Mír s tuleni

Mír s tuleni
animace z filmu
animace z filmu
Základní informace
Země původuČeskoČesko Česko
ItálieItálie Itálie
Jazykyčeština, italština, angličtina
Délka90 minut
Žánrdokumentární bajka
ScénářFerdinand Pitrosu
RežieMiloslav Novák
Obsazení a filmový štáb
ProdukceJitka Maxová, Helena Machová, Marie Malinová
HudbaNino Rota
KameraEmanuele Coppola, Jakub Halousek
StřihAdam Brothánek
ZvukMartin Ženíšek, Zdeněk Taubler
ArchitektHelena Rosová
Výroba a distribuce
Premiéra1. 1. 2007
DistribuceBontonfilm, Documé, AMNH
OceněníGrand Prix – Nejlepší film, Nejlepší český film, Nejlepší scénář
Mír s tuleni na FPČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mír s tuleni je česko-italský film, který se stal prvním celovečerním dokumentem s environmentální tematikou, uvedeným do českých kin.[1] Byl distribuován také v italských[2] a severoamerických[3] kinech.

Film byl oceněn na mnoha mezinárodních festivalech, např. Grand Prix na největším čínském mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Kantonu[4] nebo jako Nejlepší český snímek na MFF v Olomouci. Film byl uveden na významných festivalech na všech pěti kontinentech, např. MFF Karlovy Vary, Milano, Londýn, Vancouver, Toronto, New York, Washington, San Francisco, Soul, Tchaj-wan, Wellington, Mexico, Kapské Město atd. Stal se tak i jedním z nejúspěšnějších českých filmů v Asii a Pacifiku. Jako první český film se dostal také do užší nominace na Environmental Award Johna Griersona, zakladatele dokumentárního filmu, na MFF v britském Sheffieldu.

Film

Celovečerní dokumentární bajka Mír s tuleni pojednává o tom, co je to lidská přirozenost na pozadí dvou příběhů. První tvoří osud Lachtana jihoafrického jménem Gaston, který se dle ředitele Zoo Praha Petra Fejka stal „nejslavnějším zvířetem na této planetě“ poté, co uplaval během ničivých povodní až do Německa. Pražská ZOO Gastonovi, kterého adoptoval v čase největší slávy bývalý premiér Stanislav Gross, postavila po smrti sochu.

Druhým příběhem, který se stal o 50 let dříve, je osud tuleně Odyssea, kterého odchytil na Sardinii milánský novinář, a jako mládě vypustili za přítomnosti filmových kamer do slavné kašny di Trevi. Fotoreportér Patellani, přítel Federica Felliniho a specialista na filmové hvězdy, dostal za svůj čin pokutu. Nikoliv proto, že zabil tuleně, ale poněvadž znečistil vodu v kašně. Federico Fellini se tím inspiroval pro film Sladký život a vymyslel pro takové novináře pojem Paparazzi – ti, kteří vytvářejí „přirozenost“ moderního člověka. Jak se změnil náš vztah ke zvířatům? Přírodní rezervace ve městě, akvaparky místo moří, lov tuleně s cestovní kanceláří na objednávku.

Tuleň středomořský byl za dob Homérových nejrozšířenějším obyvatelem největšího biotopu Evropy: Středozemního moře. Pak se stalo opalování módou a tuleně vystřídali na plážích lidé. Tak se tuleni stali jedním z nejohroženějších savců Evropy. Kde se budeme v budoucnu setkávat s divokými zvířat? Jak probíhá domestikace zvířat a co je to domestikace nás lidí?

Film Mír s tuleni je hravou esejistickou úvahou vyzývající ke změně pohledu a přehodnocení pozice, kterou člověk zaujímá v přírodě.

Kritika a recenze

Fotogram z filmu
Fotogram z filmu
„Velkým pozitivem Míru s tuleni, kterým se odlišuje od desítek aktivistických dokumentů na téma ochrany přírody, je vědomí souvislostí a jejich vědomé domýšlení. Žánr bajky, v němž antropomorfizovaná zvířata přehrávají pro naše poučení lidské situace, zde vřazením do kontextu dokumentárniho filmu ztrácí svou metaforičnost a stává se přímou výzvou k empatii vedoucí k možnosti stát se – alespoň na krátký okamžik – tuleněm.“ Veronika Klusáková, LITERÁRNÍ NOVINY, 14. 2. 2008[5]
„Moora a DiCapria poráží Novákův tuleň! Do kin najednou jdou tři dokumenty. Přesněji americká přednáška, americký pamflet a jediný film – český. DiCapriův ani Moorův dokument ovšem filmařsky nestačí na Novákův Mír s tuleni. Uvažuje jako filmař, nikoli ideolog. “ Miroslava Spáčilová, MF DNES, 30. 10. 2007 [6]

Odkazy

Reference

  1. Bontonfilm ČR[nedostupný zdroj]
  2. Documé ITÁLIE. www.docume.org [online]. [cit. 2011-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-31. 
  3. AMNH Spojené státy americké. www.amnh.org [online]. [cit. 2011-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-23. 
  4. MFDF v Guangzhou[nedostupný zdroj]
  5. Literární noviny
  6. MF Dnes

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“