°50′41″ v. d.
Nadmořská výška	119 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Szabolcs-Szatmár-Bereg
Okres	Fehérgyarmat
Méhtelek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,62 km²
Počet obyvatel	759 (2015)
Hustota zalidnění	88,1 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři (82,2 %), Romové (15,9 %), Rumuni (0,3 %), Němci, Ukrajinci (0,2 %)
Náboženské složení	křesťané (57,9 % reformovaná církev, 6 % řeckokatolická církev, 4,9 % římskokatolická církev)
Správa
Status	Obec
Starosta	Sándor Fehér
Oficiální web	hunmix.hu/telepules/mehtelek-kozseg.html
Telefonní předvolba	(+36) 44
PSČ	4975
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Méhtelek je obec ve východním Maďarsku v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, spadající pod okres Fehérgyarmat. Patří mezi nejvýchodněji položené maďarské obce. V roce 2015 zde žilo 759 obyvatel. Většinu z nich tvoří Maďaři, ale rovněž zde žije významná romská menšina.

Geografie

Obec se nachází blízko rumunských hranic, asi 18 km severozápadně od rumunského města Satu Mare, 22 km severovýchodně od města Csenger, 28 km jihovýchodně od města Fehérgyarmat, 95 km jihovýchodně od města Nyíregyháza a asi 326 km severovýchodně od Budapešti.

V obci se nachází reformovaný kostel z 16. století a řeckokatolická kaple Pantokratora. Východně od Méhteleku protéká vodní kanál Sár-Éger-csatorna.

Historie

Oblast kolem Méhteleku je významné archeologické naleziště. V letech 1972 až 1973 byly v okolí obce nalezeny cenné nálezy z mladší doby kamenné. Nejvýznamnějším archeologickým nálezem je Méhtelecká venuše. Nálezy patřily Krišské kultuře, která se na území Panonské pánve vyskytovala před přibližně osmi tisíci lety.

První písemná zmínka pochází z roku 1344 – v listině je obec uvedena jako Melteluk, Meltelek a Mélytelek. V této době patřila šlechtickému rodu Gutkeledů. V 15. století obec patřila rodu Báthoryů a po dlouhou dobu byla součástí panství Rozsály. V roce 1620 kníže Gabriel Betlen daroval Méhtelek Zsigmondovi Szentpálimu. V 18. a 19. století měla obec několik majitelů ze šlechtických rodů Maróthi, Becsky, Teleki a Eötvös.

Podle dochovaného sčítání lidu z roku 1847 žilo v obci 368 obyvatel. V roce 1870 byl Méhtelek zničen velkým požárem. Mezi lety 1911 až 1913 bylo poznamenáno, že v obci žilo 370 reformovaných křesťanů a 192 vyznavačů jiné křesťanské církve.

Doprava

Obcí prochází vedlejší silnice 4143, která ji spojuje se sousedními obcemi Garbolc a Rozsály. Toto je jediná významná silnice, která Méhtelekem prochází, zbytek jsou pouze ulice a polní cesty. Obec není nijak napojena na železniční síť, nejbližší železniční zastávka se nachází v 7 km vzdálené obci Zajta.

Obyvatelstvo

V roce 2001 tvořili 92 % obyvatelstva Maďaři a 8 % Romové. V roce 2011 se podíl Romů zvýšil – zdejší obyvatelstvo z 82,2 % tvořili Maďaři, z 15,9 % Romové, v malé míře se zde vyskytovaly též jiné národnosti (0,4 % Rumuni, 0,3 % Němci a Ukrajinci) a 17,7 % obyvatel se ke své národnosti nevyjádřilo. Jelikož se někteří obyvatelé přihlásili k více národnostem, je výsledný podíl větší než 100 % – pouze 0,01 % obyvatel se při sčítání neoznačilo za Maďary.

Z náboženství výrazně převažuje reformované křesťanství, které vyznává 57,9 % obyvatel. 6 % obyvatel vyznává řeckokatolické křesťanství a pouze 4,9 % římskokatolické křesťanství. 20,1 % obyvatel se ke své víře nevyjádřilo a 1,7 % jich je bez vyznání.

Sousední obce

		Nagyhódos	Garbolc
	Rozsály		Bercu (Rumunsko)
		Méhtelek
	Zajta		Pelișor (Rumunsko)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Méhtelek na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Méhtelek na Wikimedia Commons