Mírov
| Mírov | |
|---|---|
 Mírovský hrad uprostřed obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mohelnice |
| Obec s rozšířenou působností | Mohelnice (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′53″ s. š., 16°50′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 351 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,57 km²[2] |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 789 01 |
| Počet domů | 118 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mírov 47 789 01 Zábřeh podatelna@obecmirov.cz |
| Starosta | Lubomír Pejchal |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Mírov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569381 |
| Kód části obce | 95524 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. Žije zde 351[1] obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd.), která se přiklonila k obecnému mír. Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.[4]
Historie
Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.
Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.
S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Mohelnice.[5]
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[6]
- Bývalý hrad s areálem – původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679–1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále:
- budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855
- kostel sv. Markéty – barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally
- hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány
- Soubor božích muk:
- boží muka u čp. 25 – renesanční boží muka z roku 1601
- boží muka u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století
- boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) – renesanční sloupková boží muka z roku 1564
- boží muka nad čp. 30 (Míroveček) – barokní sloupková boží muka z roku 1708
- Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867
- Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847
- Socha sv. Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) – barokní sochařská práce z roku 1776
- Pomník obětem nacismu (v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře Ladislava Beneše
- Památník obětem fašismu (bývalý vězeňský hřbitov) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967
Osobnosti
- Vladimír Scheufler (1922–1995), český etnograf a hudební skladatel
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 77, 78.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 321.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šum. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mírov na Wikimedia Commons - Mírov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Modrý list se žlutou osmicípou hvězdou.
V modrém štítě zlatá osmihrotá hvězda.