Mířkov

Mířkov
	Mířkov
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Horšovský Týn
Obec s rozšířenou působností	Horšovský Týn; (správní obvod)
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′22″ s. š., 12°52′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	311 (2023)
Rozloha	17,63 km²
Nadmořská výška	463 m n. m.
PSČ	346 01
Počet domů	92 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mířkov 59; 346 01 Horšovský Týn ; oumirkov@tiscali.cz
Starostka	Lucie Komárková
	Oficiální web: www.mirkov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mířkov
Další údaje
Kód obce	553956
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mířkov (německy Mirschikau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 311^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1158, kdy byl Mířkov uveden jako majetek Hartmana z Mířkova. V roce 1415 byla v držení Radslava a Aleše, bratří Kočovských z Kočova. Dále ji držel Nedrah z Nedražic. Od roku 1498 patřil Mířkov Přibíkovi ze Stropčic. Potomci Přibíka začali užívat přídomek Mířkovští ze Stropčic. (Užívá se i forma Miřkovští či z Tropčic.) V roce 1603 koupil Mířkov Vilém starší Popel z Lobkowicz, který obec připojil ke svému panství Horšovský Týn. Protože Vilém byl členem direktoria, byl mu po bitvě na Bílé hoře veškerý jeho majetek konfiskován. Lobkovický konfiskát zakoupil smlouvou z 30. března 1622 Maxmilián z Trauttmansdorffu. Touto štýrskou šlechtou byl Mířkov poněmčen a dosídlen německy mluvícím obyvatelstvem. Po mnichovské dohodě byla obec připojena k Německé říši. Po skončení 2. světové války byli němečtí obyvatelé Mířkova odsunuti.^[4]

Česká podoba názvu obce „Mířkov“ se užívá od roku 1924. Původně byly užívány názvy Mirkov, Mirschigkau, Mirikau, Mirschigkau...

Kostel svatého Víta
Pozůstatky tvrze: Tvrz se nacházela v areálu pozdějšího hospodářského dvora na jižní straně návsi. Byla obklopena příkopem, který byl ještě počátkem 19. století patrný. Ve dvoře bylo později postaveno nové sídlo tzv. panský dům. Ten byl v roce 1986 zbořen. Z tvrze je zachován suterén.^[5]
Venkovská usedlost čp. 23
Na vrcholu Malého křakovského vrchu se v pozdní době halštatské nacházelo malé mířkovské hradiště.^[6] Vrchol Racovského vrchu byl osídlen v eneolitu mladší fází chamské kultury. Podobné, ale nejspíše výrazně kratší dobu osídlené, sídliště bývalo na vrcholu Tříslovce. Další pozdně halštatské sídliště stávalo na vrchu Rozsocha, který byl nejspíše později osídlen také v mladší době hradištní i ve středověku.^[7]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Mířkov - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
↑ PROCHÁZKA, Zdeněk. Mířkovské tvrze. Hláska. 2023, roč. XXXIV, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online.
↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mířkov, s. 204.
↑ BAŠTA, Jaroslav; BAŠTOVÁ, Dara. Pravěké osídlení Sedmihoří. Archeologické rozhledy. 1988, roč. XL, čís. 4, s. 380–392. Dostupné online.