Milét
Milét | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 37°31′52″ s. š., 27°16′32″ v. d. |
Stát | ![]() |
Správa | |
Status | zaniklé město |
Vznik | 11. století př. n. l. |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Milet_amfiteatr_RB.jpg/330px-Milet_amfiteatr_RB.jpg)
Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros. Milétská škola je jedním z počátků řecké filosofie a vědy a město Milét se několikrát zmiňuje v Novém zákoně.
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4b/Miletus_bath_of_Faustyna_RB_3.jpg/260px-Miletus_bath_of_Faustyna_RB_3.jpg)
Milét ležel při ústí řeky Meandru (turecky Büyük Menderes)[1]o moře, asi 60 km jihozápadně od města Aydin a asi 5 km severně od Akkoy v dnešním Turecku. Místo bylo osídleno nejpozději v neolitu a později bylo významným přístavem. Usazeniny řeky postupně zanášely záliv a od počátku našeho letopočtu vzdalovaly město od moře[1]. Na počátkem novověku bylo město opuštěno. Dnešní zříceniny leží asi 10 km od pobřeží.
Ze starověkého města se zachovalo divadlo z 5. století př. n. l., Faustininy lázně z římské doby, byzantský hrad a turecká mešita Ilias Beje. Od roku 1873 na místě probíhají archeologické výzkumy, dnes pod vedením univerzity v Bochumi. Brána k milétskému tržišti byla kámen po kameni odvezena do Berlína a je dnes vystavena v Pergamonském muzeu.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/MiletusIonicStoa.jpg/260px-MiletusIonicStoa.jpg)
V rané době bronzové bylo sídlo pod krétským (mínójským) vlivem, od 13. století se zde usídlovali Kárové a první Řekové – Achájové. Podle tzv. Kroniky parské bylo město založeno v roce 1067 př. n. l.[2] Město se vzbouřilo proti Chetitům, ve 12. stol. př. n. l. bylo zničeno a od roku 1000 př. n. l. je znovu osídlili iónští Řekové. Podle Homéra bylo město v době Trojské války kárské, později bylo součástí iónské ligy a v 7. století př. n. l. zde vznikla první řecká filosofická škola: žili zde Thalés z Mílétu, Anaximandros, Anaximenés a další. Působili zde rovněž historik Hekataios a architekt Hippodámos[1]. Kolem roku 500 se město vzbouřilo proti Peršanům a bylo za to krutě potrestáno. Roku 479 př. n. l. je Řekové osvobodili a Míléťané pak založili mnoho dalších kolonií na pobřeží Malé Asie a také město Odessos, dnešní Varnu v Bulharsku.
V římské době město neobyčejně rozkvetlo, jak o tom svědčí i zachované stavby, a nejméně dvakrát (snad v letech 57 a 66) je navštívil apoštol Pavel, který zde založil křesťanskou obec.[3] V byzantské době město ztratilo na významu, ve 12. stol. je obsadili seldžučtí a v 15. století osmanští Turci. Město, které už nemohlo sloužit jako přístav, bylo pak brzy opuštěno.
Odkazy
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Funerary_lion_Louvre_Ma2790.jpg/220px-Funerary_lion_Louvre_Ma2790.jpg)
Reference
- ↑ a b c KRASLOVÁ, Radvana. Egejské pobřeží kolem Efesu. Země světa. Roč. 23, čís. 1, s. 10–17. Dostupné online.
- ↑ BARTONĚK, Antonín. Odysseové na mořích historie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 405 s. (Kolumbus; sv. 75). Kapitola Iónské dvanáctiměstí, s. 76,77.
- ↑ Sk 20,15-38; 2Tm 4,20
Související články
- Milétská škola
- Pergamonské muzeum
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milét na Wikimedia Commons
- Ottův slovník naučný, heslo Milét[nedostupný zdroj]
- (anglicky)
- Miletus Pictures
- Milétské mince
- Livius Picture Archive: Miletus Archivováno 4. 6. 2006 na Wayback Machine.
- Stručný popis archeologie Milétu
- Milétské divadlo, archiv a virtuální rekonstrukce
- (německy)
- Ausgrabungen in Milet Vykopávky Ruhr-Universität Bochum
Média použitá na této stránce
Funerary lion. Marble, end of the 6th century or beginning of the 5th century BC. From the necropolis of Miletus.
Taken on 14 November, 2004 by myself.
Autor: https://www.flickr.com/photos/jiuguangw/, Licence: CC BY-SA 2.0
The Theater of Miletus in modern day Turkey.